sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Mars Sample Return

NASA stále očekává, že do konce roku vydá doporučení ohledně nové architektury pro program Mars Sample Return (MSR), a to navzdory změně ve vedení klíčového revizního výboru.

Viasat

Společnost Viasat pokročila v jednání o koupi širokopásmové kapacity z budoucích družic Telesat na nízké oběžné dráze Země (LEO). Důvodem je konkurence ze strany Starlinku, která pravděpodobně zesílí s administrativou nového amerického prezidenta.

APEX

NASA 3. října oznámila, že vybrala dva návrhy pro další studium pro svou novou řadu misí Astrophysics Probe Explorer. Každý z těchto dvou návrhů obdržel 5 milionů dolarů na jednoroční studie. NASA nyní obhajuje výběr dvou konceptů ke studiu.

U.S. Space Command

U.S. Space Command dne 6. listopadu oznámilo, že rozšiřuje svou iniciativu pro sdílení komerčních zpravodajských informací a přidává pět nových společností do programu, který pomáhá koordinovat reakce na vesmírné hrozby a družicové anomálie.

Virgin Galactic

Virgin Galactic navrhuje získat 300 milionů dolarů dodatečného kapitálu na urychlení výroby suborbitálních kosmických letadel a druhého nosného letounu.

IFT-6 Super Heavy/Starship

Společnost SpaceX dne 6. listopadu oznámila, že na odpoledne 18. listopadu plánuje šestý integrovaný let sestavy Starship/Super Heavy ze své základny v Boca Chica v Texasu. Oznámení se časově shodovalo s oznámenín o omezení vzdušného prostoru.

Latitude

Společnost Latitude oznámila 5. listopadu, že najala Aurélie Bressollette jako novou výkonnou ředitelku. Nahradí Stanislase Maximina, spoluzakladatele společnosti, který přešel do role výkonného předsedy.

Anuvu

Americký specialista na mobilní konektivitu, společnost Anuvu, minulý týden oznámila partnerství se společností D-Orbit USA, nově založenou dceřinou společností italské vesmírné logistické společnosti D-Orbit.

Gilmour Space

Společnost Gilmour Space 5. listopadu oznámila, že obdržela od Australské vesmírné agentury povolení ke startu pro první let své malé nosné rakety Eris z Bowen Orbital Spaceport. První let by se mohl uskutečnit do konce roku.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Curiosity nemluví se Zemí

Nelekejte se titulku, není to tak, že by americké vozítko začalo mít svou hlavu a rozhodlo se trucovat. Na zhruba 28 dní si ale budeme muset odpočinout od pravidelných informací z Marsu. Nečekejme tedy žádné nové fotky, nebo dokonce jízdu. Nejde o žádné technické problémy – viníkem je Slunce a nebeská mechanika. Někomu se proto může zdát, že v těchto dnech mohou vědci zapojení do projektu vyrazit na dovolenou, protože nebudou mít žádnou práci. Ale jak si řekneme na dalších řádcích, není tomu tak.

Vždycky jednou za zhruba dva roky se mezi Mars a Zemi dostane Slunce. V té době hovoříme o takzvané solární konjunkci. V době, kdy je Mars úhlově velmi blízko naší hvězdy, je potřeba přerušit vzájemné informační kanály. Současná situace se proto netýká jen vozítka Curiosity, ale i dalších sond, které u Rudé planety pracují. Abychom byli přesní – ono nejde o to, že by Slunce zastínilo výhled ze Země na Mars (a opačně). Ve skutečnosti se během této konkujnkce Mars za Slunce nikdy úplně neschová. Vzhledem k rozdílným sklonům drah obou planet bude Mars z pohledu ze Země nejblíže Slunci 17. dubna, kdy se bude nacházet pouze 0,1° daleko od jižního pólu naší hvězdy. Přerušení komunikace je ale nutné kvůli tomu, že pokud by se posílala data, mohlo by při jejich průchodu kolem miliard tun ionizovaného plynu dojít ke značným zkreslením signálu. Ve výsledku by mohlo vozítko dostat nelogické příkazy a naopak na Zemi by dorazily např. poškozené snímky. Přesto se komunikace nepřeruší úplně. Každý marsovský den vozítko pošle na Zemi (přes družici Mars Odyssey) stručnou zprávu, která by se dala přeložit jako – „žiju“. Ostatně všechny komplikace spojené s konjunkcí velmi hezky ukazuje video přímo z dílny NASA.

Ale na druhou stranu to neznamená, že by si vozítko lidově řečeno „válelo šunky“. V provozu zůstávají tři vědecké přístroje – RAD pro měření radiační intenzity v okolí roveru, dále REMS, tedy meteostanice, která v pravidelných intervalech zkoumá teplotu, tlak a vlhkost atmosféry, ale i směr a rychlost větru. A konečně třetím pracujícím přístrojem je DAN, tedy přístroj, který zkoumá, kolik vody obsahuje půda pod vozítkem. Curiosity svá naměřená data posílá na palubu sondy MRO, která krouží kolem planety. Až se Mars dostatečně vzdálí od Slunce, tak se očekává, že sonda bude mít ve svých počítačích k odeslání 12 gigabitů dat z Curiosity. Volno nemají ani všechny vědecké skupiny, které vyhodnocují informace z vozítka. Je pravda, že některé týmy si mohly vybrat několikatýdenní dovolenou, ale některé kolektivy naopak jedou naplno. V tomhle měsíci mají na svou práci klid, nerozptylují je nová data a mohou se zaměřit na zpracování těch, která až doposud nasbírali.

Ilustrace ukazující použití přístroje ChemCam.
Ilustrace ukazující použití přístroje ChemCam.
Zdroj: http://www.astrobio.net/

V posledních dnech například vyšla velmi zajímavá zpráva, která se týká laserového spektrometru ChemCam umístěného na hlavě vozítka. Sérií několika laserových impulsů umí odpařit svrchní vrstvu kamenů a z vypařených plynů bezkontaktně určit jejich složení. Díky tomu se pravidelným používáním neopotřebovává, takže není limitovaný počtem použití. Vědecké týmy to moc dobře vědí a samozřejmě toho hojně využívají. Vždyť od 18. srpna loňského roku, kdy došlo k prvnímu laserovému výstřelu na kámen nazvaný Coronation už ChemCam prozkoumal 1 400 různých cílů! „Vypálil“ přitom více než 40 000 laserových pulsů.

Velmi zajímavé je, že tato měření odhalila přítomnost mimořádně jemného prachu, který je rozptýlený v atmosféře Marsu. Tento prach ulpívá prakticky okamžitě na všech myslitelných površích. Našel se dokonce i na stěnách čerstvě vyvrtaných otvorů v kameni.

Infografika ukazující, jak Curiosity zkoumala přístrojem ChemCam stěny otvorů, které předtím vyvrtala vrtačka na pohyblivém rameni vozítka.
Infografika ukazující, jak Curiosity zkoumala přístrojem ChemCam stěny otvorů, které předtím vyvrtala vrtačka na pohyblivém rameni vozítka.
Zdroj: http://sphotos-e.ak.fbcdn.net/

Až se Mars dostatečně úhlově vzdálí od Slunce, budeme se zase těšit z velkého množství informací. Podle všeho se totiž zdá, že předchozí problémy už jsou naštěstí zažehnány. Vozítko v těchto dnech řídí počítač označený jako B. Jeho kolega se jmenovkou „A“ je připravený jakožto záloha. Jeho problematická část flash paměti je izolovaná a nebude se dál používat. Důvod proč selhala ale neznáme.

Zdroje informací:
http://czech.ruvr.ru/
http://www.kosmonaut.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://images.gizmag.com/hero/curiosity-test-drive.png
http://sphotos-e.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash3/156845_491387750911205_1218681854_n.jpg
http://www.astrobio.net/images/galleryimages_images/Gallery_Image_8570.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Tomi
Tomi
11 let před

A já sem se lek, že budu muset vzít tu pošramocenou desku, strčit ji do kufru a zaject to opravit 😀 To mě nedělejte, tohleto…

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.