Jediná trvale obydlená kosmická stanice, kterou má lidstvo k dispozici je současně unikátní vědeckou laboratoří, která nemá konkurenci. Technická životnost je sice až do roku 2032, ale Mezinárodní vesmírná stanice má zatím schválené setrvání do roku 2024. Politická životnost se ale dá prodloužit. Velmi dobrým znamením je zpráva čelních představitelů dvou největších agentur, které se na stavbě ISS podílely – NASA a Roskosmos se nebrání tomu, aby se provoz ISS prodloužil o další čtyři roky do roku 2028. Signál je to určitě pozitivní, ale čeká nás ještě běh na dlouhou trať.
Igor Komarov, hlava ruské agentury Roskosmos, se v úterý 4. dubna na tiskové konferenci v Colorado Springs vyjádřil ve prospěch prodloužení ruské účasti na vědeckém výzkumu z nízké oběžné dráhy. Nejvyšší zástupce ruské kosmonautiky tak reagoval na prohlášení Billa Gerstenmaiera, zástupce administrátora NASA pro pilotované lety, který 29. března prohlásil, že rozhodnutí o prodloužení životnosti stanice za rok 2024 je velmi důležité.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Prodloužení životnosti stanice by přineslo jen samé výhody. Kromě neoddiskutovatelného objemu vědeckých výzkumů, můžeme zmínit třeba delší čas pro využití soukromých kosmických lodí, ale ISS může pomoci i svému nástupci u Měsíce. Na stanici by se mohly testovat nové systémy podpory života, aby se ověřilo, jestli jsou spolehlivé a zda nepotřebují častou a náročnou údržbu. Tyto systémy totiž zatím nejsou na úrovních udržovatelnosti a spolehlivosti, které budou potřeba pro marsovskou misi. ISS tak může svému nástupci pomoci ještě předtím, než vznikne.
Současné vyjádření zájmu je samozřejmě dobrá věc, ale oficiálně nic neznamená. Čekají nás ještě dlouhá jednání, protože jde opět o peníze. ISS navíc neprovozují pouze Rusové a Američané. Je zde i Evropa, Japonsko a Kanada. S prodloužením životnosti stanice musí souhlasit všichni mezinárodní partneři. Přesto je současný signál příslibem optimistických očekávání.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/08203120/29603598476_46f455e5c1_k.jpg
Moc doufám že se to prodlouží. Hlavně kvůli komerčním dopravcům
Pro Rusy je ISS v současnosti jedinou možností jak udržet při životě vlastní pilotovaný program. Díky bohu je tak jejich motivace pro prodloužení životnosti vysoká.
NASA i ostatní partneři zájem mají. Snad se do provozu podaří víc zapojit soukromý sektor aby „zbyly“ peníze i na měsíční stanici.
Dobrá zpráva. Hlavně pro Nauku 🙂 Pokud to ovšem nebude znamenat nějaké překopání přípravy nové cislunární stanice a odklady. Pokud ano, tak ať ISS raději skončí podle plánu a nezdržuje už tak zoufale pomalou expanzi lidstva mimo LEO. Nestálo někde, že „souběžný provoz dvou stanic je neufinancovatelný?“
Nyní se spíše zdá, že souběžný provoz je spíše žádoucí.
Pokud se bude stanice u Měsíce rodit podle plánu a ekonomicky i obslužně se to utáhne spolu s ISS (dopravních prostředků bude v dalších letech asi dost), tak nic proti. Stanic můžeme mít klidně i více. Vždyť v budoucnosti takový stav určitě nastane.
Otázka znie, bude to Nauke stačiť?
Takže ruský plán na vlastní stanici padl, tak se snad dočkáme i Nauky u ISS. Ale pak by to chtělo novou techniku i od dalších států. Aspoň ten Bigelow by to chtělo. Bude?
Na to je zatím brzy.
Keby sa tak stalo, bolo by to skutočne výborné…
Nestálo někde, že „souběžný provoz dvou stanic je neufinancovatelný?“
Zkusím k této úvaze doplnit několik čísel. Stanice na oběžné dráze Měsíce má být v prvních letech obydlena jen cca měsíc ročně.
Z rozpočtového hlediska je vývoj nové stanice financován z kapitoly Exploration, konkrétně z položky Advanced Exploration Systems. V Obamově prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2017 byla představa o vývoji položky kvantifikována takto:
FY 2017: 324 mil. USD
FY 2018: 429 mil. USD
FY 2019: 842 mil. USD
FY 2020: 971 mil. USD
FY 2021: 936 mil. USD
V rámci této položky byly požadovány prostředky na nejen na vývoj prototypů cislunárních habitatů v rámci programu NextSTEP a pokročilých systémů ECLSS, ale například i modul BEAM, cubesaty pro EM-1, robotickou část mise ARM a podobně. Poslední Obamova žádost (ale i předchozí) tedy počítala s postupným navýšením uvolněním položky Advanced Exploration Systems až na téměř miliardu USD ročně na pokročilé systémy souběžně s provozem ISS.
Přitom ARM představovala ze shora uvedených částek významný díl:
FY 2017: 67 mil. USD
FY 2018: 131 mil. USD
FY 2019: 355 mil. USD
FY 2020: 406 mil. USD
FY 2021: 202 mil. USD
Nová Trumpova administrativa přitom rozhodla, že ARM nebude financován. Detaily Trumpovy žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2018 mají být známy v polovině května. Pokud by tato žádost obsahovala přesun částek původně plánovaných na ARM na modul PPB, pak se mi zdá, že by stavba i provoz jádra nové stanice (PPB, obytný modul, přechodový modul) byl možný souběžně s využíváním ISS. Už za měsíc uvidíme, jaká bude struktura této rozpočtové kapitoly, a jestli bude v jejím komentáři třeba i časová osa vývoje ze smluvního hlediska, z hardwaru a podobně.
díky 🙂
Co se týká modulu Nauka, tak bychom se v dohledné době (14 dní)
měli dozvědět, jestli vůbec bude (viz kosmolenta.com ze 4.4.2017 –
„Запуск модуля МКС «Наука» может быть отменен“.) – rozhodnout má Komarov.
Nazdávam sa, že Nauke to aj tak nepomôže. Tej asi už nepomôže nič. Bohužiaľ ! Ani on nepomôže !
Myslíte s velkým O?
Myslíte toho s velkým O?
Vždy je lepší když Amerika s Rusákama spolupracuje než když si poměřují kdo z nich má větší lafety….(zcela jasně USA).