Štítek ‘kometa’

LISA Pathfinder pomohla s výzkumem prachu

Dnes již ukončená mise sondy LISA Pathfinder byla extrémně úspěšná. Evropský projekt s částečným americkým podílem totiž úspěšně prověřil technologie nezbytné k budoucímu vybudování kosmické observatoře detekující gravitační vlny. Tato chvění časoprostoru způsobuje například spojení dvou černých děr. Tým vědců z NASA nyní využil nevídané přesnosti měření této sondy k výzkumu úplně jiného rázu. Podařilo se jim totiž prozkoumat mikroskopická prachová zrnka, která do svého okolí uvolňují komety a planetky.

ŽIVĚ: NASA oznámí novou vědeckou misi

Dnes ve 22:00 našeho času by měl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědeckou činnost na tiskové konferenci oznámit výběr nové vědecké mise. Neupřesnila sice, z jakého programu má mise pocházet, nicméně na webu uvádí, že mezi řečníky na konferenci bude i Curt Niebur, což je vedoucí vědecký pracovník programu New frontiers. I časově by to odpovídalo, protože na konci roku 2017 se předpokládalo, že čtvrtá mise z programu New Frontiers bude vybrána na jaře roku 2019, takže je nejvyšší čas. Ve finále jsou dva projekty a oba jsou mimořádně lákavé, posuďte sami.

ESA chce speciální misi na lov rychlých komet

Evropská kosmická agentura vybrala v rámci programu Cosmic Vision návrh mise Comet Interceptor, která má být zařazena do kategorie Fast (rychlý). Tuto misi mají tvořit hned tři sondy, jejichž úkol bude vpravdě unikátní – poprvé v historii navštívit „čerstvou“ kometu, nebo třeba i objekt z mezihvězdného prostoru, který sotva zahájil svou cestu Sluneční soustavou. Tato mise cílí na doposud neprozkoumané komety. Návrh počítá s průletem kolem vybraného cíle během jeho přiblížení k oběžné dráze Země. Zmíněné tři sondy mají provést simultánní pozorování z různých míst kolem komety, čímž by vznikl trojrozměrný profil tohoto objektu, který na svém povrchu ukrývá materiál, který nebyl využit při formování naší soustavy.

Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům

Teleskop WISE

Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.

Co formovalo kometu 67P?

Stres a napětí rozhodně není nic zdraví prospěšného. Napětí totiž dokáže člověka výrazně změnit. Napětí rázu geologického může také výrazně měnit kosmické objekty. Přesvědčili se o tom výzkumníci analyzující data z evropské mise Rosetta. Ti zjistili, že geologické napětí vyplývající z tvaru komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko bylo jedním z hlavních vlivů, který formoval povrch jádra, ale i vnitřní stavbu po vzniku tohoto zajímavě tvarovaného objektu. Ten je tvořen dvěma spojenými laloky a jedna z možností vzniku hovoří o pomalé kolizi dvou samostatných objektů před zhruba 4,5 miliardami let. Dnes se podíváme na výsledky studie, která vycházela z dat nasbíraných během dvouletého pobytu sondy Rosetta u této komety. Nové poznatky osvětlují mechanismy, které po vzniku jádra ovlivňovaly v dalších miliardách let její tvar.

TOP5: Blízká setkání kometárního druhu

Komety fotografované sondami k roku 2014. NASA/JPL/Emily Lakdawalla

Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.

TESS vidí i komety a asteroidy

TESS bude do vesmíru hledět čtyřmi kamerami.

Teleskop TESS má za úkol hledat exoplanety. Za tímto účelem je vybaven čtveřicí kamer, jejichž zorná pole vytváří dohromady pás s rozměry 24 × 96 stupňů. Tomuto pásu se říká pozorovací sektor a TESS bude do každého sektoru hledět zhruba 27 dní, než se otočí k sektoru sousednímu. V záznamech se budou vyhledávat pravidelné změny jasnosti hvězd, které naznačují, že by kolem nich mohly obíhat planety, které je částečně zastíní. Teleskop vstoupil 25. července do operační fáze, ale ještě předtím zaznamenaly jeho kamery hned několik zajímavých objektů.

Vzorky z komety nebo průzkum Titanu

Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.

Rosetta měla štěstí na zajímavý výtrysk

Od konce mimořádně úspěšné evropské mise Rosetta už uplynul více než rok, ale data, která tento průzkumník nasbíral během několik let dlouhého obíhání kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Nejnovější publikovaná zpráva se věnuje situaci z loňského roku, kdy evropská sonda sledovala doslova prachovou fontánu. Vědci si už delší dobu kladou otázku, co vyvolalo a pohánělo tento jev? Aktuálně se odborníci přiklání k tomu, že mechanismus byl poháněn v nitra jádra – možná došlo k uvolnění dávných dutin s plynem nebo podpovrchovým ledem. Bylo 3. července roku 2016 a do konce mise Rosetty zbývalo ještě několik měsíců a kometa se již vzdalovala od Slunce, od kterého byla půl miliardy kilometrů daleko.

Úplně poslední fotka z Rosetty

Rok po přistání evropské sondy Rosetta na kometě 67P-Čurjuimov/Gerasimenko uvolnila ESA rekonstrukci posledního pořízeného snímku a jeho polohu v kontextu. 29. září 8:20