ECOSTRESS přinesl první měření

ECOSTRESS

Jen pár dní po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici začali specialisté oživovat systémy na zařízení ECOsystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station (zkráceně ECOSTRESS). Výsledkem jejich snažení bylo získání prvních vědeckých dat o teplotách zemského povrchu. Tohle zařízení má za úkol měřit z vesmíru teplotu pozemských rostlin, čímž umožní vědcům určit, kolik vody dané rostliny potřebují a jak přesně ovlivňují sucha jejich zdravotní stav. Tyto poznatky mohou pomoci nejen biologům, kteří zkoumají reakce rostlin na vnější podmínky, ale i farmářům v oblastech, která trpí suchem. Některé plodiny odolávají suchu lépe než jiné a díky globálnímu monitorování by vědci mohli mít konečně v této otázce trochu jasněji.

ECOSTRESS pořídil v noci na 9. července tento snímek Egypta. Žluté a červené oblasti značí vyšší teplotu a na snímku je dobře vidět chladnější pruh řeky Nil. Černobílý detail ukazuje, jakou úroveň detailů dokáže EOSTRESS poskytnout.
ECOSTRESS pořídil v noci na 9. července tento snímek Egypta. Žluté a červené oblasti značí vyšší teplotu a na snímku je dobře vidět chladnější pruh řeky Nil. Černobílý detail ukazuje, jakou úroveň detailů dokáže EOSTRESS poskytnout.
Zdroj: https://www.nasa.gov

ECOSTRESS se do vesmíru dostal 29. června, kdy startoval z Floridy připojený k lodi Dragon na raketě Falcon 9. Až do příletu ke stanici byl pevně uložen v nehermetizovaném nákladovém prostoru lodi, odkud jej 5. července (3 dny po připojení lodi ke stanici) vyjmula robotická paže. Tu během této operace ovládali specialisté z Johnsonova střediska v Houstonu, kteří postupně domanévrovali s přístrojem k japonskému modulu Kibó, na jehož externí plošinu byl ECOSTRESS připojen. O pouhé čtyři dny později, tedy 9. července poslal přístroj na Zemi první snímek.

Průřez přístrojem ECOSTRESS
Průřez přístrojem ECOSTRESS
Zdroj: https://directory.eoportal.org

„Družice často potřebují několik týdnů či měsíců, než se je podaří zkalibrovat na úroveň, kterou nám nyní posílá ECOSTRESS,“ prohlásil hrdě Simon Hook, hlavní vědecký pracovník mise z kalifornské JPL. ECOSTRESS je zástupcem nové třídy nízkonákladových vědeckých přístrojů NASA s rychlým vývojem. K jeho vypuštění došlo za méně než čtyři roky od zahájení projektu.

Operátoři nyní kontrolují funkce přístroje a sbírají předběžná vědecká data, přičemž tento proces by měl trvat zhruba měsíc. Úvodní kalibrace vědeckých dat je již hotová a nyní probíhá validace nasbíraných dat jejich porovnáváním s podobnými měřeními, která se provádí na Zemi na kontrolních místech. Jakmile bude tento proces dokončen, začne pro ECOSTRESS rok dlouhá vědecká mise.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://ecostress.jpl.nasa.gov/downloads/images/ecostress12.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22590-16.jpg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/3559492/ISS-ECOStress_Auto7.jpeg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

ECOSTRESS přinesl první měření

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Erword

Přiznám se, že netuším.

Tomáš Vodička
Tomáš Vodička
8 let před
Odpověď  Erword

Díky za odkaz, ten článek je opravdu zajímavý.
Kdo by si asi byl v roce 75 pomyslel, že se lokalita jednou bude podrobně měřit z vesmíru a že nasbíraná data pomůžou k podrobnému zkoumání celé planety?
Mimo jiné to jasně ukazuje, jak je jakýkoli základní výzkum často mnohem užitečnější než by se v danou chvíli zdálo.

Erword
Erword
8 let před
Odpověď  Tomáš Vodička

Není zač, na vědě mě nejvíce fascinuje skládání střípku do celkové mozaiky – stará lesní rezervace v kombinaci s ISS a zase víme o našem světě něco více

Tomáš Vodička
Tomáš Vodička
8 let před

Díky za článek!
Tenhle projekt se mi líbí, protože má velkou přidanou hodnotu (je prakticky užitečný) při krátkém čase realizace. Čtyři roky opravdu není mnoho.
Doufám, že to je „jen“ jedna z prvních vlaštovek a že se dočkáme mnoha dalších relativně levných a hlavně rychlých vědeckých projektů v kosmu.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Tomáš Vodička

Rádo se stalo. Další projekty by mohly následovat.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗