Štítek ‘planetka’

Nový termín odběru z planetky Bennu

První americká mise mající za úkol dopravit na zemi vzorky planetky se pomalu ale jistě připravuje na dlouho očekávaný kontakt s povrchem planetky Bennu. Sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security – Regolith Explorer) by se tohoto milníku měla dočkat 20. října letošního roku. „Mise OSIRIS-REx prokazuje čistou  podstatu vědeckého průzkumu tím, že vytrvale odolává neočekávaným výzvám,“ uvedl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědu a dodal: „Tato esence jej vede k vrcholnému momentu, na který všichni čekáme – získání vzorku planetky, který dopraví domů na Zemi. Jsem opravdu nadšený, že mohu sledovat blížící se vrchol celé mise.“

Když tweety vypráví příběh zkoušky OSIRIS-REx

V noci na středu provedla sonda OSIRIS-REx cvičný sestup k povrchu planetky Bennu. Detailní informace o plánovaném průběhu zkoušky Checkpoint jsme Vám přinesli před pár dny v našem článku, ale nyní se podíváme na celý test ještě jednou. Na fotky sice zatím můžeme zapomenout, ale zaměříme se na jeden faktor, který na první pohled není zajímavý, ale když do něj člověk pronikne, pozná jeho komplexnost. Tím faktorem je přístup NASA k popularizaci této události. Agentura totiž na twitterovém profilu mise průběžně informovala o tom co se děje. Správci si pro odběratele připravili povedený mix infografik, průběžných aktualizací i odlehčených průpovídek. V našem dnešním krátkém článku bychom Vás chtěli s celým takto vytvořeným příběhem seznámit.

Systém, který dostane OSIRIS-REx k povrchu a zpět

Cílem mise je odběr vzorků z povrchu Bennu

Již letos v létě čeká na sondu OSIRIS-REx úkol, který zatím žádná americká sonda nedělala – dotkne se povrchu planetky, odebere zde vzorky a vrátí se zpět (všichni věří, že tak učiní bezpečně). Od chvíle, kdy sonda dorazila k planetce Bennu však pozemním týmům nedává spát nečekaná výzva – jak zajistit bezpečný odběr na planetce, jejíž povrch je posetý balvany o velikosti domů. V řídícím středisku jsou však šikovní lidé, kteří umí improvizovat – rozhodli se použít balvany jako navigační body a vytvořili přesnou metodu, která by si s touto výzvou měla poradit.

OSIRIS-REx se dnes rekordně přiblíží k planetce Bennu

Sonda se momentálně nachází v tzv. Průzkumné fázi C, v rámci které má vykonat přelety nad odběrnou lokalitou Nightingale v nízké výšce. 3. března má dojít na přiblížení na rekordní vzdálenost – sondu bude od povrchu dělit pouhých 250 metrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze vzdálené kilometr od povrchu – na ni se po průletu zase vrátí motorickým manévrem. Primárním úkolem této fáze je pořízení snímků s vysokým rozlišením. Na jejich základě pak specialisté vyberou nejvhodnější místo v již vybrané lokalitě, odkud by bylo optimální odebrat vzorky.

Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

Nightingale – cíl pro OSIRIS-REx

Dante Lauretta – hlavní vědecký pracovník mise OSIRIS-REx oznámil, že sonda odebere vzorky z nejsevernější lokality na planetce Bennu. Zálohou je Osprey. 12. prosince 19:25

ŽIVĚ: Odkud odebere OSIRIS-REx vzorky?

Bude to ledňáček, sluka, slavík, nebo orlovec? Řeč je samozřejmě o anglických ekvivalentech těchto ptačích jmen – tedy Kingfisher, Sandpiper, Nigtingale nebo Osprey – které byly přiděleny čtyřem finálovým lokalitám na planetce Bennu. Sonda OSIRIS-REx z jedné lokality příští rok v létě odebere cenné vzorky určené k dopravě na zemi, kde budou prozkoumány ve špičkových laboratořích. Výběru lokality se na našem webu věnujeme už od prvního představení čtyř finálových oblastí. Tento týden jsme přinesli aktuální informace o každé z nich a dokonce na našem webu běžela několik týdnů anketa, ve které jste si mohli tipnout, která oblast vyhraje (36% hlasů dostala lokalita Osprey, 31% Nightingale a zbývající dvě možnosti od vás dostaly po 17 %). Ve čtvrtek večer už bude jasno. V 19 hodin našeho času začne tisková konference, na které budou představeny výsledky několikaměsíčního výběru.

Odkud odebere OSIRIS-REx vzorky?

Ve čtvrtek v 19:00 SEČ začne na NASA TV tisková konference, kde bude oznámena finálová a záložní lokalita na planetce Bennu pro odběr vzorků. 10. prosince 19:30

Blíží se výběr místa odběru z Bennu

Již jen pár dní nás dělí od chvíle, kdy odborníci oznámí název lokality, ze které sonda OSIRIS-REx odebere vzácné vzorky materiálu určené k dopravě na Zemi. Dlouhý a složitý proces výběru již před několika měsíci dospěl k výběru čtyř finálových lokalit. Nyní se čeká, která oblast bude vybrána jako primární a která jako záložní. Celý proces je specifický i tím, že OSIRIS-REx je první americkou sondou, která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z nějaké planetky. Rozhodnutí o výběru vhodné lokality je tedy o to složitější.

Hera využije služeb amatérských astronomů

Hera má nést i cubesaty.

ESA požádala amatérské astronomy o pomoc v souvislosti s chystanou misí Hera pro průzkum dvojplanetky Didymos. Na cestě k tomuto hlavnímu cíli by totiž tato sonda potenciálně mohla proletět minimálně kolem jednoho tělesa. Tým, který sondu připravuje, ale potřebuje dodatečná měření potenciálních kandidátů, aby bylo možné lépe zvolit vhodné cíle. „Výzkum planetek je jedním z oborů astronomie, kde mají amatérská pozorování stále nezbytnou pozici,“ vysvětluje Alan Fitzsimmons z Queen’s University v Belfastu, který je členem týmu kolem sondy Hera a dodává: „Kandidáti na průlet, které jsme zatím objevili, vypadají na obloze jako slaboučké světelné tečky. Jsou tak slabé, že je pouhým okem nespatříte. Potřebujeme tedy maximální možnou pomoc, abychom zpřesnili jejich oběžné dráhy a změřili jejich vlastnosti, které jsou nezbytné, abychom poznali jejich charakteristiky ještě předtím, než Hera v říjnu 2024 odstartuje.“