Štítek ‘Japonsko (JAXA)’

Jaxa planuje pilotované lety

Cílem je Měsíc mezi lety 2029-2034. V plánu je autonomní, obytný rover pro 2 až 4 lidi. Zdroj 13. března 0:33

Japonsko postaví lunární rover

Společnost Toyota postaví ve spolupráci z agenturou JAXA měsíční rover. Agentura prozradí více příští týden. Zdroj 7. března 10:20

Haybausa 2: dechberoucí video z odběru

Podívejte se na tento úžasný záznam odběru vzorku z planetky Ryugu. Záznam je 5× zrychlen. 5. března 12:12

Japonská cesta na Měsíc – “HAKUTO – reboot”

Měsíční fáze

Japonská společnost ispace byla jedním z pěti finalistů Google Lunar XPrize. Tato společnost byla velice úspěšná v získávání prostředků od investorů. Získala dokonce více než SpaceIL, která byla schopná vypravit lunární sondu Beresheet za 90 mil. USD. Původně nasmlovaný start společně s indickým finalistou GLXP Team Indus byl sice zrušen, ale japonské soukromé měsíční plány pokračují dál. ispace, která má 85 zaměstnanců a sídlí Tokiu, s kancelářemi v Lucemburku a v USA, se chystá na cestu jako sekundární náklad některého ze startů Falconu 9 (stejně jako izraelský Beresheet). CEO společnosti je Takeshi Hakamada.

Svět nad planetou (18. díl)

Posádka EO-8: (zleva) Afanasjev, Manarov

Osmá expedice na Mir si dlouho před startem užila docela zajímavá personální škatulata. Klasický postup velel, aby záložní posádka byla posunuta na post hlavní posádky při následující expedici. Pro sedmou expedici Gennadije Manakova a Gennadije Strekalova původně figurovali coby náhradníci Viktor Afanasjev a Vitalij Sevasťjanov. Sevasťjanov byl jedním ze „staré gardy“ a měl za sebou dva lety. Prvním byl tehdy rekordně dlouhý let Sojuzu-9 a podruhé se do vesmíru podíval na Sojuzu-18 v rámci dalšího rekordního dlouhodobého letu na Saljut 4. Problém byl v tom, že onen Sevasťjanovův druhý let se odehrál téměř patnáct let předtím, než byl v únoru 1989 do posádky EO-8 jmenován. V roce 1984 ještě figuroval coby člen jedné ze záložních posádek pro let na Saljut 7, nyní už na něm však bylo trochu znát „opotřebení materiálu“. Sevasťjanov podle všeho po dalším letu nijak netoužil a přípravu a nácviky, jež začaly v dubnu 1990, bral, řečeno mírně, velmi zlehka. Nikdo se však neměl k tomu, aby jeho náznaky vyslyšel a z posádky jej uvolnil. Když pak 12. června medicínská komise rozhodla, že Sevasťjanovovi ze zdravotních důvodů nebude povolen let delší než jeden měsíc, dotyčný si rozhodně oddechnul. K Afanasjevovi putoval Musa Manarov, dosud figurující v podpůrné posádce spolu s Anatolijem Arcebarským. K Arcebarskému byl zase přidělen Sergej Krikaljov. Pro Musu Manarova znamenala tato rošáda velmi hektickou druhou polovinu roku 1990. V prosinci se téměř přesně po dvou letech opět vrátil na Mir. Spolu s ním a s velitelem Viktorem Afanasjevem v Sojuzu TM-11 seděl ještě jeden velmi zajímavý cestující…

Epsilon úspěšný

Japonský nosič byl úspěšný. Na palubě byl i český přistroj. Záznam startu 18. ledna 7:39

Raketa Epsilon v lednu

Na 17. ledna 2019 je plánován start rakety Epsilon z českým přístrojem na palubě, který je součástí družice RISESat. Součástí mise je celá řada zajímavých CubeSatů. Přehled zde. Zdroj 28. prosince 12:21

První zákazník pro H3

Prvním komerčním zákazníkem nové japonské rakety H3 je Inmarsat. Start plánován na rok 2022. Zdroj 7. prosince 20:00

Oba noční starty byly úspěšné

Raketa Dlouhý pochod 2C vynesla francouzsko-čínskou oceánografickou družici CFOSAT a japonská H-IIA zase satelit GOSAT-2. 29. října 14:03

Návrat k poslovi bohů – 1. díl

Přesně za týden se do hlubokého vesmíru vydá pokročilý meziplanetární průzkumník, který je jedním z nejambicióznějších projektů Evropské kosmické agentury tohoto desetiletí. Po dobu následujících sedmi let pak bude k první planetě Sluneční soustavy putovat jedinečná dvojice sond pod společným jménem BepiColombo. My se celou misi samozřejmě chystáme bedlivě sledovat a došli jsme k závěru, že tento významný počin si zaslouží více, než jen čas od času nějaký ten článek. Proto jsme se rozhodli k vytvoření nového seriálu, který bude na našem webu pravidelně vycházet několik následujících sobot. Můžete se těšit na různorodou nabídku článků, videí, fotografií a infografik, které Vás podrobně seznámí se všemi důležitými aspekty mise od vývoje sondy, přes její konstrukci, vědecké přístroje, nesmírně složitou cestu k Merkuru, až po vědecké cíle a očekávané výsledky. Doufáme, že se vám nový seriál bude líbit.