Rentgenová astronomie – 1. díl

Kompozitní snímek rentgenového (červená, zelená) a optického (modrá) oboru ukazuje rozpínající se plynné obálky po výbuchu supernov. Kolize obou objektů je pravděpodobně optický klam.

V tomto seriálu se budeme věnovat rentgenovému průzkumu vesmíru. Podíváme se jak na bližší údaje o konstrukci nejdůležitějších observatoří, tak i na výsledky jejich činnosti.

Rentgenová astronomie má oproti své starší optické sestřičce svá specifika: nejen že za předmětem svého pozorování musí nejlépe úplně za hranice atmosféry nebo alespoň nad její nejhustší vrstvy, rentgenové paprsky se ještě navíc odrážejí pouze za určitých specifických podmínek, jinak materiálem procházejí. Tyto vlastnosti rentgenového záření zásadním způsobem ovlivňují konstrukci jak optiky, tak detektorů rentgenových teleskopů.

Specifika i styčné body rentgenové a optické astronomie jsou dány faktem, že fyzikálně se v obou případech jedná o elektromagnetické záření. Rentgenové záření se nachází na energetičtějším konci spektra, na vlnové délce 0,1 – 10 nanometrů.

Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum
Zdroj: annesastronomynews.com

Podíváme se na historii rentgenového pozorování včetně úplného pravěku z doby, kdy si v tomto oboru nikdo neuměl představit jiný pozorovatelný aktivní zdroj než slunce nebo fluorescenční rentgenovou emisi měsíčního povrchu, která stejně generována rentgenovým zářením ze Slunce, Měsíc tak není aktivní zdroj. V té době se k cestám za hranice atmosféry používaly především sondážní rakety a balóny. Samozřejmě se zastavíme i u moderních observatoří, především Chandry a XMM-Newtona, určitě se budeme podrobně věnovat observatoři NuStar, což je přístroj zajímavý snad po všech myslitelných stránkách. Nahlédneme také do plánů pro budoucnost. Kdyby to všechno nestačilo, tak si popláčeme nad nikdy nerealizovanými a bezmála zapomenutými ambiciózními projekty, jimiž je historie kosmonautiky bohatě dlážděna. Pokud by nestačilo ani to, stále jsou v zásobě zástupy méně významných misí.

Byla by ale škoda zůstat jen u konstrukčních detailů jednotlivých teleskopů. Je sice pravda, že právě vývoj nových technologií je to, co nejvíce ovlivňuje náš každodenní život, já si tu však dovolím parafrázovat okřídlený výrok Richarda Feynmana: „Kosmický výzkum je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“ Původní výrok sice hovořil o fyzice, bývá ovšem vztahován i na vědu obecně; domnívám se, že autor originálu by s oběma podobami souhlasil.

Budeme se tedy zabývat i skutečnými důvody; tímto důvodem je především sběr dat, jinými slovy obyčejná lidská zvědavost. Shlédneme zajímavé rentgenové snímky, především zbytky po výbuchu supernov, aktivní galaxie, rentgenové dvojhvězdy předávající si mezi sebou hmotu, která, urychlena na relativistické rychlosti, září v rentgenovém oboru. Budu se snažit vybírat takové, které mají jak vědeckou tak i estetickou hodnotu. Ne vždy lze oběma požadavkům beze zbytku dostát, ale aspoň občas ano. Často se bude jednat o kompozitní snímky, kde je kombinován rentgenový snímek se snímkem ve viditelném, popřípadě infračerveném oboru záření. Nevylučuji, že se v některém dílu objeví i kvasary, a to i přesto, že jejich snímky obvykle estetickému kritériu nedostojí, a to hlavně proto, že jejich pozorování je stále na hranici našich možností.

Budu se snažit dodržovat strukturu jednotlivých dílů, kdy se budeme blíže zabývat nějakým větším milníkem, osvětlíme si technologicko-fyzikální principy a význam činnosti přístroje reprezentujícího danou epochu. Tímto přístupem je víceméně určena chronologická posloupnost. Pokud by však někomu více vyhovoval obrácený přístup, tedy od nejnovějších ke starším projektům, nebo třeba i na přeskáčku dle zajímavosti, prosím, aby se vyjádřil v diskuzi, případným změnám se nebráním, koneckonců píši hlavně pro své čtenáře.

 

Zdroje informací:
Elektromagnetické spektrum

Rentgenové záření

Zdroje fotek:
http://chandra.harvard.edu/photo/2005/d316/d316.jpg
http://annesastronomynews.com/wp-content/uploads/2012/02/Electromagnetic-Radiation-Electromagnetic-Spectrum.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Rentgenová astronomie – 1. díl

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗