křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Haven-2

Společnost Vast Space odhalila návrh vesmírné stanice. Společnost nastínila své plány pro stanici Haven-2 při zahájení Mezinárodního astronautického kongresu. Záměrem společnosti je soutěžit o druhou fázi programu NASA Commercial Low Earth Orbit Destinations.

Artemis Accords

Estonsko podepsalo dohody Artemis Accords. Stala se tak 45. zemí, která dohody podepsala.

FAA vydala licenci pro IFT-5

Úřad FAA vydal v 18:40 našeho času modifikovanou startovní licenci pro pátý start systému Super Heavy Starship.

FAA povoluje návrat Falconů do služby

Federální letecký úřad (FAA) oznámil, že přezkoumal a schválil výsledky vyšetřování SpaceX zaměřené na chybu při deorbiančím zážehu druhého stupně Falconu 9 při misi Crew 9. Rakety Falcon se tak mohou vrátit do služby.

Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking

Program Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking (TacSRT) US Space Force poskytuje družicové snímky a analýzu dat na podporu nouzových operací na jihovýchodě Spojených států po hurikánu Helene.

Mise Emirates

Vesmírná agentura Spojených arabských emirátů (UAESA) oznámila 10. října, že vybrala společnost Mitsubishi Heavy Industries, aby v prvním čtvrtletí roku 2028 vynesla misi Emirates k pásu asteroidů (EMA) na raketě H3.

Federace komerčních vesmírných letů

Federace komerčních vesmírných letů (CSF) oznámila, že se jejím nejnovějším členem stala společnost Aetherflux. Společnost Aetherflux se připojuje k CSF, aby pomohla lépe komunikovat s Kongresem a výkonnými pobočkami.

Aetherflux

Společnost Aetherflux oznámila plány vyvinout a vynést konstelaci družic na LEO, které budou shromažďovat sluneční energii a přenášet ji na Zemi pomocí infračervených laserů. Společnost plánuje tuto technologii demonstrovat na malé družici roku 2026.

SpaceX

SpaceX obdržela 15denní zvláštní dočasné oprávnění (STA) k poskytování připojení zákazníkům T-Mobile na Floridě, kteří mohou přijít o mobilní služby kvůli hurikánu Milton. SpaceX povolila základní textové služby na telefonech T-Mobile.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Progress v roli sprintera

Ruská zásobovací loď Progress při posledních startech ukazuje, že umí být pěkný rychlík. Zatímco dříve jí cesta od startu k připojení na stanici zabrala kolem dvou dnů, v poslední době se k ISS připojuje během pouhých šesti  hodin. Naposledy nám to ruská loď ukázala v pondělí 11. února. Start se uskutečnil v 15:41 našeho času a už ve 21:30 hlásila NASA TV úspěšné připojení k ruskému modulu Pirs. Jak je vůbec možné, že dříve trval přílet skoro osmkrát delší dobu než je tomu teď? Jedná se o takzvaný rychlý profil letu. Není k němu zapotřebí žádných úprav na nosné raketě ani na samotné kosmické lodi. Vše je otázkou matematiky. Rychlé profily letu nejsou nic nového – v historii kosmonautiky najdeme několik příkladů, kdy se loď připojovala k cílovému tělesu pár hodin po startu. Rusové už dlouho chtěli něco podobného vyzkoušet i na ISS. Nebyli si ale jistí, zda bude jejich raketa Sojuz schopná natolik přesného manévrování. Právě v přesnosti rakety tkví celé tajemství úspěchu. Nosič totiž musí kosmickou loď umístit na oběžnou dráhu mnohem přesněji než při běžném startu.

Progress M-18M se blíží k ISS. Ještě před šesti hodinami stál na pevné zemi na odpalovací rampě.
Progress M-18M se blíží k ISS. Ještě před šesti hodinami stál na pevné zemi na odpalovací rampě.
Zdroj: https://lh6.googleusercontent.com

Vůbec poprvé se při letu k ISS použil rychlý profil 1. srpna 2012, kdy ke stanici letěl Progress M-16M. Jak jsme si řekli, tak hlavní slovo má nosná raketa. Ale ani Progress to na rychlém profilu nemá snadné. Zatímco při klasickém letu musel vykonat celkem čtyři velké zážehy, které upravily jeho dráhu vůči stanici. První dva krátce po startu, třetí přišel na řadu další den a poslední krátce před spojením. Naopak u rychlého letu je potřeba všechny tyto zážehy naakumulovat do několika hodin. Řídící středisko bylo samozřejmě připravené v případě nestandardního chování rychlý profil ukončit – Progress by se připojil „po staru“, tedy během 34. oběhu okolo Země. Ale protože všechno šlapalo jako hodinky, došlo ke spojení už během čtvrtého oběhu. Po úspěšném otestování se rychlý profil vyzkoušel i na následujícím Progressu M-17M (konec října 2012) a protože se ani na něm nevyskytly žádné problémy, mohl se na sprint k ISS vydat i Progress M-18M. Video z připojení k modulu Pirs bylo tentokrát krásně čisté – kamery na stanici pořídily velmi pěkné záběry.

Progress M-18M dopravil na stanici celkem 2638 kg. Velmi významnou část (800 kg) tvořilo palivo pro staniční motory. Kromě toho se v nádržích ukrývalo 50 kg vzduchu a kyslíku a 420 kg vody. Materiál pro osobní spotřebu vážil 231 kg (z toho celých 101 kg bylo určeno pro americkou část stanice). Náhradní díly a zařízení pro vědecké pokusy vážily 141 kg. Další kusový náklad měl dohromady 996 kg. Největší část tvořily potraviny (360 kg), dále vybavení pro provoz stanice (265 kg), lékařské vybavení (183 kg), prostředky osobní hygieny a sanitární potřeby (81 kg), fotografická a audiovizuální technika (23 kg) a spousta dalších drobných položek včetně palubní dokumentace.

Ale zpátky k rychlému profilu příletu – jaké má vlastně výhody? Pro lodi Progress se hodí hlavně při transportu cenných biologických vzorků. Ale mnohem důležitější uplatnění najde u pilotovaných lodí Sojuz. Mimochodem první loď Sojuz by měla na rychlém profilu k ISS přiletět už na konci března. Bude se jednat o Sojuz TMA-08M (Pavel Vinogradov – Alexandr Misurkin – Christopher Cassidy). Posádka jednak nebude muset celé dva dny trávit v prostoru, který svými rozměry nepřekračuje větší osobní automobil, čímž se jednak zkomfortní jejich cestování, ale také nebude muset být v lodi tolik potravinových zásob. Do lodi se tedy místo nich vejde více nákladu pro provoz stanice.

Má vůbec rychlý profil letu nějaké nevýhody? Kromě vyšších nároků na přesnost práce nosné rakety je tu jen jedna jediná věc. Startovní okno pro rychlý přílet se otevírá pouze jednou za tři dny, zatímco u klasického letu je to každý druhý den. Ale jelikož k odkladům startů raket Sojuz prakticky nedochází, můžeme nad tímto omezením s klidným srdcem mávnout rukou.

Zdroje informací:
http://www.astro.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://prehled-druzic.blogspot.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.sorae.jp/newsimg13/0212progress-m-18m.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-nakFv_UsduA/URqJHz5r6UI/AAAAAAAAL3M/BrWQ-uYou0U/s1024/266C6697.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Andy
Andy
11 let před

Vdaka za clanok, pred par dnami som hladal info, ktory soyuz bude ako prvy vyuzivat fast trajectory na let k ISS a nevedel som to najst 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.