ThinkOrbital
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Společnost Firefly Aerospace oznámila, že modernizuje svou raketu Alpha a provede změny, jejichž cílem je zlepšit spolehlivost rakety.
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
NASA poskytla dlouho očekávanou aktualizaci plánů pro start mise Artemis 2, včetně vyvezení nosné rakety SLS na rampu 17. ledna.
Portugalsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accord. Stala se tak šedesátou zemí, která dohody podepsala.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Po opravdu nezvykle dlouhé době mezi dvěma starty Falconu 9 se na dnešní třiadvacátou hodinu plánuje start s telekomunikační družicí Astra 1P. Stavbu družice zajistila firma Thales Alenia Space, přičemž provozovatelem bude lucemburská společnost SES S.A. Družice má za úkol pokrývat především televizním vysíláním oblast Španělska, Německa a Francie. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s označením B1080, který poletí podeváté a o přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions. Ta bude čekat přibližně 672 kilometrů od místa startu.Po opravdu nezvykle dlouhé době mezi dvěma starty Falconu 9 se na dnešní třiadvacátou hodinu plánuje start s telekomunikační družicí Astra 1P. Stavbu družice zajistila firma Thales Alenia Space, přičemž provozovatelem bude lucemburská společnost SES S.A. Družice má za úkol pokrývat především televizním vysíláním oblast Španělska, Německa a Francie. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s označením B1080, který poletí podeváté a o přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions. Ta bude čekat přibližně 672 kilometrů od místa startu.

Včera jsme se po mnoha letech odkladů a zpoždění konečně dočkali startu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing s dvoučlennou posádkou na palubě. Cílem pilotované testovací mise CFT je prověřit všechny systémy kosmické lodi v ostrém provozu ve všech fázích kosmické mise. A protože Starlinery mají vozit astronauty na ISS, je jasné, že právě připojení k Mezinárodní kosmické stanici nemůže při této misi chybět. Komplikací byl zaznamenaný únik helia, u kterého není znám vliv na další průběh mise. Zatím ale nebylo nic oznámeno a tak platí, že Starliner by se měl k orbitálnímu komplexu připojit v 18:13 SELČ a náš živě a česky komentovaný přímý přenos u toho nebude chybět.

Druhý pokus o start rakety Atlas V na pilotovanou testovací misi kosmické lodi Starliner, ke kterému došlo 1. června, nebyl korunován zážehem motorů kvůli technickému problému na pozemním vybavení. V minulých dnech technici vyměnili vadný zdroj elektrické energie u jednoho počítače, který měl na starost řízení předstartovní sekvence. V současné chvíli jsou raketa, kosmická loď i startovní rampa připraveny na třetí pokus o start, který by měl nastat 5. června v 16:52 našeho času. Meteorologové navíc na tento termín predikují 90% pravděpodobnost dobrého počasí!

Po mnoha odkladech opět nadešel den, kdy se firma ULA pokusí o start rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner od Boeingu na první pilotovanou testovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Podle informací od Michala Václavíka způsobil problém elektromagnetický ventil rozvodu kapalného kyslíku na stupni Centaur v čase T- 2 hodiny, když posádka byla usazena ve svých sedačkách. Kvůli jeho výměně musela být rakety převezena zpět do montážní haly VIF, kde navíc technici narazili na drobný únik hélia u orientačních motorků umístěných na servisním modulu kosmické lodi.

Pokud se vše podaří, budou první červnové dny opravdu napěchované kosmonautikou. Hned v sobotu 1. června má startovat raketa Falcon s další porcí Starlinků, dále Electron s druhou družicí PREFIRE, k ISS se připojí Progress MS-27, Atlas V má vynést první kosmickou loď Starliner s posádkou a na oběžné dráze Měsíce se odpojí přistávací modul sondy Chang’e 6. Druhého června pak má Chang’e 6 přistát v kráteru Apollo a Starliner by se měl spojit s ISS. Docela nabitý program že? V dnešním článku bychom Vás chtěli pozvat ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu z připojení kosmické lodi Progress MS-27 k modulu Poisk na stanici ISS.

Na čtvrteční dopoledne je naplánován start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-27, která se vydá na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici. Celkem by měl Progress na ISS dopravit 2 504 kilogramů nákladu, z toho 420 kilogramů pitné vody, 40 kilogramů dusíku, 754 kilogramů pohonných látek pro pohonný systém stanice a 1 290 kilogramů dalšího vybavení na údržbu stanice, vědecké experimenty a věcí pro posádku, jako jsou hygienické potřeby nebo potraviny. Kosmická loď se bude připojovat na dokovací port modulu Poisk 1. června přibližně ve 13:47 našeho času.

V roce 2021 uzavřela společnost SpaceX dohodu s úřadem NRO o výrobě a vypuštění družic Starshield. Ty jsou založeny na stejné konstrukce jako Starlinky, které zajišťují přístup k internetu, ovšem mohou nést i jiné vybavení, jako je například optika a mohou tak sloužit jako špionážní družice. Na letošek je v plánu až šest startů s družicemi Starshield, přičemž prvním z nich je právě dnešní NROL-146. Také víme, že družice by měly být vypouštěny na více oběžných drah.

Kosmická loď Starliner po letech problémů, odkladů a zpoždění dospěla ke své zatím nejdůležitější zkoušce. Po bezpočtu testů a ověřování, kterým dominovaly dva bezpilotní lety na oběžnou dráhu, přichází mise CFT, při které budou poprvé na palubě této kosmické lodě lidé – američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williams. Pro obyvatele středí Evropy je start rakety Atlas V naplánován na velmi nepříjemný čas 4:34, ale i přesto věřím, že si náš živě a česky komentovaný přenos nenecháte ujít.

Fanoušky kosmonautiky jistě potěší, že se mohou v následujících hodinách těšit hned na dva živě a česky komentované přenosy ze startů raket. Nejprve bychom se měli dnes večer dočkat startu Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, ale při vší úctě k tomuto startu půjde pouze o předkrm. Zítra dopoledne nás bude čekat hlavní chod – čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5 má totiž vynést lunární misi Chang’e 6, která má v dalších dnech přistát na odvrácené straně Měsíce, odebrat tam vzorky a dopravit je na Zemi. Pokud se to podaří, bude to poprvé v historii, kdy se na Zemi dostanou vzorky z odvrácené strany Měsíce.

Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.