Kosmotýdeník 29. díl (31. 3. – 6. 4. 2013)

Raketoplán na Airbusu A300 v představách umělce

V novém Kosmotýdeníku se podíváme na připravovaný švýcarský raketoplán, který by měl vynášet malé satelity na oběžnou dráhu Země. Do výšky deseti kilometrů by ho měl vynášet Airbus A300. Dále nás čeká návštěva Číny, kde se podíváme na přípravy startu lodě Šen-čou 10. A na konec nás čeká převoz rakety Antares na startovní plošinu. Bude se jednat o první a zároveň testovací let. Pokud vše půjde dobře, při dalším startu vynese loď Cygnus na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Příklad nákladu, který bude raketoplán vynášet
Příklad nákladu, který bude raketoplán vynášet
Zdroj: http://sen.com/

Švýcarský raketoplán

Nová společnost plánuje postavit kosmodrom, ze kterého by startovaly malé raketoplány, které by zajistily levnou cestu malým satelitům na oběžnou dráhu. Malý raketoplán je založený na designu evropského Hermese. Raketoplán však nebude startovat z ranveje jako Skylon, ale na letadle Airbus A300. Letadlo vyletí do výšky deseti kilometrů a raketoplán následně zažehne motory a vydá se na cestu. Raketoplán bude moci vynášet až dvě stě padesát kilogramů. Ten se však na oběžnou dráhu nedostane. Po zážehu motorů se stroj dostane do výšky osmdesáti kilometrů a následně se satelit odpojí a za pomoci svého motoru se na orbitu dostane sám. Raketoplán bude znovu použitelný. Po dosažení nejvyššího bodu své cesty postupně jako kluzák doletí na letiště. Odhadovaná cena vývoje raketoplánu je dvě stě šedesát miliónů dolarů. Ti, co mají nový kosmický stroj na svědomí říkají, že lety budou mnohem bezpečnější než kdyby se musela použít raketa. Let se může v jakékoliv části zrušit a raketoplán se satelitem může lehce doletět zpět na základnu.

Šen-čou připojená ke stanici
Šen-čou připojená ke stanici
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/

Šen-čou je připravena

Vesmírná loď, která v červnu pošle čínské thajkonauty na oběžnou dráhu dorazila na kosmodrom, kde proběhnou poslední přípravy na let. Technici loď na naplní palivem a umístí ji na raketu. Čínská televize oznámila, že Šen-čou 10 zůstane na oběžné dráze déle, než jakákoliv předchozí čínská mise. Pro připomenutí, poslední let trval necelých třináct dní.
Podle předpokladů by let měl trvat až patnáct dní včetně dvanácti denního pobytu a stanici. Plánovaná mise bude v pořadí pátý pilotovaný let Číny. Pokud všechno půjde jak má, raketa dorazí na základnu pomocí vlaku na konci dubna. Jedním z pilotů lodě bude Wang Yaping. Stane se tak druhou Číňankou ve vesmíru. Nicméně jména dalších dvou thajkonautů nebyla ještě zveřejněna. Jakmile se loď spojí se stanicí, posádka připraví program pro studenty, který budou vysílat přímo ze stanice.

Antares je na místě

V sobotu raketa Antares opustila hangár a nyní už stojí na startovní plošině a čeká na povel ke startu. K zážehu motorů by mělo dojí 17. dubna a bude se jednat o první a zároveň testovací let nové rakety. Pokud vše půjde podle plánu, dočkáme se ještě jednoho testovacího startu, při kterém už poletí loď Cygnus vstříc ISS. Tímto se všechny systémy rakety ověří a při třetím startu by raketa mohla vynést loď Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici na ostrou zásobovací misi.

Zdroje informací:
http://sen.com/
http://www.spaceflightnow.com/
http://www.spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://sen.com/Uploads/images/page/3933b9c1ba59423caf79a693ee611388.jpg
http://sen.com/Uploads/images/page/2a574309e37b434dbe9202e23c5aee97.jpg
http://www.spaceflightnow.com/china/shenzhou10/130401shipment/complex.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Kosmotýdeník 29. díl (31. 3. – 6. 4. 2013)

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
dd
dd
13 let před

mohli byste mi napsat víc o čínských stanicich znám jen iss tak díky

Dušan Majer
Dušan Majer
13 let před
Odpověď  dd

Dobrý den, Čína momentálně disponuje jedinou orbitální stanicí Tiangong-1. Je to jejich první stanice, na které se teprve učí všechny potřebné postupy. V dalších letech se chystají větší a modernější stanice Tiangong-2 a Tiangong-3. Podrobně jsem o nich psal v tomhle článku – http://blog.kosmonautix.cz/2012/11/velke-plany-rise-stredu-1-dil-orbitalni-stanice/

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗