K napsání dnešního článku, který je opět určen pro začátečníky v kosmonautice, mne přivedla neutěšená situace na poli českých zpravodajských serverů, které si s kosmonautickými termíny nedělají pražádnou hlavu a používají je bez jakéhokoliv ladu a skladu – často ve špatných významech. Tento článek si neklade za úkol zlepšit tvůrčí schopnosti některých pisatelů hojně navštěvovaných webových portálů. Naším cílem je uvést vše na pravou míru a ukázat veřejnosti správnou terminologii.
Začneme těmi nejčastějšími prohřešky, které doslova trhají oči. 17. dubna roku 2005 vyšel na portálu novinky.cz článek s nadpisem „Ke stanici ISS úspěšně dorazila ruská raketa“. To je samozřejmě nesmysl. Šlo o přílet kosmické lodi Sojuz, která (bohužel) nese stejné jméno jako raketa. Naši čtenáři si proto už budou ode dneška pamatovat, že k ISS nikdy žádná raketa nedorazí. Raketa Sojuz pokaždé vynese na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz, která pak sama doletí k ISS. Samotná představa toho, jak ke stanici přiletí 45 metrů vysoká raketa o váze téměř 300 tun je diplomaticky řečeno velmi neobvyklá.
Zdroj: http://www.neontommy.com
A když už jsme u Sojuzu, tedy kosmické lodi, musím zmínit ještě jeden velmi častý nešvar. Některé webové portály totiž zcela nelogicky používají pro Sojuz označení raketoplán. Což o to, serveru tn.cz tuto chybu, kdy článek nazvali „Ruský raketoplán odstartoval. Na palubě i Američanka“, ještě se zavřenýma očima prominout můžeme. Ovšem když se na webu České televize pod fotkou objevil komentář „Astronauti míří k ISS v raketoplánu Sojuz“, je to na pováženou.
Proto aby bylo jasno, raketoplán je stroj určený k letům na oběžnou dráhu, který se pozná podle toho, že má křídla. Tím se odlišuje od kosmických lodí. Je to zkrátka letadlo pro lety do vesmíru, které je znovupoužitelné. Pokud se podíváte na fotku kosmické lodi Sojuz, žádná křídla neuvidíte. Nenajdete je ani na stejnojmenné raketě, proto je používání výrazu „raketoplán Sojuz“ krajně nemístné.
Zdroj: http://rack.3.mshcdn.com
Další poměrně častou chybou, která se používá především v souvislosti s lety lodi Dragon k ISS je používání slova „modul“. ISS se skutečně skládá z modulů – válcovitých uzavřených částí, ve kterých se pohybuje posádka. Ale Dragon není modulem, ačkoliv se nám to snaží namluvit třeba server Technet.cz nadpisem „První soukromý vesmírný modul se vrátil domů a zahájil novou epochu“. Jelikož je Dragon schopen samostatného manévrování, nezaslouží si označení modul, ale kosmická loď. Někdo by mohl namítnout, že když ještě fungovaly raketoplány, dopravovaly se někdy zásoby na ISS v modulu Leonardo – proč se tedy jemu neříkalo kosmická loď? Důvod je prostý – Leonardo létal do vesmíru v nákladovém prostoru raketoplánu. Poté, co raketoplán zakotvil u ISS, byl Leonardo zachycen paží, která jej vyjmula z nákladového prostoru a připojila ke stanici. Po několika dnech jej odpojila, uložila zpátky do nákladového prostoru raketoplánu, který s ním odletěl domů. Zkrátka – v tomhle případě se jednalo o modul, protože tento válec byl „hloupý“ – nic nedokázal sám – dostat se k ISS, manévrovat atd. Tím pádem si zaslouží označení modul. Ale oproti tomu Dragon je „chytrý“ – umí manévrovat na oběžné dráze a přiblížit se ke stanici – to modul neumí. Proto je Dragon kosmická loď a ne modul.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org
Abychom ale byli přesní – každá kosmická loď se skládá z modulů. Výrazem modul se označují samostatné, oddělitelné sekce kosmické lodi. K jejich rozdělení dochází většinou před vstupem do atmosféry. Například loď Sojuz má orbitální modul, návratový modul a přístrojový modul. A podobné je to i u dalších lodí, třeba u Dragonu. Ten se skládá ze dvou modulů. Tady je označení modul na místě. Ovšem označit celou loď jako modul je hloupost.
Na minulých řádcích jsme rozebírali, že novináři často nepoužívají výraz kosmická loď tam, kde by měli. Teď bude řeč o případech, kdy tohle slovní spojení používají nadbytečně. Portál novinky.cz zveřejnil 5.11.2010 článek s nadpisem „Kosmická loď pořídila jedinečné snímky vzdálené komety“. Řeč byla o aktuálním objevu sondy Deep Impact. Problém je v tom, že termín kosmická loď by se měl používat pouze pro objekty, které slouží k tomu, aby někam dopravily člověka, případně v sobě mají dutý prostor určený k naložení zásob. V tom případě se skutečně jedná o kosmickou loď. Toto označení se tedy může používat v případě lodí Sojuz, Šenčou, nebo Apollo – sloužily, či slouží k dopravě osob. Stejně tak se kosmická loď může říkat Dragonu, Progressu, ATV, či HTV. Mají v sobě nákladový prostor určený k naložení zásob.
Zdroj: http://www.newscientist.com
Oproti tomu objekty, které slouží k vědecké práci a fungují různě po Sluneční soustavě loděmi nejsou. Dalo by se říct, že na vině je angličtina, která používá jak pro kosmické lodě, tak i pro sondy výraz „spacecraft“. Mnohem vhodnější je používat pro ně výrazy družice, nebo sonda. Jaký výraz je kdy vhodnější? Dá se říct, že družice a sonda jsou synonyma. Přesto bychom mohli najít jedno pravidlo, které by mohlo pomoci, rozhodnout se, co je družice a co sonda. Družice bývá na oběžné dráze nějakého tělesa – planety, či měsíce. Oproti tomu sonda letí vesmírem a obíhá maximálně kolem Slunce. Sonda také může navštěvovat některá malá tělesa ve Sluneční soustavě, se kterými může letět ve formaci. V širším slova smyslu se výrazem sonda mohou označovat všechny vědecké prostředky ve Sluneční soustavě – i ty, které přistály na povrchu planet. V tomto případě se už nejedná o synonyma. Třeba vozítko Curiosity můžeme označit jako sondu, ale pochopitelně ne jako družici. Pokud se ale bavíme o tělesech mimo povrch planet, pak můžeme termíny družice a sonda zaměnit. V následujícím příručním slovníčku stručně vysvětlím jak termíny, které jsme si už probrali, ale i ty, na které se nedostala řada.
Kosmická loď – Těleso pro dopravu lidí, nebo zásob (např. Sojuz, Apollo, Dragon, ATV)
Lander – Sonda, která přistane na povrchu mimozemského tělesa a nehýbe se (např. Phoenix)
Modul – Základní stavební jednotka kosmických stanic (např. Zvezda, Unity, Kibó)
Orbiter – Česky družice. Sonda, která obíhá kolem nějakého tělesa
Raketa – Stroj určený pro vynášení nákladů na oběžnou dráhu – narozdíl od raketoplánu nemá křídla. (např. Atlas, Falcon9, Sojuz)
Raketoplán – Letadlo schopné létat na oběžnou dráhu. Má křídla, je znovupoužitelný. (např. Atlantis, Buran)
Rover – Česky vozítko. Sonda, která se po přistání na mimozemském tělese samostatně pohybuje (např. Opportunity, Curiosity, Lunochod)
Sonda – Univerzální označení pro tělesa s vědeckým významem. V užším slova smyslu těleso, které není na oběžné dráze planety, či měsíce (např. Dawn, Rosetta, Voyager)
Zdroj: http://farm8.staticflickr.com
Na závěr našeho článku bych tu měl ještě jednu drobnost. Na českém internetu se jako plíživá nemoc začíná rozmáhat označení „kapsle“. Používá se pro označení kosmických lodí, především jejich částí, které jsou opatřeny tepelným štítem a přečkají průlet atmosférou. Tento termín je momentálně užíván zbytečně často, možná pod vlivem anglického „capsule“. Čeština má přitom vhodný výraz, kterým se dá nevzhledná kapsle nahradit – stačí říct návratové pouzdro. Ponechme výraz kapsle spíše lékárníkům.
Na samotný závěr chci jen říct, že výše zmíněným webovým portálům nic nevyčítám. Nejsem militantní blázen, který by odsuzoval každou chybu. Už několik let se pohybuji ve zpravodajské branži a vím, jak to chodí. Portály, které jsme jmenoval mají povětšinou za úkol zajišťovat všeobecné zpravodajství. Často jedni a ti samí lidé píšou o sjezdu politické strany,neúrodě pšenice kvůli suchu, volbě papeže, povodních v Barmě, nebo dopravní nehodě na D1. Pokud tito lidé dostanou za úkol napsat článek o kosmonautice, nelze se jim divit, že tápou. Rozhodně bych netvrdil, že chyby dělají schválně. Oni ty chyby ani nevidí. Svůj díl na tom nese i to, že se na většině zpravodajských portálů hledí hlavně na kvantitu článků a kvalitu už moc lidí neřeší. Doufám tedy, že se našim čtenářům článek líbil a že se s jeho pomocí zase o něco lépe zorientujete ve víru kosmonautických termínů.
Zdroje informací:
http://www.novinky.cz/
http://www.novinky.cz/
http://tn.nova.cz/
http://www.ceskatelevize.cz/
http://technet.idnes.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.toysperiod.com/images/space-shuttle-solid-rocket-boosters.jpg
http://www.neontommy.com/sites/default/files/uploads/Soyuz_TMA-7_spacecraft2edit1.jpg
http://rack.3.mshcdn.com/media/ZgkyMDEyLzEyLzA0L2E0L3dhdGNodGhlc3BhLmNmYS5qcGcKcAl0aHVtYgk5NTB4NTM0IwplCWpwZw/de4472f4/509/watch-the-spacex-dragon-s-historic-docking-attempt-live-video–96c50411dd.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Soyuz-TMA_parts.jpg
http://www.newscientist.com/data/images/ns/cms/dn13411/dn13411-1_512.jpg
http://farm8.staticflickr.com/7053/7133086163_c5c5590c65_z.jpg
Pěkně srozumitelně popsáno.
Akorát ten Technet je v tom trochu nevinně, protože zdroj je ČTK a tam zřejmě někdo vyhodnotil, že to co přistálo na Zemi, byl návratový modul lodi Dragon, tak to stačí zkrátit na modul Dragon. To nakonec nebyl takový kopanec jako ty dva příklady předešlé. Naštěstí specializované články z kosmonautiky pro Technet píší lidé, kteří se věnují její popularizaci. Dokonce i u kmenových redaktorů Technetu je znát postupné zlepšení.
Ano to je pravda, ale i když Technet přebírá články od ČTK, tak je po novinářské stránce zodpovědný za obsah toho, co zveřejní. Je sice fajn, že tu chybu neudělali oni, ale někdo jiný, od koho to přejali. Ta chyba byla na jejich serveru.
Se zbytkem určitě souhlasím – články na Technetu jsou kvalitní a zdejší redaktoři patří k tomu nejlepšímu, co v sobě iDnes skrývá.
Já bych ještě, nedělaje si iluze o všeobecné vzdělanosti technické, doplnil, že ty „křídla“, co má Sojuz (a Drak), nejsou křídla, ale sluneční panely, a neslouží jako křídla, ale jako elektrárna, a že se na nich nepřiletí dolů, ale spolu s přístrojovým(servisním) modulem zaniknou při návratu v atmosféře.
Při psaní článku jsem váhal, jestli to tam mám napsat, nebo ne. 🙂
Díky za doplnění v komentáři 😉
Akorát jsem si taky všimnul, že spoustu ilustrativních obrázků viz. první s raketoplánem neodpovídá dle mého realitě.
Raketoplán jak je znázorněn již je min. na LEO a stále má u sebe pomocné stupně raket na dosáhnutí orbity…takže to je taky nesmysl. Ale to jsem viděl u hodně fotek raketoplánu,asi to vypadá zajímavěji 🙂
Hledal jsem nějaký neobvyklý pohled na raketoplán – přecijen je to úvodní fotka článku, která se ukazuje na hlavní stránce. A ta by měla být v něčem neobvyklá.
Chyby, kterou popisujete jsem si všiml, ale nepovažoval ji za tolik marginální aby převážila originalitu obrázku.
Samozřejmě, pokud by šlo o nějaký důležitý obrázek, který by měl například něco vysvětlovat, byl by na místě pravdivý stav věci bez ohledu na originalitu. Ale v tomhle případě šlo jen o náhledový obrázek. 🙂
Nejdrive se bijete za spravnost terminu a pak byste nahradil navratovou kapsli pouzdrem. lol
Asi jsem to v článku nezdůraznil, ale výraz návratové pouzdro je vhodný pro malá nepilotovaná tělesa, ve kterých se vrací materiál z vesmíru – třeba jako v případě sondy Hayabusa. I tehdy toto návratové pouzdro nazývali někteří návratovou kapslí.
Výraz návratové pouzdro by se měl používat pouze pro malá tělesa. Pro větší objekty, třeba pro lidskou posádku by se měly používat výrazy návratová kabina, nebo návratový modul. Ale kapsle nikoliv.
Užitočný článok. V základných pojmoch majú guláš nielen novinári, ale aj prekladatelia a ďalší. Naposledy ma zdvihol zo stoličky preklad kozmickej lode Apollo ako „raketoplán Apollo“. Uvádzania na správnu mieru nie je nikdy dosť.
Chválím vás za to, že jste se rozhodli takový článek napsat a publikovat. Odkaz na něj by měli dostat všichni lidí, co píší a ještě budou psát o kosmonautice a nejsou v tomhle směru zcela v obraze 🙂 Jen bych se možná trochu hádal u slova raketoplán. Neoznačuje se tak náhodou jakýkoli létající křídlatý stroj, který jako svůj hlavní pohon využívá raketového motoru? A to bez ohledu na to, zda léta do vesmíru či nikoli? A nebo by se mělo u těchto strojů používat spíše označení raketové letadlo ?
Osobně bych se přimlouval spíše za raketové letadlo. Ale ono je to hodně sporné – kam třeba zařadit soukromou loď SpaceShipTwo, která se na oběžnou dráhu nedostane, ale překoná výšku sta kilometrů. Je to raketoplán, nebo není. A co třeba evropské zařízení IXV, které letělo před pár dny – byť na suborbitální dráze, vylétlo do výšky 400 km a při průchodu atmosférou manévrovalo. Nemělo přitom křídla.byl to raketoplán, nebo ne. Pravidla jsou dobrá věc, ale v některých případech je to prostě na hraně a není možné rozhodnout stoprocentně správně. 🙂
Tak nevím. Tady je vidět, že zmíněné pojmy dělají problém i odborníkům. A mám dojem, že i sám autor se nakonec do těch pojmů malinko zamotal. Například v komentářích zmíněné raketové letadlo, zní sice hezky, ale nic takového není. Přesnější by bylo podle mého názoru hovořit o kosmoplánu, nebo aerokosmoplánu. Pak bych upozornil, že i raketoplán (tím myslím ten americký) je kosmická loď! Dokonce vůbec ta největší, která byla kdy používaná. Podrobněji pojmem Space Shuttle,(vesmírný raketoplán) je označován celý systém i s pomocnými motory a pomocnou nádrží, kdežto samotný vynášený vesmírný letoun,je nazýván přesněji Orbiter (orbitální stupeň, družicoví stupeň). Spíše se však vžil název raketoplán. Sám v tom nevidím problém a je v pořádku ho takto nazývat, protože když laikovi řeknu raketoplán vybaví se mu stejně spíše zmíněný letoun. Pojem raketoplán, bych určitě poupravil, protože samotný orbitální stupeň(jak vyplývá s textu)není schopný sám létat na oběžnou dráhu. Dále bych upozornil na rozdíly mezi sondou a družicí, které zde nazýváte Orbiter. Družice je to samé co satelit a dělí se na umělé, nebo přirozené(měsíce u planet, planetek atd.) a je to jakýkoli objekt, který se pohybuje kolem hmotnějšího objektu působením jeho gravitace. Nejsem si jistý jestli je Orbiter také sonda.. Obecně se dá říci, že pojmem umělá družice(satelit) se používá pro objekty na Zemské orbitě, kdežto za sondu (většinou má dodatek,např. meziplanetární,měsíční atd.) považujeme tělesa pracující za hranicí naší Země. Neznamená to však, že nemohou po jistý čas jiný svět obíhat po oběžné dráze!(Cassini, Galileo atd.) Netvrdím, že mé poznámky jsou ty absolutní a nejpravdivější. Pokud však chceme někoho jiného poučovat a upozorňovat na jeho chyby, měli bychom to dělat pořádně. Raději než bouřlivou diskuzi, bych uvítal zamyšlení nad tématem a třeba napomohl svým příspěvkem k poupravení pojmů. Práce redakce si vážím a mou kritiku zde prosím neberte zle. Ještě si dovolím malý text k tématu.
Vyrobeno bylo již mnoho vesmírných lodí. Družice bez posádky brázdí oběžnou dráhu Země a jsou využívány ke sledování počasí, komunikaci, navigaci a jiným účelům. Sondy létající k jiným světům. V meziplanetárním prostoru se vydávají vstříc neznámu a posouvají hranice našeho poznání. Pak tu také máme plavidla s posádkou a vesmírné stanice, které můžeme spatřit večer na obloze. Nic bychom však na oblohu nedostali, nebýt nosných raket. Nejdříve byly malé a málo kdo si dokázal představit kam až nás jednou vynesou. Největší dosud vyrobenou raketou zůstává třístupňoví obr Saturn V používaný v měsíčním programu Apollo. Dnes posádky do vesmíru startují především s ruskou raketou Sojuz, která vynáší stejnojmennou kosmickou loď Sojuz, který je zároveň nejdéle sloužící kosmický prostředek…atd
Z textu vyplývá co vše lze považovat za kosmickou loď a je uveden pouze jako příklad. S pozdravem Zvoník.
ad velikost raketoplanu: samotneho mne zarazilo (a to se o to dlouhodobe zajimam) kdyz sem videl srovnani velikosti: sojuz by se vesel na kridlo raketoplanu… je to obrovska mrcha, skoda jich, no…