sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Při startu rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Dle neoficiálních informací mohou opravy trvat až 2 roky. Rampa 31/6 je jediná, odkud mohou startovat pilotované lodě.
Děkujeme Vám všem za hlasy, které nás v letošním ročníku dostaly na sedmé místo v kategorii Zájmové weby.
Na zasedání Rady ESA na ministerské úrovni v Brémách bylo rozhodnuto, že se na lunární mise vydají nejprve astronauti z Francie, Itálie a Německa. Bylo rozhodnuto, že jako první se na misi vydá zástupce našich západních sousedů.
Společnost Northrop Grumman byla vybrána, aby poskytovala zásobovací služby pro ISS v období před ukončením provozu stanice.
Společnost SmartSky Networks neplánuje žádat o soudní zákaz zavádění sítě 5G vzduch-země (ATG) společnosti Gogo v celých Spojených státech, a to i přes to, že v soudním sporu o porušení patentu spojeném s touto technologií uspěla.
Evropská kosmická agentura zakončila první den klíčové ministerské konference s optimistickým vyjádřením ohledně pokroku v zajišťování financování na příští tři roky, a to navzdory několika varovným signálům.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.
Po nezvykle dlouhé pauze v česky komentovaných přenosech se již zítra můžete těšit na další start Falconu 9, tentokrát s prvními dvěma snímkovacími družicemi WorldView Legion. O jejich provoz se bude starat dceřiná společnost MAXAR – firma DigitalGlobe – ovšem stavbu zajistila jiná dceřiná společnost Space System Loral. Konstelaci by po dokončení mělo tvořit šest družic a stane se náhradou za již dosluhující družice GeoEye 1 a WorldView 1 a 2. První stupeň se při této misi pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše.
Ruská raketa Angara A5 neodstartovala ani na druhý pokus, tentokrát podle informací od Michala Václavíka kvůli softwarové chybě při zážehu motorů RD-191. Došlo tak k odkladu startu o dalších dvacet čtyři hodin a nyní je plánován na 11. dubna opět v 11:00 našeho času. Pokud ale půjde vše podle plánu, měl by tři hodiny po Angaře startovat Falcon 9 na misi USSF-62. Primárním nákladem by měla být na oběžnou dráhu vynesena meteorologická družice WSF-M SV-1. Její úkol bude měřit tloušťku ledu, hloubku sněhu, vlhkost půdy nebo rychlost a směr větru na povrchu oceánů. Sekundární náklad bude tvořit družice Athena a dva 6U CubeSaty TRYAD.
Dnešní pokus o start rakety Angara A5 z nové startovní rampy kosmodromu Vostočnyj byl odvolán z důvodu závady na systému, který zajišťuje tlakování kyslíkové nádrže na centrálním stupni. Agentura Roskosmos zanedlouho oznámila, že se o start pokusí již o 24 hodin později. Premiéra nové startovní rampy na kosmodromu Vostočnyj je tedy naplánována na 10. dubna v 11:00 našeho času. Také tentokrát pro Vás bude připraven živě a česky komentovaný přenos.
Raketa Delta IV Heavy jako kdyby se ještě nechtěla rozloučit, jako kdyby chtěla ještě prodloužit svou existenci – tak nějak by se dal popsat odklad prvního pokusu o poslední start majestátní rakety. Ten byl vyvolán závadou na přívodním potrubí plynného dusíku pro pneumatické systémy, což si vynutilo odklad o téměř dva týdny. Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy, rodiny Delta IV i celé rodiny Delta by mohl odstartovat už brzy. United Launch Alliance momentálně počítá s dneškem v 18:53 našeho času. Náš živě a česky komentovaný přenos bude opět připraven.
Můžeme říci, že starty rakety Angara A5 jsou velmi vzácné. Od 23. prosince 2014, kdy byl její inaugurační let, odstartovala pouze třikrát, přičemž její poslední start proběhl 27. prosince 2021. I tentokrát půjde o testovací let. Pod aerodynamickým krytem se tak nebude nacházet žádný náklad, ale pouze kus betonu. Co se rakety samotné týče, její hlavní předností má být modularita. Konkrétně Angara A5 je složená z pěti stejných stupňů spojených dohromady. Ovšem bude možná i konfigurace Angara A3, která bude složená ze tří spojených stupňů a také Angara A1, která jak již jistě z názvu vyplývá, bude vybavena pouze jedním prvním stupněm. Zpět ale k nejsilnější verzi, jejíž testovací let nás čeká. Jde o raketu, která se svou výškou 55,23 metru, průměrem 8,86 metru a hmotností po natankování přibližně 760 tun řadí mezi těžké rakety. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu by měla být přibližně 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární přibližně 8 tun. Půjde také o první start této rakety z kosmodromu Vostočnyj.
8. dubna 2024 by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s jedenácti družicemi pro různé zákazníky v rámci nového programu, který dostal název Bandwagon. Princip fungování je v podstatě stejný, jako v programu Transporter. Při jedné misi je vyneseno vícero družic pro různé zákazníky, ovšem s rozdílem, že nepůjde o start na dráhu se sklonem zhruba 90°, ale 45°. A to z důvodu, že by se mělo údajně jednat o druhou nejžádanější oběžnou dráhu mezi zákazníky. Co se týče nákladu, tak k nejzajímavějším družicím na této misi patří například QPS-SAR-7, což je radarová družice, která bude schopna identifikovat auta, nebo Centauri 6. Ta by měla být později součástí konstelace zajišťující připojení k internetu věcí. Další zajímavou družicí je například 425 Project SAR Sat-1 vybavená radarem se syntetickou aperturou a bude poskytovat Jižní Korei informace ohledně bezpečnostních hrozeb ze strany Severní Korei. První stupeň B1073, který poletí po čtrnácté se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.
Pokud se nic nepokazí, mohla by SpaceX v noci na zítřek během pěti hodin provést tři starty raket Falcon 9. Ve dvou případech se jedná o vynesení družic Starlink, ale my zaměříme svou pozornost na první start z této řady, který by měl proběhnout dnes ve 22:52 našeho času. Falcon 9, který odstartuje z rampy 39A, má na oběžnou dráhu dopravit přibližně pětitunovou družici Eutelsat 36D. Tato telekomunikační družice vybavená iontovým pohonem má nahradit dosluhující Eutelsat 36B a usadí se nad 36. stupněm východní délky. Z této pozice dokáže svým signálem pokrýt území Evropy, Afriky i západní části Asie.
Raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Solar Orbiter nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která je ve službě již dvacet let a její starty jsou poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Řeč je samozřejmě o raketě Delta IV Heavy, která se 28. března 2024 vydá na svou poslední misi. Jelikož jde ale o utajenou misi, nemáme žádné oficiální informace o nákladu, nebo oběžné dráze. Ovšem podle neoficiálních zdrojů by se pod aerodynamickým krytem měla nacházet jedna z družic Orion sloužící pro zachytávání telemetrie vojenských střel z Ruska a Číny. Nepůjde ovšem jen o poslední start Delta IV Heavy, ale i celé rodiny raket Delta.
V sobotu jsme byli svědky úspěšného startu rakety Sojuz 2.1a, která z kosmodromu Bajkonur dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-25. Jejím velitelem je Rus Oleg Novický, kterému dělají společnost dvě ženy – Běloruska Marina Vasilevskaja a Američanka Tracy Caldwell-Dyson. V uplynulých desítkách hodin loď prováděla manévry, které její dráhu postupně srovnaly s dráhou ISS. Nyní tedy zbývá provést automatické připojení lodi ke staničnímu modulu Pričal, k čemuž by mělo dojít dnes okolo 16:10 našeho času. Také v tomto případě se můžete těšit na živě a česky komentovaný přenos.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
