Odpalovací rampa LC-39A na Floridě má velmi bohatou historii. Odstartovalo odsud dohromady 92 misí – 12× to byla lunární raketa Saturn V, a celkem 80× odsud vzlétl americký raketoplán. Jen stěží bychom hledali rampu, která má na svém kontě více historických misí. Po ukončení provozu raketoplánů rampu převzala společnost SpaceX, která ji začala upravovat pro své rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Tento krok se nakonec ukázal jako velmi prozřetelný, když vloni 1. září explodoval Falcon 9 na nedaleké rampě LC-40. Kdyby v té době SpaceX neměla rozpracovanou rampu LC-39A, přišla by o možnost startovat z východního pobřeží na poměrně dlouhou dobu. V dnešním článku se podíváme, jak to na historické rampě vypadá v těchto dnech, kdy do jejího opětovného využití zbývá jen zhruba týden.
Zdroj: http://i1077.photobucket.com/
Poslední misí, která z LC-39A odstartovala, byla STS-135, při které raketoplán Atlantis vyrazil k ISS a uzavřel tak třicetiletou éru těchto nádherných strojů – psalo se 8. července 2011. SpaceX momentálně s prvním startem z této rampy počítá 30. ledna letošního roku, přičemž má jít o vynesení telekomunikační družice Echostar-23. Detailní informace o aktuálním dění kolem této mise najdete na webu elonx.cz.
Fotky pro dnešní článek vznikly 15. ledna letošního roku a jejich autorem je Stephen C. Smith, na jehož blogu najdete i další snímky z návštěvy rampy 39A. Stephen poznamenal, že jednou z největších změn na rampě byla demontáž konstrukce označované jako Payload Changeout Room. Tato sekce sloužila k ukládání rozměrných nákladů do nákladového prostoru raketoplánů, k čemuž muselo docházet v čistém a klimatizovaném prostředí. Nyní byla Payload Changeout Room odstraněna, takže je skrz výklopnou konstrukci vidět.
Zdroj: http://i1077.photobucket.com/
Zdroj: http://i1077.photobucket.com/
Zdroj: http://i1077.photobucket.com/
Zdroj: http://i1077.photobucket.com/
Zdroj: http://i1077.photobucket.com/
Zdroje informací:
http://spaceksc.blogspot.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/7/76/STS-127_Endeavour_on_Launch_Pad_39A.jpg
http://i1077.photobucket.com/…/LC39/170115_spacex11_lg_zpshs388tfx.jpg~original
http://i1077.photobucket.com/…/LC39/170115_spacex18_lg_zpsvlj8ornb.jpg~original
http://i1077.photobucket.com/…/LC39/170115_spacex17_lg_zpskgdfhyaj.jpg~original
http://i1077.photobucket.com/…/LC39/170115_spacex6_lg_zps4hta5uyn.jpg~original
http://i1077.photobucket.com/…/LC39/170115_spacex5_lg_zpseouqg4kf.jpg~original
http://i1077.photobucket.com/…/LC39/170115_spacex8_lg_zps3panb97a.jpg~original
Falcon 9 Heavy je ještě „stroj“, kterému dávám v dohledné době šanci i já. Není to žádný nový, ani objevný koncept. Dalším multi-motorovým „nápadům“ jistého pána, již věřím o poznání méně (v jiných oblastech jako HTT – hyperloop se pouze směji, protože technické vzdělání mám). Co bych popřál, aby min. tyto stroje vynášely náklady spolehlivě, a těším se na první „výmluvy“ proč na Marsu ještě nejsme, proč tam není ta M kolonie – co se nedaří. Když se budu mýlit a lodě se stovkami pasažérů budou k Marsu mířit, velmi rád a nadšen svůj omyl přiznám. Jednou to bude samozřejmost, ale při současných znalostech, technologii bych takové věci viděl hodně za horizontem roku +2200 nikoliv za „pár“ desetiletí. Základ je v pohonu, je to stejné jako když kvůli přenosové soustavě stojí „větrníky“ v Číně – nejprve přemýšlet, tedy ukládat energii efektivně, pak ji vyrábět obnovitelně.
> Proč tak jízlivě, začal jsem být alergický na CGI animace, hezké, ale pokrok je až v reálu, animovat si mohu cokoliv, říká se tomu sci-fi film či seriál je buřt, ale realita to není.
Nemám sílu argumentovat na všechny vaše komentáře, které píšete k různým článkům – tak jen krátce tady. Dovolím si Vám připomenout, že před nějakými dvaceti lety nikdo nevěřil, že by soukromá firma mohla vyslat raketu do vesmíru. Přišel Falcon 1. Začalo se říkat, že soukromé firmy nikdy nedokáží postavit velkou raketu a že zvládnou jen malé prskavky. Přišel Falcon 9. Říkalo se, že soukromé firmy nezvládnou návrat z oběžné dráhy. Přišel Dragon. Odpůrci si dělali legraci z motorického přistávání prvních stupňů – dnes jich má SpaceX 7. Co tím chci říct? Stejně jako se teď jízlivě trefujete do dalších plánů, které vám připadají nesmyslné, tak úplně, ale úplně stejně reagovali před několika lety lidé na věci, které jsou dnes běžné. Jediné, co vám mohu doporučit – nejen v tomto případu, ale i obecně – otevřete mysl a nesvazujte se tolik současnými technologickými invencemi. On totiž vždycky přijde nějaký hlupák, který neví, že něco nejde a udělá to.
Bohužel už si nepamatuju, kdo to řekl, ale vím, že jeden myslitel 20. století prohlásil: „Pokud rozumný vědec důchodového věku, který má mnoho zkušeností prohlašuje, že něco jde, bývá to většinou pravda. Pokud ale tvrdí, že něco nejde, pak se většinou mýlí.“ Berme to s rezervou, ale jistý názor si z toho můžeme odnést – neodsuzujme šmahem budoucí plány, protože nikdo z nás nemůže vědět, co přinesou další roky.
P.S. A opravdu prosím, přestaňte psát tyto ideologicky stále stejné komentáře k různým článkům. Působí to trochu jako zaseklá deska – bez urážky. 😉
Já bych toho pána neřešil. Pro jeho názory sem nechodím. Mně udivuje jak Elon má tah na bránu. Je vidět že NASA už to ztratila v byrokracii a strachu za něco nést odpovědnost. Vše mít schválené na několika úrovních tak aby to bylo spíše kolektivní rozhodnutí je vidět na všech organizacích co už léta fungují. Takhle by ty Rusy před pár lety ne předhonili. Elon už teď rozhýbal trh s automobily a kosmonautikou. Jestli že to nevidí jeden z tisíce mě to den nezkazí. Pořád ho budu sledovat a držet palce.
„Pokud rozumný vědec důchodového věku, který má mnoho zkušeností prohlašuje, že něco jde, bývá to většinou pravda. Pokud ale tvrdí, že něco nejde, pak se většinou mýlí.“
Tento citát je známý jako Clarkův první zákon, podle Arthura C. Clarka.
Existuje ještě dodatek k prvnímu Clarkovu zákonu od Isaaca Asimova: „Pokud se nicméně za myšlenku zamítnutou postaršími významnými vědci postaví laická veřejnost s velkým zápalem a emocemi, mají tito vědci nejspíš nakonec pravdu.“
Mě se podařilo získat pouze doktorát z čisté matematiky — nevím, jestli se to kvalifikuje jako technické vzdělání — nicméně také nespatřuji nic fundamentálně nemožného na plánech Elona Muska. Ale i kdyby bylo, pořád se mi na něm líbí, že se něco snaží udělat namísto toho, aby hledal důvody, proč to nejde.
Díky moc za doplnění autora. To je moje slabina, znám zajímavé citáty, ale nevím,kdo je pronesl. Takže ještě jednou děkuji.
Má plno nevyzkoušených věcí ve svém konceptu – jako je fungovaní mohutné továrny na výrobu paliva na Marsu a stejně jako plný návrat rakety zpět. Pokud by se vracel běžně 2. stupeň – což je o dost náročnější než u 1. stupně dle všech dostupných informací (především jeho podstatně větší výška a rychlost) – nebyla by v tomhle ohledu žádná námitka. A jeden ekonomicky neúspěšný koncept tu již jednou byl a to právě raketoplán. Měl selhat právě na velmi náročné údržbě po každém letu.
A navíc selhání rakety bude znamenat smrt celé posádky – není tam žádný způsob záchrany v případě havárie nosné rakety. Vůbec bych se proto nedivil – kdyby mu do toho alespoň na území USA zakázali posadit lidi.
A navíc výroba paliva má být spuštěna až po příletu posádky – neplánuje žádné palivo přivezené ze Země – posádka nebude mít žádnou možnost okamžitého návratu při případných technických obtížích.
On prostě to bere jako něco co by šlo postavit a bude teď zřejmě na to lákat investory. Prostě minimálně ty termíny jsou v jeho konceptu zcela nereálné. Prostě ty termíny nejsou nic jiného než PR – propagaci pomůže a ničemu neuškodí.
Já si nevybavuji jiné komentáře z jiných článku, ale nezdá se mi, že by se dolph vyjadřoval nějak špatně. Určitě se můžu prohlásit za fandu SpaceX, ale plány s Marsem jak jsme viděli na animacích a v tom časovém plánu jsou podle mne zcela nereálné. Když se podíváme, že ani dnes není úplná sranda udělat ten malý krůček na oběžnou dráhu tak představa dálkového pochodu na Mars a zpět je zatím neuskutečnitelná. Jednosměrná letenka je podle mne etický problém. Budu optimističtější než kolega a řeknu, že nějaký člověk by se mohl v tomto století dostat na Mars, ale my se toho pravděpodobně nedožijeme. Ale desítky nebo stovky lidí, základna, kolonizace… to ne. Základna na měsíci by mi reálná přišla. S cestou na Mars, to bude asi jako s termojadernou fúzí. Pořád jsme od ní 30 let…
Co se týče Hyperloop tak samozřejmě technologie je funkční, ale to neznamená, že se to stane brzy běžné. Když se podíváme na to kolik je problémů se stavbou dálnice, železnice… Uvidíme jestli se to podaří prosadit. Vždy když jsem použil potrubní poštu tak jsem si říkal co by se stalo, kdyby se někde to pouzdro v tom několika kilometrovém potrubí zaseklo 😉
Je to diskuze a pokud někdo slušně vyjádří svůj názor tak to přece není špatně jen proto, že je jiný než váš.
A mimochodem stejně jako ostatní zde mám také technické vzdělání 😉
Minimálně jde o diskusi pod článkem „První krok k dopravě vzorků z Marsu“ a určitě by se našly i další.
Nemám nic proti jiným názorů, ale tady je úplně stejný problém, jaký byl s panem Aloisem, který již naše diskuse naštěstí nevyužívá. Daný člověk se nestará o argumenty, ale všude píše stále stejné názory bez ohledu na to, že se mu to lidé snažili vysvětlit. Je to jako kdyby se takoví lidé za každou cenu snažili něco pošpinit – píší tyto názory ke všem možným článkům, jen aby to bylo na hodně místech. O tomhle mi jde. Je to cílená snaha znevážit nějaký návrh a daný člověk si navíc z diskuse nic neodnáší, nestojí o ni, nestojí o názory a důkazy ostatních. Chce jen šířit svůj názor. To je ten problém.
P.S. S tím, že termíny letů SpaceX k Marsu jsou nereální souhlasím, ale přijde mi nevhodné to dávat najevo takovým způsobem. Takže ještě jednou – nejde o obsah, ale o formu, jakou se ten názor šíří.
Komentáře u zmiňovaného článku jsem si přečetl a řekl bych, že pán je realista. Vyjadřuje se slušně a jeho argumenty dávají smysl. Poukazuje na skutečné problémy, které nebude jednoduché překonat na této cestě. Je evidentní, že nežije v animaci ani ve snu, ale v realitě, kde se takovéto překážky nepřekonají za pár let. Problémy a překážky jsou reálné a pán je prostě jen řekne přímo bez obalu a v tom nevidím problém. Spíše naopak. Pokud si chceme splnit sny tak musíme vidět ty problémy přímo jinak ze snu bude jen ztráta času a peněz.
Jde o to najít hranici mezi střízlivým pohledem a kritikou za každou cenu.
To platí i pro druhou stranu. Animace má k realitě daleko. Hodně věcí zůstalo jen u animací.
Mi právě ten pohled přišel dostatečně střízlivý. Asi jde o úhel pohledu. Ale nechme už toho. Těšme se na další technologické krůčky…
S tím závěrem se mohu jednoznačně ztotožnit. 😉
Má-li být HTT funkční, pak je nutné dosáhnout poměrně vysokého vakuua ve značně velkém prostoru, který má mimořádně tenké stěny. Pokud víte jakým způsobem něco takového technicky provést (funkčně), nechám si poradit. V mnohem menším měřítku, s mnohem odolnějšími stěnami, jištěnými betonem něco podobného provozuje NASA, možná ještě pár soukromých subjektů. Mnoho set kilometrů mi prostě nepřipadá realizovatelné. O „studii“ se hovoří roky a já dodnes nevidím ani jedinou zkušební dráhu, třeba jen několik kilometrů. Možná se pletu, ale vidím v tom dotační podvod, kdy po letech se řekne „hm nejde to“, přičemž všem bylo jasné, že technicky je to zatím nereálné, já abych pouze nekritizoval bych volil klasické rychlotratě, případně maglev. Ideálně v době, kdy budou lepší supravodivé materiály, resp. operující za vyšších teplot.
Nemá smysl něco dolph1888 vysvětlovat. Ten měl pochyby o přistávání i v době, kdy první Falcon dosedl na zem.
https://kosmonautix.cz/2015/12/prvni-stupen-falconu-9-pristal-na-floride/#comment-57600
A hle, už jich tu je sedm a jeden z nich se za chvilku vydá zpátky.
Po tom, co jsem to tak Googlem projížděl, si myslím, že tuto diskusi povedeme i když už budou astronauti zatloukat kolíky k prvnímu stanu na Marsu.
Sleduju Váš web už několik let.Entuziasmus,profesionalita ,pravidelnost,apolitická objektivita…jste hvězdy.Pod články přínosné diskuze.A taky jedna vada na kráse-už dlouho mě irrituje nick dolph 1888.
Ne jeho komentáře:na názor má právo,nechodí mimo mísu a politice se vcelku vyhýbá.Ale asi nejsem sám, kdo tento nick dešifroval jako evidentně neonazi.Dolph#adolf,1#a#adolf,8#h#hitler,8#h#heil,8#h#hitler.
Závěr:mám rád mezi lidmi jasno a takovýto podpis považuju za hulváctví.Pokud došlo k nepravděpodobnému omylu pán má moji omluvu.
Děkujeme za pochvalu, jsme rádi, že se k nám vracíte a doufám, že si i nadále udržíme úroveň,abyste se k nám vracel i nadále.
K druhé části – tohle mne nikdy ani nenapadlo, ale přiznám se, že tohle bych skutečně soudit nechtěl. Vždyť existují i další výklady – třeba Dolph je jméno – viz Dolph Lundgren, nebo může jít o zkratku z anglického výrazu pro delfína. A s čísly je to ještě horší. Hledat v nich nějaký smysl či význam může být zrádné. Ta čísla mohou mít úplně jiný smysl – co když je to nějaký letopočet, který je pro pána významný, nebo cokoliv jiného. S názory onoho pána se sice neztotožňuju, ale s jeho nickem nemám problém, protože nelze jednoznačně prokázat Vámi nastíněnou tezi.
P.S. V závěru bych chtěl ještě zdůraznit, že tohle bych tady skutečně nerad řešil. Děkuji za pochopení.
A vidíte. V tomhle bych řekl, že ta přezdívka opravdu bude mít základ v tom co píšete, ale taky bude mít základ v tom, že dolph určitě bytostně nesnáší zbytečně protlačovanou korektnost a omezování svobody projevu. Proto je ta přezdívka právě proto taková, aby provokovala lidi jako jste vy. Protože je opravdu nutné vás a jiné takové lidi neustále krotit. Jinak si opravdu nebudou moct skauti dát na svou košili ani tu alpskou protěž a někdo za chvíli začne žalovat i tu telefonní informační službu 1188, jako něco, o čem by snad měli tušit, že to není korektní. A k tomuhle se opravdu nechceme dostat.
Nerozebírejme podezřelý nick. Raději se radujme, že máme poblíž rampy 39A zvířátko a doufejme, že se včas odstěhuje i s rodinou 🙂
…anebo si zvykne. Stejně jako si zvykla legendární syslí rodinka na jednom ze startovních komplexů pro Protony na Bajkonuru…
Pro drvoštěp:
Musím vás zklamat, ale můj nick nemá s vaší paranoiou nic společného. Mrzí mne, že v ní vidíte něco závadného. Pokud máte poznatky, že bych zde propagoval jakékoliv vám „nekorektní“ názory, případně i právně postižitelné, obraťte se prosím na PČR, jak je jistě vaším dobrý zvykem.
> Jistě vám také vadí jména jako Josef (Stalin, Mengele), Vladimír (Lenin, Putin), a zřejmě i každý se jménem Adolf. A vidíte i toto jméno já považuji za normální, mnoho lidí ho dodnes nosí (i mladší ročníky) a co jako? Oni jsou skutečně nacisti jen podle jména? Co jste vy zač?
Nádherně jste to napsal!!! Dobrá odpověď….. pesimistické názory nejsou konstruktivní. lepší je býti chorým optimistou než zapřísáhlým pesimistou… 😀
Děkuji za vaše krásné články, rád je čtu a nevynechávám ani komentáře, píšete je bez urážky a to je dobře!
Jsem rád, že se k nám rád vracíte a doufám, že tomu tak bude i nadále.
Pokud vás nějak nudím tak se omlouvám, jsem založením skeptik (o to více se těším z vlastní mýlky), neprohlašuji, že vše je nemožné (vůbec ne), ale přihlížím k dnešním technickým možnostem. Pokud chci kolonizovat Mars, musí zde být mnohem masivnější „průlom ve vědění“ a ten zde prostě není, jak níže někdo porovnal, zrovna jako fúze. HTT jsem uvedl pouze jako příklad, pokud někdo tvrdí, že je funkční velmi rád si nechám doložit nějaké technické specifikace, jak v tak dlouhém tubusu chtějí dosáhnout na dostatečně dlouhou dobu daného stupně vakua. Řeči o tom, my to umíme neuznávám.
Také mám technické vzdělání a nevidím jediný důvod proč by hyperloop nemohl fungovat. Neodporuje žádnému fyzikálnímu zákonu a i jednotlivé technologie máme (vývěvu, přetlakovou kabinu, maglev, atd…), takže už to stačí jen vhodně poskládat.
Nejde tolik o to že by to nešlo postavit – nebo možná ano, sám pořádně nevím, myslím, že problém je v tom HL bezpečně a efektivně provozovat. Ono myšlenka stovky kilometrů dlouhé vypumpované roury ve které se „vlaky“ prohání téměř tisícikilometrovou rychlostí je úžasná ale má i určitá skrytá nebezpečí.
Vemte si třeba že by někdo nebo něco udělal(o) do potrubí HL díru, klidně malou. Vzduch o tlaku jedné atmosféry (rozhodně nejde o malý tlak) se začně okamžitě hrnout do roury; tento náhlý a prudký průnik plynu by díru mnohonásobně zvětšil (eventuálně by roztrhl celou rouru pro HL vejpůl) a téměř rychlostí zvuku by vyrazil naproti blížící se soupravě/kapsli pohybující se rovněž rychlostí zvuku směrem k místu incidentu (intervaly mají být několikaminutové takže tam bude vlaků hned několik za sebou). Těžké si představovat takovouto kolizi vozítka HL s proudem vzduchu, ale buď by došlo k dalšímu roztržení potrubí a pokračujícímu dominovému efektu, nebo pokud by se HL nějak udržel uvnitř roury, byl by nejspíš nemilosrdně poslán zpět naproti další soupravě (jakýkoliv scénář je fatální a vede k absolutní destrukci celé linky).
Ale dost černých scénářů, nesnažím se tu zdiskreditovat projekt HyperLoopu, naopak mu velice fandím, ale stejně tak mám na vědomí, že projekt není dotažen do konce a snaha za každou cenu a co nejrychleji postavit HL se nemusí vyplatit.
Člověk se nemůže ubránit dojmu, že Hyperloop je jen prototyp marťanského rychlovlaku, protože tam takovéhle problémy ze ztrátou skorovakua nebudou. 😉
Dobrý den, dovolte mi připomínku k tomuto “ apokalyptickému “ komentáři.
Pokud mám mít rouru s nulovým tlakem, tak pokud to nemusí létat (být lehké) tak se dá konstrukce řešit s ohledem na bezpečnost viz. Vaše dírka v plášti. Staticky je opravdu horší podtlak v trubce, než přetlak. Vše však záleží na tom, jak to nadimenzujete!!!!! Zvláště u trubky, co leží na zemi je to snažší.
„Jednou to bude samozřejmost, ale při současných znalostech, technologii bych takové věci viděl hodně za horizontem roku +2200 nikoliv za „pár“ desetiletí.“
Takto sa opýtam čo je na tom technologicky tak zložité? Komozitné nádrže? NASA na nich pred vyše desaťročím pracovala pre projekt Venture star úspešne vyrobili nádrže pre LOX problém bol s hrozne maličkými molekulami vodíku čo už sa podarilo vyriešiť tiež. Motory/pohon? Na Mars nepotrebujeme kadejaké SciFi motory, stačí klasika. Mimochodom prototyp motoru Raptor by mal v blízkej dobe podstúpiť sériu zážihov.
Návrat celé rakety zpět do atmosféry a bez poškození – tedy ekonomicky a né jak u raketoplánu, kdy měl poté procházet velmi náročnou kontrolou.
Výroba paliva – tedy bezchybné fungování továrny na Marsu – žádná taková věc se nikde ani v malém na Marsu prostě nezkoušela. Prostě lidé znalí chemie dokáží spočítat třeba energetickou náročnost podobného procesu.
Dá se očekávat, že pobyt rakety v prachové bouři na Marsu ji možná velmi poškodí – bez alespoň 1 zkušebního startu bez posádky – bude start z lidmi velmi riskantní. Zatím nikdo ani nezkoušel start z Marsu.
Zatím ani neumíme zaručit, že jen technické zařízení na údržbu ovzduší vydrží takhle dlouho pracovat – i na Marsu samozřejmě musí fungovat – otázka je právě kolik a jaké náhradní díly sebou. A on zabezpečení životních podmínek zatím neřešil – nemusel – je otázka proto kolik má odborníku na tuto oblast, které je zcela odlišná od oboru konstrukce raket a motorů.
Už jen nedávný výbuch ukázal, že nejde vývoj prostě tak rychle jak si představuje – tedy podchlazený kyslík a nádrže hélia z kompozitů.
Raketoplán a ITS sa porovnávať nedá dnes sú technológie podstatne ďalej ako boli pri vzniku raketoplánu. Výroba paliva a retropropulzívne pristávanie sa bude demonštrovať pomocou lodí Red Dragon. Ako som už písal kompletné nádrže na LOX boli úspešne testované už pred viac ako desaťročím, tlakové nádoby COPV sa nebudú na ITS/BFR používať. Zdá sa ti že rover Opportunity je prachovými búrkami veľmi poškodený? Tie búrky tam nie su také ako v Marťanovi 😀 atmosféra Marsu má iba 0.6% tlaku pozemskej.
S takýmto prístupom by sme ešte dnes trčali v jaskyni a oháňali sa kyjakom. Našťastie sú tu ľudia ako Elon, Neil, Albert, ….Určite nie vy.
Plánuje se úplné odstranění výklopné sekce, nebo bude ještě užitečná?
Postupně se rozebírá. Odstranění aktuální sekce je jedním z kroků.
Tento člověk neustále píše i k článkům o Tesle, o batériích, atd., a to dost nevybíravě. Což o to, ať má svůj názor, ale zavání to tím, že má nějakou alergii na E. Muska, a proto na něho musí všude napsat něco negativního. Aspoň že dal šanci Falconu Heavy…. On snad vůbec nepochopil, jakou revoluci E. Musk v kosmonautice udělal a pořád dělá. A nejen v kosmonautice. A i kdyby se za jeho života realizovala jen menší část snů a plánů, bude to víc než jsme ještě před nějakými deseti lety mohli vůbec doufat. Dokonce by nás snad ani nenapadlo, že je něco takového vůbec možné. V Muskových vizích je ta hlavní síla.
Teda, že by se odtamtud dalo za týden letět s falkonem, to rozhodně nevypadá…
Zase na druhou stranu na pohled tomu nic výrazně nechybí.
Omlouvam se za offtopic, mam namet na clanek, kdybyste nahodou nevedel o cem psat. Zajimala by me ekonomicka analyza znovupouzitelnosti, o kolik procent muze klesnou cena za predpokladu v zavislosti na mire spolehlivosti, poctu znovupouziti, atd.
Díky za tip, ale tohle se strašně těžko předvídá. Bylo by to spíše na úrovni věštění z křišťálové koule, protože jde o novinku, tak nevíme, jaké faktory by bylo potřeba započítat a jaký význam (či váhu) by v celkovém vzorci měly. Co ale víme je to, že Elon Musk v jednom rozhovoru prohlásil, že poté, co se znovupoužitelnost opravdu rozjede, může cena startu klesnout až o dva řády. Stejně tak víme, že společnost SES získala 10% slevu za to, že si nechá svou družici SES-10 vynést jako první již na jednou letěném stupni. Ale cokoliv dalšího by byly jen hrubé odhady a spekulace.
Aha, diky, ja jsem se docet, ze cena pro zakazniky se muze snizit o 30% – http://spacenews.com/spacex-says-reusable-stage-could-cut-prices-by-30-plans-first-falcon-heavy-in-november. Puvodne jsem cekal vic, ale ono to dava smysl, protoze cena za prvni stupen klesne rekneme na 10% (kdyz se pouzije desetkrat), cena za druhy stupen zustava a navic se pricte se cena za prepravu a pripravu pouziteho prvniho stupne.
Kazdopadne, tesim se na SES-10, snad se to povede 🙂
Všechno je to otevřené, nechme se překvapit. A hlavně držme palce. 😉
Nejake presnejsie nez velmi hrube cisla sa v tomto stadiu velmi zle odhaduju.
Momentalne je SpX vo faze, ze dokazuje, ze sa to da. Aj ked na prenosoch z pristatia uz pristatia nie su oznacovane ako experimental, svojim sposobom sa stale nevie, aka bude uspesnost a stale nevieme, ake vsetky problemy sa vyskytnu. Teoreticky by sa mohlo ukazat, ze likvidacia nasledkov jednej skaredej havarie na 7 uskutocnenych pristati eliminuje vsetok zisk vyrobeny zachranenim zvysnych 6tich stupnov. Je to malo pravdepodobne, ale stale nie nemozne.
Pri tomto postupe sa budu ziskavat vedomosti na to, aby sa dal urobit druhym krokom, ktorym v podstate bude nosic ITS, ktory na vlastnej kozi otestuje, ako velmi ekonomicky navratne to je. Pri SpX je to spojene s dalsim evolucnym krokom, ktorym su metanove motory, ale v podstate velmi nema na vyber. Je na trhu kratko a konkurencia ma dost velke financne zazemie kazdu vec, ktoru SpX dokaze ako uskutocnitelnu v kratkom casovom obdobi okopirovat. Brani jej v tom v podstate len vlastna zadubenost.
Predpokladal by som, ze krokom 3 by bolo, ze bud bude SpX technologie vyvinute na F9R / ITS licencovat (nepovazujem za velmi pravdepodobne), alebo sa vytvori dalsia iteracia F9R, ktora bude mat zurocene znalosti z prevadzky ITS a bude lietat este lacnejsie ako ITS alebo F9R. Priestor na zlacnenie zjednodusenim konstrukcie rozhodne je.
Zaroven je v tom strasne vela premennych. Cena komponentov moze ist potencialne dole, ak sa zmeni objem trhu, alebo planovana zivotnost dielov uz nebude vypocitana simulaciami, ale bude zistena skuskami (co viem, tak vo vseobecnom strojarstve je zivotnost materialov jednou z veci, ktora silne odolava exaktnym vypoctom a stale je viac menej vecou skusok). Pretoze cena niektorych komponentov moze byt aj radovo vyssia ak sa vyrabaju kusovo, nez ked sa zisti, ze ich vyroba moze byt seriova. Takisto niektore materialy / konstrukcie je mozne dalej optimalizovat, alebo zvysit tah (ako uz F9R niekolko krat ukazal, ze konstrukcie boli znacne predimenzovane a full-thrust modul sa uz podarilo 2x upgradnut voci planu).
Toto vsetko bude vyslednou cenou hybat spolu s tym, aky velky zaujem znizenie ceny startov prinesie (+ si SpX chce nahnat trh svojimi vlastnymi satelitmi) + existuje potencial velkeho trhu kozmickej tazby. Ked sa robi vo velkom, robi sa lacnejsie.
Úctyhodné místo! Někteří lidé ve svém životě viděli létat Saturn V, viděli lidi na Měsíci, zažili raketoplány a pokud byli v balíku a nežili na špatné straně plotu, tak si na starty mohli zaletět třeba Concordem 🙂
Tento start F9 bez pokusu o přistání 1. st. bude „divný“ 🙂
Ale na druhu stranu dostane na GTO satelit o hmotnosti 5500 kg co je skutocne uctihodne.
Pro změnu něco k tomuto článku:
Take me prekvapuje kolik je tam stale, v lednu 2017, stareho nepotrebneho rezaviciho zeleza.
Ve filmu o Gene Cernanovi je scena, kde on jde po rezave kolejnici te odklopne sekce a rika ze je to tak deprimujici pohled, ze tam radeji ani nemel jezdit.
Nevim, proc to SpaceX rychle nerozebrala (muzeum z toho nikdy nebude), a nepostavila ctyri veze pro hromosvody a v budoucnu (jeste letos?) jednu pro astronauty. Predpokladam, ze pro F9 a FH staci ten strongback privezeny z hangaru, jako to maji/meli v dole na CCAFB.
Nekritizuji, jen se divim.
Dle mého názoru se nejdřív zaměřili na výstavbu a přípravu rampy tak aby byla připravena k použití.
Konstrukce v okolí, které bezprostředně nepřekáží provozu se dají postupně rozebrat a odstranit až následně. Nehledě na to, že rozebírat tohle monstrum taky nebude žádná sranda na víkend 😉
Ano, mate pravdu. Myslim, ze nejpreve dlouho prestavovali/opravovali tu spalovaci komoru pod rampou.
Ale jake jsou plany pro vez/vytah/white room pro astronauty? V tom filmu vchod do vytahu v te stale stojici vezi, z dob STS, vypadal pekne katastroficky. (Na zdi rozpadly telefon tak ze 70. let.) Boeing/ULA se zdaji byt mnohem dal i kdyz nepoleti jeste rok a pul.
Jeste jedna malinkata zajimavost v tomto clanku:
Na posledni fotografii jde pred tim (rezavicim) plotem rys. Ano rys a ve dne. Asi mala stavebni aktivita?
Jde o tento druh:
<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Rys_%C4%8Derven%C3%BD"https://cs.wikipedia.org/wiki/Rys_%C4%8Derven%C3%BD
Ktery tam zije, v nedaleke rezervaci, zacinajici par set metru na sever od teto rampy, a asi take primo v KSC. Muze pan Majer doplnit popis te fotky? Dekuji.
A vida, dobrý postřeh!
P.S. Kam mám doplnit jaký popisek? Z wikipedie? Omlouvám se, ale úplně jsem to nepochopil.
Myslel jsem pouze pridat do popisu te fotografie, pod tou fotografii, ze je tam videt pred plotem rys cerveny. A jestli z toho chcete udelat link na ceskou wikipedii, tim lepe.
BTW: Co jsem to provedl s mym linkem? Jak se sem spravne vlepuje? Pouze link bez pokusu o HTML okolo nej?
Jo aha už chápu, pardon, pozdní hodina, už mi to moc nemyslí. 🙂 Během dne to tam hodím. 😉
Přesně tak, nemusíte dávat žádný HTML kód. 😉
Jo dobre, moc diky. Tak tady je znovu rys cerveny:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rys_%C4%8Derven%C3%BD
A tady je dalsi zver, zijici v rezervaci v okoli rampy (a mozna nyni i v ni):
https://www.fws.gov/refuge/Merritt_Island/wildlife_and_habitat.html
No, já mám k vizím Elona Muska také dost výhrad.
BFR a ICT v základu nepovažuji za až tak problematické. Jsou to velké stroje, ale v podstatě ne až tak velké, aby se nedaly zvládnout. Horší je to s plánovaným množstvím sta lidí, které chce nacpat do ICT, která má velikost přetlakovaného prostoru odhadem srovnatelnou se Skylabem. Na krátkou exkurzi na LEO to bude v pohodě, výlet na Měsíc by taky nebyl velký problém, ale trávit v takové plechovce rok cestou na Mars? Jedině v nějakém vězeňském/vojenském režimu se sdílením spacích kójí na směny a tak, což by bylo všechno jen ne příjemné. Posádka kolem 25 lidí už by mohla být reálná.
Druhý problém vidím v dotankovávání. Sám Musk říkal, že to nechce dělat sám a jelikož to není JFK, tak asi těžko nadchne v reálně dohledné době celý národ k tomu, aby se vyvinula technologie vesmírných továren v takto velkém měřítku. I když vesmírné továrny do budoucna považuji za nutnost, zatím nemáme prakticky nic a to ani v malém měřítku. Jediné vzdáleně podobné technologie najdeme na ISS, ale ty vyžadují manuální údržbu.
Ono by těch 100 lidí i možných bylo, ale je fakt že 50 mi přijde jako reálnější číslo.
Převzato z fora: http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=88&t=982&start=240
Jeden mladý student architektury si z cvičných důvodů zadal úkol navrhnout „ubytovací kapacitu“ v meziplanetární lodi ITS. Ze zveřejněných údajů věděl, že SpX hodlá přepravovat cca 100 pasažérů ve dvou obytných patrech přetlakové části lodi. Sám přiznává, že nemá hlubší technické (strojařské/aerokosmicko inženýrské) vzdělání a znalosti, takže v jeho studii bychom hledali mnoho prvků zajištění podpory života a další nezbytnosti pro kosmické lety marně, nicméně na studenta je to myslím pěkný počin a zajímavý dizajnerský návrh.
Ještě podotknu, že jednomístné kajuty navrhnul pro využití jak při startu >1 g, přeletu – 0 g, tak i pro pobyt ve snížené gravitaci Marsu – 0,38 g. Proto ty klasicky vyhlížejíci postele, nafukovací matrace a „deky“.
Pěkné. Zmenšit posádku na polovinu by jistě bylo řešení. A designově je to paráda.
Zkoušel jsem si to taky nějak nahrubo rozpočítávat a vyšlo mi, že když by se pro každého člověka ze sta udělala spací kóje 1,5 kubíku, tak zaberou polovinu prostoru a když všichni lidi vstanou, tak v tom zbytku v podstatě nebude k hnutí. Tak jsem uvažoval o spaní na směny a to by prostor hodně zvětšilo. Pak dalších pár lidí nacpat k jídelnímu stolu (opět na směny, aby byl co nejmenší), zařídit nějaká místa na práci a zábavu a sto lidí by tam nějak fungovat mohlo. Akorát že by to bylo méně pohodlné a s tvrdším režimem než v leckteré věznici či na vojenské ponorce.
Ja bych mel dotaz trosku z jineho soudku:
Slo by zakomponovat notifikace, ktere treba fungujou u Google Chrome?
Jde o to, ze kdyz se vyda clanek tak vyskoci mala notifikace v pravem dolnim rohu..
funguje to treba u webu svetandroida.cz
diky za odpoved… bylo by to super upozorneni…
To nevím, zda by šlo. Máme ale RSS kanál, k jehož odběru se můžete přihlásit a funguje to podobně.
Elon Musk v seriálu teorie velkého třesku https://www.youtube.com/watch?v=6rJl2_0XUoo&feature=youtu.be