Na odpalovací rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur byla před několika hodinami vyvezena raketa Sojuz-2.1A s horním stupněm Fregat-M. Její start je naplánován na 14. července v 8:36 našeho času, kdy vynese na oběžnou dráhu především snímkovací družici Kanopus-V-IK o hmotnosti 550 kilogramů. Společnost jí bude dělat více 72 malých družic, hlavně cubesatů, čímž se tento start stane druhým nejplodnějším v historii. Celkem 48 cubesatů patří do systému Flock, ale největší pozornost poutá jiný cubesat. Říká se mu Majak (v anglické literatuře Mayak) a i když ještě ani neodstartoval, stačil už na internetu způsobit značné pozdvižení. Jeho autoři si totiž dali nemalý cíl – rozsvítit nejjasnější „hvězdu“ na nebi.
Majak je na první pohled nenápadný 3U cubesat – tvoří jej tedy tři základní kostky, jeho vnější rozměry jsou zhruba 34 × 10 × 10 centimetrů a váží 3,63 kilogramu. Na heliosynchronní oběžné dráze ve výšce 510 kilometrů bude po dobu 4 týdnů od startu probíhat kontrola systémů a pak tenhle malý herec rozehraje velké divadlo. Ve svých útrobách totiž ukrývá čtyři trojúhelníkové plachty z velmi tenkého materiálu, které se začnou pomalu rozvinovat.
Tyto plachty se na oběžné dráze rozloží do tvaru čtyřstěnu, jehož jedna stěna bude mít plochu 4 metry čtvereční. Plachta je pokrytá kovovou vrstvou, která zajišťuje, že se od ní odrazí 95% slunečních paprsků. Právě díky tomu by měl být Majak bez problémů viditelný z povrchu Země – podobně jako můžeme pozorovat přelety Mezinárodní vesmírné stanice, nebo jiných družic. Žádná z nich nenese žádný reflektor – vidíme jen pouze díky odrazu slunečních paprsků – jako když s pomocí zrcátka házíte po stěnách „prasátka“.
Cubesaty ze Země pro jejich malé rozměry většinou nemáme šanci spatřit, ale jelikož bude plachta hodně velká a velmi odrazivá, mohl by Majak dosáhnout relativní hvězdné velikosti (magnitudy) -10, což odpovídá Měsíci v první/poslední čtvrti. Tím pádem by se tento cubesat stal nejjasnějším umělým tělesem na obloze (ISS dosahuje v nejlepším případě magnitudy -4 a záblesky družic Iridium se mohou dostat k magnitudě -8). Majak by tak měl překonat nejjasnější hvězdu Sirius (mag. -1,5) nebo Venuši (cca. -4,4) a jasnější už bude jen Měsíc v úplňku (-12,5) a pochopitelně Slunce (-27). Když uvážíme, že magnituda je logaritmická stupnice, dojdeme k poznání jak výrazně má tato malá družice vlastně svítit.
Na druhou stranu je potřeba poznamenat, že magnituda -10 je pouze odhadovaná a na internetu ji některé zdroje zpochybňují a očekávají ve skutečnosti menší jas. Majak má být navíc uveden do rotace ve všech třech osách, přičemž otočka kolem jedné osy má trvat maximálně jednu sekundu. Dá se tedy očekávat, že Majak bude opravdu blikat.
Za projektem Majak stojí skupina mladých vědců z Moskevské státní strojírenské univerzity a jeho úkoly jsou v podstatě dva. Tím prvním, který jsme již nastínili, je jeho vysoká odrazivost. Autoři si od této technologie slibují, že by mohla přilákat veřejnost ke zkoumání tajů kosmonautiky a astronomie. Pokud Majak přinutí lidi zvednout hlavy, bude to jistě pozitivní. Za zmínku stojí, že vývoj družice byl financován prostřednictvím crowdfundingu a autoři vybrali celkem 1,9 milionů rublů. Na oplátku se tedy snaží rozvíjet i dodatečné služby – připravili třeba mobilní aplikaci, která Vás upozorní na blížící se přelet Majaku.
Je tu ale ještě druhý úkol, který může v záři plachty zanikat, ale přesto je možná ještě důležitější. Majak totiž s pomocí rozkládací plachty otestuje principy, které by v budoucnu mohly pomoci s likvidací kosmického odpadu. Plachta, která se vejde do 3U cubesatu nezabere mnoho místa a v budoucnu by mohla být umístěna i na jiných družicích. Až by jejich provoz končil, došlo by k jejímu rozložení. Velký povrch plachty by pak zachytil více atomů tvořících nejvyšší vrstvy atmosféry a urychlil by se tak sestup družice do atmosféry, kde by shořela.
Majak má navíc ukázat, že vesmíru už přestává být doménou velkých agentur, ale že se otevírá i menším skupinám, které jsou dnes schopné postavit a vypustit vlastní družici. Kromě toho by tento cubesat měl přinést nová data týkající se hustoty vysokých vrstev atmosféry, což se bude v budoucnu hodit nejen při výpočtech jasnosti kosmických objektů a družic, ale i při odhadu, jak dlouho vydrží satelity na oběžné dráze. Neposledním důvodem je i technologická výzva. Rozložit ve vesmíru takto velkou plachtu totiž není vůbec jednoduché.
Na začátku článku jsme ale hovořili o tom, že Majak si ještě před startem stihl vybudovat i značnou část odpůrců, kteří jej v médiích hlasitě kritizují. Jde především o astronomy, kteří argumentují docela logicky tím, že přelet takto jasného objektu přes zorné pole dalekohledu může pokazit výsledky pozorování, nebo zlikvidovat snahu o povedenou astrofotografii. Takové argumenty jsou pochopitelně logické a pravdivé, ale na druhou stranu už je na oběžné dráze tolik družic, že astronomům zřejmě nezbývá nic jiného, než se s nimi naučit žít.
A vůbec to není myšleno jakkoliv arogantně nebo namyšleně. Jde jen o pragmatické zhodnocení reálného stavu. Nedá se očekávat, že družic bude časem ubývat – spíše naopak. Vezměme si třeba aktuální plány na vybudování globální komunikační sítě tvořené tisícovkami družic na nízké oběžné dráze. Proti tomu je jeden malý 3U cubesat naprosto minoritní – i když bude disponovat hodně odrazivou plachtou.
Přelety navíc budou trvat jen pár minut a vzhledem k výše zmíněné rotaci nebude záře Majaku konstantní. Avizovaná magnituda -10 by měla nastat jen za ideálních podmínek při perfektním úhlu odrazu slunečních paprsků. Z minulosti už máme několik menších zkušeností s podobnými blýskavými plachtami ve vesmíru. Kupříkladu testovací sluneční plachetnice LightSail-A vypustila z cubesatového pouzdra svou odraznou plachtu a její jas se pohyboval kolem 0 mag. Na začátku 90. let Rusové na zásobovací lodi Progress-M15 po odpojení od stanice Mir vyzkoušeli zajímavý experiment – loď rozvinula kruhovou reflexní plochu o průměru zhruba 20 metrů. Tehdejší pozorovatelé se shodují, že některé záblesky mohly dosahovat až magnitudy -10.
Ve výšce kolem 510 kilometrů, kde bude Majak obíhat kolem Země, se průměrná životnost odhaduje na +/- 5 let, přičemž hodně záleží na aktuální aktivitě Slunce. Naše hvězda totiž svou aktivitou dokáže zvětšit objem naší atmosféry a družice pak třou více o zbytky atmosféry a jejich zánik je tak urychlen. Jak dlouho bude Majak fungovat zatím nikdo nedokáže říct. Stejně tak nevíme, zda se podaří jeho plachtu vůbec rozložit. O pokrocích v tomto projektu Vás určitě budeme i nadále informovat – vždyť jedním z úkolů Majaku je přinutit lidi zvednout hlavu vzhůru a přitáhnout je ke kosmonautice.
Zdroje informací:
http://space.skyrocket.de/
http://space.skyrocket.de/
http://cosmomayak.ru/
Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/mayak__1.jpg
https://img.newatlas.com/…1d4b56f4e3f404e4df8698e094387dae
http://sci.esa.int/science-e-media/img/20/apparent-magnitude.jpg
http://i.dailymail.co.uk/…1467722938229.jpg
https://apod.nasa.gov/…/P02_1600x1200_30-1_T0_47_33_D20_0_70.out.jpg
https://www.cloudynights.com/…/post-241510-0-43750700-1443109122.jpg
-10 wow, to zase budou horečnaté telefonáty na hvězdárnu, jak v jedné přednášce zmiňoval Jakub Rozehnal. Stačila opozice Marsu a už to bylo. A prý jen vysvětlovali a vysvětlovali.
Chudáci astronomové, může jim to dost rozhodit pozorování.
Každopádně informovaní lidičci si to moc vychutnají.
Veľmi zaujímavý článok!
Držím palce. Som zvedavý či sa podarí rozvinúť „plachty“ tak ako je to naplánované…
Zajímavý nápad. Tyto. Rozvinovací té technologie je třeba testovat a cubesaty jsou pro to ideální platforma. Jen mi nepřijde jako úplně vhodné montovat plachty na jiné družice kvůli urychlení vstupu do atmosféry. Kdyby se tam přidalo palivo o stejné hmotnosti (ideálně pro elektrické motory), tak to pomůže také a navíc bude sestup řiditelný. Může se to hodit pro malé satelity bez motorů. Samozřejmě nepopírám další přínosy experimentu, které jistě nebudou malé a jedna dobře předvídatelná blikající hvězda snad astronomům nebude tolik vadit.
Díky za připomenutí téhle zajímavé záležitosti. Budu rozhodně sledovat. I kdyby ta magnituda nakonec nebyla až taková, pořád jde o pozoruhodný projekt bez ohledu na praktické využití.
Je to porad lepsi nez ten napad prasknout do asteroidu Satanem s jadernou hlavici. Kdo si hraje, nezlobi.
Nezatracoval bych ten nápad. Kdyby se opravdu nějaká akutní hrozba objevila, jsme dnes totálně bezbranní. Takže pak by i Satan mohl dostat slovo 🙂
Jasně, že jo. Atomka je vzdycky na jistotu – u nas to dokaze prerovnat hory a nekdo asi bude cekat na nejaky vedatory s gravitacnim traktorem Svata prostoto… Trefit se uz dokazou, tak co se tim vubec zabejvat.
Vetsi nebezpeci pro lidstvo jsou ambiciozni pitomci, kterym nestaci exhibovat na fejsbuku – oni musi jeste zasvinit oblohu. Tak to bude fakt zazitek – normalni lidi to stejne zajimat nebude a astronomove budou moct maximalne pocitat borovy sisky v lese.
Do dneska 2000 jadernejch pokusu, z toho pulka v atmosfere+na obezny draze, rusove tahaji jaderny ponorky zreznout do more, 2 jaderny katastrofy a jedna malem, tuny jadernyhoho odpadu nekde v kazachstanu jen tak volne na zemi, odkaliste z upraven uranu volne k dispozici, vsude naprostej BORDEL a my poletime natirat asteroid bilou barvou, protoze co kdyz by nam nahodou zasvinil nase uschly lesy na Sumave?
By tam aspon bylo v noci videt na pahejly, aby clovek nezakop:-))
Nesouhlasim. Tech motivaci uskutecnit tu „jadernou estradu‘ bude vic (vcetne propagandistickeho tahu zduraznit spasitelskou roli Ruska), ale vseobecny odpor k napadu ve svete to cele nastesti zarazil. Zakaz jadernych vybuchu v kosmu snad jeste nejaky casek vydrzi. A bily nebo cerny toner na povrchu nebezpecneho telesa bude fungovat, tak proc ho nepouzit? Nejsem proti zkousce trefit sutr Satanem, ale tu explozi at si simuluji na pocitacich a nepridavaji dalsi sutry do obehu. 🙂
Miluji tyto blbůstky které si muže vychutnat každý. Zvlášť když je to vedlejší efekt seriozního výzkumu. Moc se těším na první pozorování.
Pro pozorovatele důležitá informace – sklon o oběžné dráhy bude 97,4°.
Pokud se s tímto projektem podaří naplnit očekávání pak se dá očekávat absolutní poprask na konspiračních, ufologických a všelijakých podřadných, slabomyslných webech … já to nečtu, aby bylo jasno. Stačí, že to baští můj bratr. Takže si počkám až on s tím přiletí:D Posledně mimochodem přišel s tím, že náš Měsíc je dutý a základna mimozemšťanů … Ach jo :/
To si děláš srandu, dutý? 😀 Kdyby ještě četl Neználka, tak bych ho pochopil, ale takhle už asi ne. Zaplať pánbů za ty moje dva bratry. No, mimochodem, taky se snažím ve svém okolí šířit osvětu, když jsem zjistil, že v práci je pár lidiček, co nevěří, že Amíci byli na Měsíci.
Počkaj ako budeme gúľať očami keď zistíme, že konšpirátori majú pravdu. 😀
A na ten svietivý kubesat sa teším. Myslím, že je to super nápad a určite to priláka kopu ľudí pozerať sa na oblohu. To zas bude v Amerike telefonátov, že čo to letí z Ruska 😀
Poletí to severojižním směrem. Takže by to někomu mohlo připomínat střelu přes pól. 😀
To konspirátoři tvrdí pořád a já čekám a čekám …. a čekám a stále nic 😀 … Na 21.12.2012 se taky čekalo jak na smilování boží a velké NIC…Ještě mám v živé paměti rozhovor s bratrem, kdy jsem přišel z práce, z odpolední a dobírám si ho: „Tak co, kde máš ty mimozemšťany?“ a on na to: „Mají se opozdit o 2 dny.“ A já: „Jasně, špatně odbočili u Jupitera!“ Chudák, byl z toho celý rozmrzelí, že do Štědrého dne ani ťuk. 😀
Ještě mám schovaný skvělý malý kartičkový kalendářík na rok 2012 z brněnské hvězdárny. Jako obrázek má černou planetu Nemesis zahalenou v červeném mračném závoji. A na druhé straně standardních 12 tabulek měsíců s jednotlivými dny. Jen ten prosinec má jako poslední číslo 21 🙂 Prostě geniální.
Ne, bohužel nedělám. Dnes u obědu předčítal článek jak Tesla prý zakřivoval časoprostor za pomocí magnetického pole, a že z toho vznikl Philadelphia experiment. … Tak si říkám, že ho opravdu musí myšlení ukrutně bolet…
Mě to příjde jako první krok k reklamám na oběžné dráze… už se těším, zachází kokakola , přejte si něco děti…
Pro astronomy to nebude žádný problém a nadšenci budou mít alespoň co pozorovat. Hlavně žádnou paniku a těšit se..
Ja by som povedal, ze je najvyssi cas postavit pozorovatelnu na odvratenej strane Mesiaca 🙂
Né všechno co se leskne je zlato, účel Majaku není zcela jasný, lze jej využít i k různým účelům. Nebudu je ale uvádět abych nenapovídal.
To bude zklamání, když budou lidé vyhlížet zářící maják , svítící jako Měsíc, a on poletí satelit 3 až 4 mag, někdy se zjasní k 0 mag a někdy se opravdu i povede, že bude jasný záblesk. Povede se zrovna při tomhle přeletu ?
Myslím, že nepotrvá dlouho a na stránkách jako je heavens-above apod. vznikne předpověď záblesků včetně pozice na nebi a očekávaného jasu.
V tomto prípade nebude presná predpoveď zábleskov na spôsob Irídii tak celkom možná, kedže nepôjde o stabilizovaný objekt. Okrem toho plachta je veľmi ľahká a tak na rotáciu satelitu budú mať výrazný vplyv aj zvyškové molekuly atmosféry, takže rotácia po krátkom čase ani nebude konštantná a pravdepodobne sa bude spomalovať. Avšak aj napriek tomu takéto predpovede ani nebudú potrebné, záblesky by mali byť aj tak časté pri každom prelete, samozrejme ich jasnosť je otázna, spomínané vysoké jasnoti (-10 mag) by som veľmi neočakával.
Naozaj vyborny napad.
Este vypustit 1000 alebo najlepsie 10000 takychto majakov a najlepsie v rozmeroch aspon 10 krat vacsich.
Potom sa mozu ist astronomovia past.
Ale aspon donutime nejakych par blbcekov na Zemi aby sa aspon raz pozreli na oblohu.
Vie si niekto predstavit hranice tejto tuposti?
Kto zabrani sukromnym firmam robit si aj takouto formou reklamu priamo na oblohe?
Dávám vám velmi, ale opravdu velmi výrazné napomenutí! Dávejte si hodně dobrý pozor na slova, která používáte. Na podobné vulgární výlevy tu opravdu nejsme zvyklí. Pokud to nejste schopen akceptovat, pak tu zřejmě nemáte co dělat. Děkuji za pochopení.
Ospravedlnujem sa pan Majer. Mate pravdu. Uz sa to nestane.
Okrem kozmonautiky som aj fanusikom astronomie. Tak ma to trochu vzalo.
To snad někdo (myslím Japonci) plánoval na zahájení olympiády vystřelit do vesmíru hromadu nějakého drobného šrotu, který by při návratu do atmosféry vytvořil ohňostroj. Asi mělo jít jen o vysoký suborbitální let, ale s nápadem udělat si z oblohy projekční plátno nejste zdaleka první. Ani nevím, jak to nakonec dopadlo.
Mimochodem, sci-fi je podobných nápadů plná. Pobavila mě třeba povídka, ve které si od nás nějací mimozemšťané chtěli koupit Jupiter, aby z něj udělali bilboard pomocí změny struktury jeho mračen.
Díky za pochopení.
No, ono to opravdu nebude takové světýlko, jako je na tom videu. Ta vysoce odrazná plocha bude odrážet jen ve velmi úzkém kuželu, zrovna jako zrcadlo. Pokud to bude rotovat jen podle jedné osy, tak budou jen tři tenké pásy na zemi, odkud ji uvidíte v té frekvenci 1 mikrozáblesk za sekundu (nepočítám, že by ta osa byla tak přesná, že by se ty úzké pásy viditelnosti na zemi překrývaly). Ve většině prostoru mimo ty pásy neuvidíte nic. A pokud by chtěli pokrýt široké pásy, odkud bude vidět, bude to muset rotovat ve více osách. A to se zase perioda těch mikrozáblesků prodlouží třeba až na desítky sekund.
Satelit má rotovať vo všetkých troch osách a tvar štvorbokého ihlanu bol schválne zvolený tak, aby boli záblesky pre pozorovateľov na Zemi čo najčastejšie. Samozrejme to video treba brat s rezervou, pravdepodobne máloktorý záblesk dosiahne spomínaných -10 mag (ak vôbec nejaký – osobne som v tomto ohľade skôr skeptický), avšak aj napriek tomu by malo ísť o výrazne „blikajúci“ objekt.
Tak z hlediska frekvence záběrů je ten tvar spíš horší. Čtyřstěn jich prostě udělá míň než třeba šestistěn (krychle), nebo dokonce dvanáctistěn. Tady šlo spíš o maximalizaci intenzity, tedy o velkou plochu stěn.
Ano, objekt s ešte viac stenami by bol pre ešte vyššiu frekvenciu zábleskov samozrejme vhodnejší, plachta s takýmto tvarom by však bola technologicky náročnejšia na rozloženie. Tvorcovia satelitu preto s najväčšou pravdepodobnosťou štvorsteň zvolili ako dobrý kompromis medzi častou frekvenciou zábleskov, ich jasom a technologicky nie až tak zložitou uskutočniteľnosťou.
V souvislosti s tímto experimentem mě tak napadá jestli někoho ve spolupráci s astronomy napadlo řešit do budoucna podobné problémy. Například těch 4400 plánovaných satelitů pro pokrytí internetem od SpaceX a pokud vím podobný systém plánuje např. Samsung (cca. 4600 satelitů), to vše na střední oběčné dráze asi 1200 km. Určitě by to šlo řešit sníženou odrazivostí. Teď je na orbitu pokud správně tuším asi 1400 satelitů, takže ten nárůst provozu bude obrovský. Ale co si budeme povídat, software na přerušení expozice při průletu objektu zorným polem to asi vyřeší nejlépe.
Myslím, že jste to v závěru vystihl.
Zajimavy napad, hned jsem si vzpomnel na ten japonsky CubeSat blikajici morseovku.
https://www.engadget.com/2012/10/05/fitsat-1-launched-from-iss/
http://www.fit.ac.jp/~tanaka/fitsat.shtml
Jen aby to nakonec neskončilo takhle
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2016_44_sil.php
Když jsem tohle četl, okamžitě mě napadlo: magnituda -10 jako čtvť Měsíce? U malinkatého satelitu? Tady něco nehraje. Kdyby byl jasný jako Měsíc, musel by přece prosvítít noc! Deset takových satelitů a je světlo jak za úplňku!
Moc nechápu definici hvězdné velikosti ve Wikipedii, kde je cosi o světelném toku skrz nějaký filtr. O fotometrii/radiometrii něco vím (díky znalosti radiační metody v počítačové grafice). Tipnul bych si, že hvězdná velikost se spíš odvozuje od jasu? (fotometrický ekvivalent radiance)? Takže osvícení zemského povrchu by bylo úměrné jasu krát čtverec úhlové velikosti. Prostě Měsíc je velký tak víc svítí.
Ale dál. Dejme tomu taková Venuše. Náš satelit má být jasnější než Venuše. Ale! Venuši uvidíte vždy, když je nad obzorem. Je totiž difuzní. Odráží světlo všemi směry. Naše družice je zrcadlo. Proto odráží světlo jedním (čtyřmi] směry .. zhruba, protože zřejmě stěny nejsou úplně rovné. Čím užší je odražený světelný paprsek, tím je samozřejmě jas vyšší.
Takže Majak svítí jasně, ale jenom v několika málo (4} úzkých paprscích. Jako skutečný maják. Šířka těch paprsků závisí na velikosti Slunečního kotouče a křivosti zrcadel.
Zajímavá je tedy otázka, jak často budeme mít možnost Majak pozorovat.
A nakonec úvaha. Kdyby byl vidět pořád, lidé by si rychle zvykli. Jak to ale je, může to snadno překvapit. Kdybychom měli 20. století, určitě by rapidně narostl počet hlášení UFO 🙂
Ten výpočet o jasnosti celkem sedí a opravdu by 10 takových satelitů , které by vrhly paprsek do jednoho místa, skutečně osvítily terén jako 10 úplňků.
Jak už jsem psal výše, myslím že to bude celkem velké zklamání. Pro veřejnost určitě. Protože ten satelit nebude během letu očima vidět a k záblesku v trvání zlomku sekundy dojde v nepředvídatelném místě dráhy . To je proti satelitům Iridium dost podstatný rozdíl – tam bylo možno jak satelit vizuálně pozorovat na dráze tak místo a čas záblesků bylo možno předpovědět.
Tady je opravdu možná jen mobilní aplikace , která nás povede po dráze satelitu který nevidíme a my budeme čekat, zda se objeví záblesk.
oprava překlepu : 10 satelitů ….. jako jeden úplněk
No jasně, výpočet byl, že 10 objektů o velikosti -10 má dohromady velikost -12.5. Ale co mi není jasné je, jestli dva objekty o stejné magnitudě osvětlí povrch stejně, i když mají různou úhlovou velikost.
To už je dáno pojmem : hvězdná velikost. Vychází z toho, že bereme Měsíc /Slunce/ jako bodový (hvězdný) zdroj a tok záření se porovnává s tokem záření od hvězdy.
Proto taká je rozdílná magnituda Měsíce v úplňku od magnitudy srpku
Magnitúda nie je o plošnej svietivosti (akú svietivosť má jednotka povrchu) ale o celkovom žiarivom výkone. Na veľkosti objektov nezáleži.
Tak nevím, píší 4 týdny na rozvinutí a já už viděl jiskřící hvězdičku asi před týdnem, naposledy 30.7 mezi půlnocí a jednou hodinu opět na severozápadě a stálo to na místě mezi hvězdami, tedy pohybovalo se to s nimi. Při pozorování okem to vypadalo, jako by to poskakovalo. Že by si pohnuli? Budu sledovat.
Situace je značně nepřehledná. Podle všeho opravdu došlo k rozložení plachty dříve, než bylo avizováno, ale jasnost podle pozorovatelů není ani zdaleka taková, jako slibovali. řeší se to třeba na našem fóru – http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=85&t=2286
Ale Váš popis je takový neobvyklý. Cubesat by nestál na jednom místě a nepohyboval by se s hvězdami. jeho přelet z jednoho kraje oblohy na druhý (severojižním směrem) by trval jen pár minut.