Keplerova supernova byla standardní svíčka

3D simulace výbuchu keplerovy supernovy

To, že keplerova supernova (katalogové označení SN 1604, kdyby to snad někoho zajímalo) byla typu Ia, se ví už nějakou dobu. Ale do jakého podtypu této zřejmě pestré kategorie keplerova supernova spadá? Díky pozorování observatoře Chandra společně s jejím infračerveným kolegou Spitzerem, teď máme lepší představu o tom, co to vlastně pan Kepler pozoroval. Zdá se, že pětitunová rentgenová observatoř Chandra vypuštěná v roce 1999 z paluby amerického raketoplánu Columbia bude stále platným pomocníkem astronomů, však také její tým tvrdí, že jde stále o zařízení s nejostřejším obrazem v oboru měkkého rentgenového záření.

Zoo s různými typy supernov se nám utěšeně rozrůstá. Nestačí, že máme supernovy typu I a II, které se dále dělí na několik dalších podtypů. Není to tak dlouho, co se ukázalo, že je nutno počítat nejen se supernovami Ia vznikajícími dlouhodobým krmením bílého trpaslíka čerstvou hmotou z blízkého průvodce, ale i těmi vzniklými splynutím dvou bílých trpaslíků, vychází totiž najevo, že těch druhých by mohlo být mnohem víc než se původně myslelo. Mimo to se zdá, že by mohl existovat ještě typ tzv. heliových supernov, které snad svou explozi mohou i opakovat.

Na obrázku jsou označeny struktury odpovídající zbytku akrečního disku původního bílého trpaslíka.
Zbytky původního akrečního disku

Ale zpět k supernově SN 1604. Nová analýza ukazuje, že keplerova supernova byla toho nejzajímavějšího podtypu Ia vznikajícího postupným nabalováním materiálu z povrchu hvězdného průvodce s následným termonukleárním výbuchem nastávajícím ve chvíli, kdy bílý trpaslík překročí Chandrashekarovu mez (Ta vyjadřuje nejvyšší hmotnost, jakou ještě může mít bílý trpaslík. Činí 1,44 hnotnosti Slunce). To znamená že Johannes Kepler měl v roce 1604 tu čest pozorovat standardní svíčku. Rozhodující pro toto tvrzení bylo rozeznání struktury odpovídající zbytku akrečního disku poblíž předpokládaného centra výbuchu. Přesněji, byla pozorována emise záření odpovídající kolizi mezi vyvrženým materiálem a původním diskem pohlcované hmoty. Svou interpretaci tým autorů dokládá také hydrodynamickou simulací ve dvou a třech rozměrech, tato simulace vykazuje velmi dobrou shodu pozorováním. Jejich pozorování je navíc velmi podobné tomu, co napozoroval Chandrův stájový kolega Spitzer. Přiložený obrázek vznikl kombinací dat Spitzera (fialová) a Chandrova pozorování emisí železa (modrá). Označená část snímku ukazuje, co vědci považují za zbytek akrečního disku.

Na snímku je také vidět pozoruhodná jednostranná asymetrie v koncentraci železa okolo středu. Autoři spekulují, že tato asymetrie je v podstatě stínem původní doprovodné hvězdy, která v tomto směru blokovala vymrštěný materiál. O tom, že pozůstatky po tomto typu supernov by mohly podobný stín obsahovat, se uvažovalo už dříve.

O observatoři Chandra si podrobně povíme už brzy v seriálu Rentgenová astronomie, takže nyní to vezmeme zkrátka. Chandra spolu se Spitzerovým vesmírným dalekohledem, HST a Comptonovou gama observatoří patří mezi Velké kosmické observatoře. Pracuje v oboru 1 keV do 10 keV. Vstupní průměr jeho objektivu Volterova typu I (jak jinak) je 1,2 metru a ohnisková vzdálenost 10,05 m. Konstrukčně vychází ze zkušeností s Einsteinem a Rosatem, čemuž odpovídají i některé další parametry, jako objektiv složený ze čtyř segmentů nebo nepřehlédnutelná a přiznaná podobnost kamery HRC a HRI. Chandra od roku 2003 přesluhuje původně plánovanou pětiletou životnost.

Podívejte se také na video se simulací výbuchu supernovy.

Zdroje:

http://chandra.harvard.edu/
http://arxiv.org/abs/
http://chandra.harvard.edu

Zdroje obrázků:

http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=PIA03519
http://chandra.harvard.edu/photo/2013/kepler/more.html
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=PIA03519
http://hera.ph1.uni-koeln.de/~heintzma/NS1/SN1604.htm

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Keplerova supernova byla standardní svíčka

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗