Rentgenová astronomie – 1. díl

Kompozitní snímek rentgenového (červená, zelená) a optického (modrá) oboru ukazuje rozpínající se plynné obálky po výbuchu supernov. Kolize obou objektů je pravděpodobně optický klam.

V tomto seriálu se budeme věnovat rentgenovému průzkumu vesmíru. Podíváme se jak na bližší údaje o konstrukci nejdůležitějších observatoří, tak i na výsledky jejich činnosti.

Rentgenová astronomie má oproti své starší optické sestřičce svá specifika: nejen že za předmětem svého pozorování musí nejlépe úplně za hranice atmosféry nebo alespoň nad její nejhustší vrstvy, rentgenové paprsky se ještě navíc odrážejí pouze za určitých specifických podmínek, jinak materiálem procházejí. Tyto vlastnosti rentgenového záření zásadním způsobem ovlivňují konstrukci jak optiky, tak detektorů rentgenových teleskopů.

Specifika i styčné body rentgenové a optické astronomie jsou dány faktem, že fyzikálně se v obou případech jedná o elektromagnetické záření. Rentgenové záření se nachází na energetičtějším konci spektra, na vlnové délce 0,1 – 10 nanometrů.

Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum
Zdroj: annesastronomynews.com

Podíváme se na historii rentgenového pozorování včetně úplného pravěku z doby, kdy si v tomto oboru nikdo neuměl představit jiný pozorovatelný aktivní zdroj než slunce nebo fluorescenční rentgenovou emisi měsíčního povrchu, která stejně generována rentgenovým zářením ze Slunce, Měsíc tak není aktivní zdroj. V té době se k cestám za hranice atmosféry používaly především sondážní rakety a balóny. Samozřejmě se zastavíme i u moderních observatoří, především Chandry a XMM-Newtona, určitě se budeme podrobně věnovat observatoři NuStar, což je přístroj zajímavý snad po všech myslitelných stránkách. Nahlédneme také do plánů pro budoucnost. Kdyby to všechno nestačilo, tak si popláčeme nad nikdy nerealizovanými a bezmála zapomenutými ambiciózními projekty, jimiž je historie kosmonautiky bohatě dlážděna. Pokud by nestačilo ani to, stále jsou v zásobě zástupy méně významných misí.

Byla by ale škoda zůstat jen u konstrukčních detailů jednotlivých teleskopů. Je sice pravda, že právě vývoj nových technologií je to, co nejvíce ovlivňuje náš každodenní život, já si tu však dovolím parafrázovat okřídlený výrok Richarda Feynmana: „Kosmický výzkum je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“ Původní výrok sice hovořil o fyzice, bývá ovšem vztahován i na vědu obecně; domnívám se, že autor originálu by s oběma podobami souhlasil.

Budeme se tedy zabývat i skutečnými důvody; tímto důvodem je především sběr dat, jinými slovy obyčejná lidská zvědavost. Shlédneme zajímavé rentgenové snímky, především zbytky po výbuchu supernov, aktivní galaxie, rentgenové dvojhvězdy předávající si mezi sebou hmotu, která, urychlena na relativistické rychlosti, září v rentgenovém oboru. Budu se snažit vybírat takové, které mají jak vědeckou tak i estetickou hodnotu. Ne vždy lze oběma požadavkům beze zbytku dostát, ale aspoň občas ano. Často se bude jednat o kompozitní snímky, kde je kombinován rentgenový snímek se snímkem ve viditelném, popřípadě infračerveném oboru záření. Nevylučuji, že se v některém dílu objeví i kvasary, a to i přesto, že jejich snímky obvykle estetickému kritériu nedostojí, a to hlavně proto, že jejich pozorování je stále na hranici našich možností.

Budu se snažit dodržovat strukturu jednotlivých dílů, kdy se budeme blíže zabývat nějakým větším milníkem, osvětlíme si technologicko-fyzikální principy a význam činnosti přístroje reprezentujícího danou epochu. Tímto přístupem je víceméně určena chronologická posloupnost. Pokud by však někomu více vyhovoval obrácený přístup, tedy od nejnovějších ke starším projektům, nebo třeba i na přeskáčku dle zajímavosti, prosím, aby se vyjádřil v diskuzi, případným změnám se nebráním, koneckonců píši hlavně pro své čtenáře.

 

Zdroje informací:
Elektromagnetické spektrum

Rentgenové záření

Zdroje fotek:
http://chandra.harvard.edu/photo/2005/d316/d316.jpg
http://annesastronomynews.com/wp-content/uploads/2012/02/Electromagnetic-Radiation-Electromagnetic-Spectrum.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Rentgenová astronomie – 1. díl

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗