Pokud bychom se v těchto dnech mohli podívat na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, zjistili bychom, že je tu opravdu hodně živo. Není se co divit – všechno se chystá na poslední pilotovaný let v roce 2012. Pro někoho možná běžná rutina, nicméně se klidně můžete vsadit, že minimálně občané jednoho státu k němu hledí s velkými očekáváními. Tou zemí je Kanada. Právě zástupce této země – Christopher Hadfield – bude na palubě lodi Sojuz TMA-07M, která míří vstříc ISS. A bude to právě Hadfield, kdo se za několik měsíců stane historicky prvním kanadským velitelem stanice. Společnost mu budou dělat ruský velitel lodi Sojuz Roman Romaněnko a americký kolega Thomas Marshburn. Celá trojice bude na ISS pobývat až do května příštího roku.

Ke startu má dojít 19.12. ve 14:12 středoevropského času. Posádka nyní pilně trénuje – všichni zkouší skafandry, ve kterých poletí do kosmu, naposledy pilují všechny klíčové fáze letu. Znovu a znovu cizelují techniky, které v rámci výcviku absolvovali bezpočtukrát. Od zdánlivých drobností až po klíčové manévry. Zkrátka a dobře se zažívají na dlouho poslední dny na pevní zemi, poslední dny před cestou do kosmu. Je tedy nejvyšší čas si všechny představit. Nejsou to žádní zelenáči – všichni už v kosmu minimálně jednou byli.

Roman Jurjevič Romaněnko (velitel kosmické lodi) – 41 let
Narodil se ve městě Ščolkovo v Moskevské oblasti. K profesi kosmonauta neměl daleko, vždyť jeho otcem byl Jurij Romaněnko (3 lety do kosmu, 4 EVA, celkem 430 dní na oběžné dráze, na Saljutu 6 se potkal s Vladimírem Remkem). Mladý Roman vystudoval Černigovskou vojenskou vysokou leteckou školu. Pak zamířil do střediska přípravy kosmonautů, kde coby pomocník veltele letadla nalétal přes 800 hodin (především na letounech  L-39 a Tu-154). V polovině devadesátých let si podal přihlášku do oddílu kosmonautů. V roce 1997 splnil všechny náležitosti včetně lékařské prohlídky a  Státní meziresortní komise jej doporučila k zařazení do oddílu. Za dva roky, tedy po základním výcviku, se z něj stal zkušební kosmonaut. Dostal se i do Houstonu, kde působil coby vyslanec ruské kosmonautiky. Dostal se i do záložní posádky 9. dlouhodobé expedice, ale ta byla později zrušena. I další plány byly poněkud klikaté. Nejprve se měl stát členem záložní posádky 17. dlouhodobé expedice, následně jej přeřadili do 21. dlouhodobé expedice aby nakonec skončil ve 20. expedici. V roce 2009 se tedy konečně vydal do vesmíru – velel tehdy kosmické lodi Sojuz TMA-15 (společníky mu dělali Frank de Wine z Belgie a Robert Thirsk u Kanady). V rámci 20. dlouhodobé expedice působil Romaněnko na pozici letového inženýra, což přetrvalo i ve 21. expedici. Celý 187 dní dlouhý pobyt ve stavu beztíže zakončilo úspěšné přistání 1. prosince 2009. O tom, že poletí znovu do kosmu se dozvěděl na začátku roku 2010, kdy byl zařazen do záložní posádky expedic 31/32 a  zároveň do hlavní posádky expedic 34/35. V civilu je Roman Romaněnko ženatý (manželka Julija Leonidovna Romaněnková) a má syna a dceru. Ve volném čase rád poslouchá hudbu, opravuje auta, hraje tenis, volejbal, věnuje se turistice a jachtingu. Poměrně neobvyklá je jeho záliba v podmořském lovu. V armádě to dotáhnul na hodnost plukovníka.

Christopher Hadfield (1. letový inženýr) – 53 let
Narodil se ve městě Sarnia (stát Ontario). Zájem o vesmír v něm vzbudil program Apollo. Když mu bylo devět let, sledoval v televizi přistání člověka na Měsíci. Po dokončení střední školy zamířil na Royal Roads Military College (Britská Kolumbie). Následně studoval na Royal Military College v ontarijském Kingstonu. Tady roku 1982 získal titul bakaláře v oboru strojírenství. V roce 1985 zahájil letecký výcvik v kanadské armádě. Jeho osudem se stala 425. peruť zdejšího letectva. Kromě toho studoval na škole zkušebních letců při Edwardsově letecké základně. Tři roky pak sloužil na základně Patuxent River, která patří americkému námořnictvu. Roku 1992 se stal magistrem v oboru letecké systémy, které studoval na University of  Tennessee. Rok 1992 byl pro Hadfielda vůbec hodně úspěšný – přijali jej totiž do kanadského výběru kosmonautů. Získal kvalifikaci na letového specialistu na raketoplánu a začal se věnovat výcviku. Do kosmu se poprvé podíval roku 1995 na palubě raketoplánu Atlantis při misi STS-75. Cílem jeho cesty byla ruská kosmická stanice MIR. Hadfield se tak stal prvním a také posledním Kanaďanem, který na tuto stanici kdy vstoupil. Mise trvala 8 dní a po jejím skončení začal Hadfield pracovat v Houstonu jako capcom (operátor komunikující s astronauty na oběžné dráze).  Druhá cesta do kosmu přišla v rámci mise STS-100 na palubě raketoplánu Endeavour vroce 2001. Jedenáctidenní let měl za úkol doplnit zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Mezi lety 2001 a 2003 pracoval jako ředitel operací NASA. Armádu opustil v roce 2003 na pozici plukovníka. O třetím letu do vesmíru se začalo mluvit roku 2007. Tehdy měl být náhradníkem (výše zmiňovaného) Roberta Thirska pro expedice 20/21. Následně jej přesunuli do záložní posádky expedic 31/32 a hlavní posádky expedic 34/35. Poté, co se od ISS oddělí loď Sojuz TMA-06M (někdy v březnu 2013), stane se prvním kanadským velitelem dlouhodobé expedice na ISS. Christopher je ženatý s s Helene Hadfieldovou a mají spolu hned tři (dnes již dospělé) děti.

Thomas Henry Marshburn (2. letový inženýr) – 52 let
Rodák z města Statesville v Severní Karolíně. Středí školu absolvoval v Atlantě a následně se začal věnovat fyzice. Tu studoval na Davidson College v Severní Karolíně, kde získal roku 1982 titul bakalář a následně na  University of Virginia. To mu ale zřejmě bylo málo a tak si k tomu ještě přidal studium medicíny. To dokončil v roce 1989 na Wake Forest University. Jako lékař pak pracoval na pohotovostech v Toledu, Seattlu, Houstonu ,či Bostonu. Roku 1994 nastoupil služebně k NASA a dva roky léčil americké kosmonauty, kteří se v Rusku připravovali na lety raketoplánů k MIRu. Lékařsky zajišťoval i 7. dlouhodobou expedici na ISS. Usiloval i o to, aby se dostal do oddílu kosmonautů. V roce 1999 mu to ještě nevyšlo, skončil mezi 123 kandidáty, o pět let později ale uspěl. I on se začal připravovat pro lety na raketoplánech coby letový specialista. Na začátku roku 2008 se dočkal nominace pro misi STS-127. O rok a čtvrt později už seděl na palubě raketoplánu Endeavour, který v nákladovém prostoru nesl poslední část japonského modulu Kibó. Mise trvala 15 dní a Marshburn při ní absolvoval 3 výstupy do volného kosmu. Za zmínku stojí i jeho účast na experimentu NEEMO 14 v roce 2010, kdy jako akvanaut strávil 14 dní v podvodní laboratoři Aquarius. V civilu je ženatý a má jednu dceru.

Kosmonauti se vydají na půlroční pobyt na ISS již za pár dní – jak již bylo uvedeno na začátku článku 19.12. ve 14:12 SEČ. Stanou se členy 34. dlouhodobé expedice, jejíž tři členové už na stanici pobývají. Velitelem je Američan Kevin Ford. Ten před svým březnovým odletem předá otěže nad stanicí do rukou Christophera Hadfielda, který bude velet 35. dlouhodobé expedici. Tu ještě v průběhu března doplní trojice astronautů v kosmické lodi Sojuz TMA-08M (Pavel Vinogradov, Alexandr Misurkin a Christopher Cassidy). Kosmonauti, kterým se věnoval tento článek, tedy Romaněnko, Hadfield a Marshburn by měli přistát v průběhu května 2013. A na závěr jedna zajímavost – jejich kosmická loď Sojuz TMA-07M bude mít volací znak Sail.

Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Soyuz-TMA-07M-Mission-Patch.png/876px-Soyuz-TMA-07M-Mission-Patch.png
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Roman_Romanenko.jpg/799px-Roman_Romanenko.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Chris_Hadfield.jpg/1017px-Chris_Hadfield.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/ThomasMarshburnv2.jpg/819px-ThomasMarshburnv2.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Soyuz_TMA-07M_crew.jpg/1280px-Soyuz_TMA-07M_crew.jpg