sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

TraCSS

Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).

Neptun

Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.

European Launcher Challenge

Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.

PTS-R

Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.

Johnston

Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.

DARPA

Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: sen-cou

Konec nejdelší čínské pilotované mise

Kosmická loď Šen-čou 12 s posádkou Nie Chaj-šen, Liou Po-ming a Tchang Chung-po dnes úspěšně přistála v 7:34 SELČ v zpět na Zemi v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Skončila tak dosud nejdelší čínská kosmická mise v délce 92 dní, 4 hodiny a 11 minut. Další posádka se v kosmické lodi Šen-čou 13 k budované čínské kosmické stanici vypraví 16. října 2021. Ještě předtím se provede pokusné předokování nákladní lodi Tchien-čou 2 (TZ-2) a přečerpání pohonných látek. Třetí nákladní loď (TZ-3) odstartuje 20. září 2021.

Šen-Čou-5 startuje!

Kosmický šatník 15. díl

5. říjen 2003 znamenal v relativně uzavřeném oboru, jakým jsou pilotované kosmické lety, malé zemětřesení. Již nějakou dobu se vyskytovaly náznaky, že elitní klub zemí, jež dosud byly schopny poslat člověka za hranice atmosféry, doplní teprve třetí člen. Ona středa uprostřed října tyto zvěsti potvrdila. Ke Spojeným státům americkým a Ruské federaci se prostřednictvím lodi Šen-Čou-5 přidala i Čínská lidová republika. Na palubě kosmické lodi byl podplukovník čínského letectva Jang Liwei. Během mise, trvající 21 hodin, 22 minut a 45 sekund jeho loď vykonala čtrnáct obletů Země a bezpečně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Let byl náležitě využit tamními masmédii a k širší veřejnosti se tak dostaly fotografie a videozáznamy z průběhu letu i z okamžiků po přistání. I nezasvěcení si mohli – či spíše museli – povšimnout poměrně zajímavé okolnosti. Mnoho součástí vybavení se nápadně podobalo tomu ruskému. Návratová kabina Šen-Čou byla na první pohled kopií ruského Sojuzu a skafandr, ve kterém Liwei svůj let podnikl, nezapřel podobu s oblekem Sokol KV-2, používaným v ruském kosmickém programu…

Desátá „Božská loď“ míří k „Nebeskému paláci“

Je úterý 11.6., hodinky všech přítomných na čínském kosmodromu Ťiou-čchüan ukazují 17:38. Ve střední Evropě je o šest hodin méně. Odpočítávání oznamuje, že se blíží další start čínské rakety. A co víc – po roce opět letí do kosmu tajkonauti. Trojice natěsnaná v útrobách kosmické lodi Šen-čou 10 sedí na vrcholku rakety Čchang-čeng 2F. Odpočet končí, motory se zapalují a raketa se velmi zvolna odlepuje od rampy. Nežene se prudce k nebi jako třeba Sojuz. Místo toho zvolna nabírá rychlost a spolehlivě stoupá k obloze. Její cíl leží ve výšce skoro 300 kilometrů nad Zemí – tchajkonauti letí na orbitální stanici Tiangong-1. Deset minut po startu už byla 8 a půl tuny vážící Šen-čou 10 bezpečně na oběžné dráze.

Raketoplán na Airbusu A300 v představách umělce

Kosmotýdeník 29. díl (31. 3. – 6. 4. 2013)

V novém Kosmotýdeníku se podíváme na připravovaný švýcarský raketoplán, který by měl vynášet malé satelity na oběžnou dráhu Země. Do výšky deseti kilometrů by ho měl vynášet Airbus A300. Dále nás čeká návštěva Číny, kde se podíváme na přípravy startu lodě Šen-čou 10. A na konec nás čeká převoz rakety Antares na startovní plošinu. Bude se jednat o první a zároveň testovací let. Pokud vše půjde dobře, při třetím startu vynese loď Cyngus na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.