Ani dnes nebude chybět tradiční Kosmotýdeník, pravidelný seriál, který každý týden zhodnotí a shrne to nejzajímavější, co nám v uplynulých sedmi dnech kosmonautika přinesla. Nejprve se podíváme na komplikace s ruskou zásobní lodí Progress, která letěla k ISS. Sice se jí nevyklopila jedna navigační anténa, ale přílet dopadl bezpečně. Na stanici ještě zůstaneme, protože se zdá, že jeden z velkých amerických solárních panelů není úplně v ideální kondici. Pozemní týmy momentálně celou situaci vyhodnocují. Dnešní článek zakončíme v USA, odkud na svůj první let odstartovala soukromá raketa Antares. Právě tento nosič bude v příštích letech vynášet k ISS zásobní lodě Cygnus.

Nevyklopená anténa

24. dubna ve 12:12 středoevropského letního času zaburácely na kosmodromu Bajkonur motory rakety Sojuz. Všechny stupně nosiče pracovaly správně a za několik minut už byla kosmická loď Progress M-19M na oběžné dráze. Byl to rutinní let ke stanici. Na palubě lodi bylo 365 kilogramů paliva pro staniční motory, 50 kg kyslíku a vzduchu, 410 kg vody a zbývajících 1540 kilogramů tvořily náhradní díly, vědecké přístroje a další zásoby. Progress rozložil svoje solární panely, ale pak nastal problém. Na horní části lodi se nachází několik antén. Mezi nimi i dvojice talířovitých antén navigačního systému Kurs. Přes tyto antény probíhá mezi lodí a stanicí komunikace během přibližovacího manévru. Jedna z nich se teď ale nevyklopila. Pozemní týmy okamžitě začaly hledat řešení. Nebylo jasné, zda se Progress dokáže spojit s ISS jen s jedinou navigační anténou. Nakonec padlo rozhodnutí, že Rusové udělají softwarovou záplatu, kterou na dálku nahrají do palubního počítače a kosmická loď zkusí opatrně přistát u stanice. Posádka bude během příletu v pohotovosti, aby mohla v případě problémů převzít řízení Progressu pomocí manuálního ovládacího systému TORU. Nakonec to ale nebylo potřeba a zásobovací loď se sama 26. dubna ve 14:26 SELČ připojila ke stanici. Sice se z bezpečnostních důvodů pohybovala pomaleji než při běžném příletu, ale posádka měla díky tomu dost času na plánované focení nevyklopené antény.

Poškozený panel?

ISS je typická díky svým obřím solárním panelům, které dominují americké části stanice a zajišťují dodávky elektrického proudu. Teď se ale zdá, že by jeden solární panel mohl být poškozený. Jedná se o pole s označením 4B. Vzpomeňme si na již téměř šest let starou misi raketoplánu Discovery STS-120, tehdy se při přemísťování solárního panelu objevil problém, který musel při výstupu do volného prostoru opravovat astronaut Scott Parazynski. A shodou okolností se jednalo o stejné pole, o kterém je řeč i nyní. V současné době nevíme, zda se opravdu jedná o závadu, případně jak vážnou. Astronauti si totiž během rutinního pozorování všimli, že jeden panel vypadá trochu neobvykle. Pozemní týmy proto posádce nařídily, aby se chopila fotoaparátů a podezřelé místo nafotila jak v celkových, tak i detailních snímcích. Na základě jejich vyhodnocení se rozhodne, zda jde opravdu o nějaký problém, případně zda bude k jeho nápravě potřeba vystoupit do otevřeného kosmu.

Antares zvládl svou premiéru

Na lukrativní pole letů k Mezinárodní vesmírné stanici už brzy vstoupí nový hráč, americká společnost Orbital Sciences Corporation. Hlavním předpokladem je ale mít funkční raketu, která dokáže vynést náklad na oběžnou dráhu. Po sérii několika odkladů se na ostrově Wallops 21. dubna ve 23:00 SELČ zažehly motory rakety Antares, která vyrazila na svůj premiérový cvičný let. Ten dopadl uspokojivě, protože raketa dokázala splnit úkol, tedy dopravit náklad na oběžnou dráhu. Pod aerodynamickým krytem nosiče bychom našli hmotnostní maketu lodi Cygnus napěchovanou měřícími přístroji a také několik malých satelitů. Největším z nich byl 6-ti kilogramový fotografický nanosatelit Dove 1 s rozměry 34×10×10 cm. Kromě něj letěly na oběžnou dráhu i 3 telefony Nexus/NexusS pojmenované Alexander, Graham a Bell, které byly připojeny k satelitům o rozměrech 10×10×10cm. Tyto satelity nesou názvy PhoneSat v1a, v1b a v2a. Bližší informace o celé misi najdete v našem článku.

Trochu nejasno je ale kolem dosažené oběžné dráhy. Primární náklad, tedy maketa lodi Cygnus se usadil na oběžné dráze 237×258 km. Před startem ale bylo avizováno, že se poletí na dráhu s parametry 249×303 km. Na první pohled se tedy zdá, že nedošlo ke splnění zadání. Společnost OSC ale na tiskové konferenci prohlásila, že náklad dosáhl plánované oběžné dráhy. Možných vysvětlení je několik – od prostého konstatování, že se parametry letu změnily ještě před startem, ale proč je tedy firma neprezentovala veřejně, až po spekulace, zda provozovatel tak trochu neblafuje. Ať už to ale bylo jakkoliv, Antares svou první misi zvládl. Při příštím letu už to ale bude náročnější – čeká na něj vynesení lodi Cygnus k ISS. A v takovém případě už jakákoliv chyba v dosažené dráze ututlat nepůjde. Na závěr se ještě podívejte na video ze startu.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://en.wikipedia.org/wiki/
https://kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.junovo.com/wp-content/uploads/2012/11/international-space-station.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6227620_orig.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/STS120EVA4.jpg/1011px-STS120EVA4.jpg