sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 29. května oznámily, že udělily společnosti Blue Origin kontrakt na vynesení mise pro Národní průzkumný úřad a znovu potvrdily vládní podporu raketě New Glenn této společnosti. Stalo se tak pár hodin před havárii rakety na rampě.
Dokumenty Federálního úřadu pro letectví (Federal Aviation Administration) poskytly nové podrobnosti o projektu společnosti SpaceX na vývoj a testování návratových zařízení Starfall, která by mohla být použita k podpoře projektů výroby ve vesmíru.
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud máte rádi naše živě a česky komentované přenosy, pak asi zažíváte šťastné období. Dnes večer se uslyšíme hned dvakrát – nejprve u příležitosti startu pilotované kosmické lodě Sojuz MS-26 a poté okomentujeme její připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Zítra dopoledne budeme pokračovat přímým přenosem ze startu Falconu 9, který má na oběžnou dráhu dopravit pět komunikačních družic od firmy AST SpaceMobile. Jelikož náklad míří jen na nízkou oběžnou dráhu a váží okolo 7 tun, měl by se první stupeň pokusit o přistání na pevnině. Budeme rádi, když Vás budeme moci přivítat i u tohoto přenosu.
K Mezinárodní kosmické stanici dnes zamíří nová trojice mužů. V kosmické lodi Sojuz MS-26 se na půlroční pobyt na orbitálním komplexu vydají Rusové Alexej Ovčinin a Ivan Vagner, se kterými poletí také Američan Donald Pettit. Ve všech případech jde o zkušené astronauty. Ovčinina čeká třetí kosmická mise, Vagnera druhá a u Pettita půjde dokonce o čtvrtý kosmický let. Právě Američan se stane nejstarším obyvatelem stanice ISS na dlouhodobé misi – je mu 69 let. Start rakety Sojuz-2.1a z kosmodromu Bajkonur je naplánován na 18:23 našeho času a protože Sojuz MS-26 poletí po superrychlé dráze, měl by se s ISS spojit ještě dnes okolo 21:33 SELČ. Start i připojení Vám nabídneme v našich živě a česky komentovaných přenosech.
Po celé řadě odkladů způsobených problémy na pozemní infrastruktuře, počasím nebo nehodou přistávajícího prvního stupně Falconu 9 to konečně vypadá, že by se mohla čtyřčlenná posádka v kosmické lodi Crew Dragon vydat vstříc oběžné dráze. Řeč je samozřejmě o misi Polaris Dawn, při níž je v plánu uskutečnit vůbec první komerční výstup do volného prostoru. Mimo to zamíří Crew Dragon na několik hodin na oběžnou dráhu s rekordní výškou apogea 1 400 kilometrů. Od konce programu Apollo nebyla žádná posádka na takto vysoké dráze. V plánu je mimo jiné také demonstrační spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laserových pojítek.
Po sérii startů s družicemi Starlink je tu opět zpestření v podobě vynášeného nákladu, pokud to tak můžeme nazvat. Družice Starshield, které mají být vyneseny na oběžnou dráhu v rámci mise NROL-113 totiž vyrábí SpaceX a jde v podstatě o kopii Starlinků, ovšem lehce upravené pro potřeby armády. Jsou tedy navíc vybaveny například kamerami a dalšími přístroji. Na tuto misi byl vybrán první stupeň B1063, který poletí podvacáté a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat přibližně 682 kilometrů od místa startu.
Pokud se nestane něco nečekaného, uzavře se zítra velmi brzy ráno příběh evropské rakety Vega. Vyrazí totiž na svou úplně poslední cestu k oběžné dráze. Po zítřejším vynesení družice Sentinel-2C bude klasická Vega nahrazena vylepšenou variantou Vega-C. Loučení s nejmenší evropskou orbitální raketou si nemůžeme nechat ujít a proto bude připraven živě a česky komentovaný přenos. Pokud Vás tedy neodradí čas startu ve 3:50 SELČ, rádi Vás vezmeme na virtuální výlet do Jižní Ameriky, konkrétně do Francouzské Guyany.
V roce 2022 byl světu představen program Polaris. Jde o soubor tří misí, které si vymyslel miliardář Jared Isaacman. Ten již stál za misí Inspiration4, při níž se v roce 2021 na oběžnou dráhu poprvé vypravila čistě amatérská posádka, tedy ani jeden člen nebyl profesionální astronaut. Při misi Polaris Dawn se ovšem příčka náročnosti zvedá o další úroveň. Dva členové posádky, konkrétně Jared Isaacman a Sarah Gillis provedou první komerční výstup do volného prostoru. Během mise také kosmická loď Crew Dragon zamíří na několik hodin na oběžnou dráhu s rekordním apogeem 1 400 kilometrů, nebo provede demonstrační spojení s družicemi Starlink pomocí laseru. Polaris Dawn je rozhodně výjimečná a zajímavá mise, která stojí za vaši pozornost.
Kosmonautika je v těchto dnech velmi štědrá k fanouškům komentovaných přenosů. Po včerejších úspěšných startech rakety Sojuz 2.1a s nákladní kosmickou lodí a Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, budou noc na zítřek lemovat dva živě a česky komentované přenosy. Nejprve nás bude ve 20:19 čekat start rakety Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-11 ponese desítky malých družic, mezi kterými bude třeba i evropská meteodružice Arctic Weather Satellite. Zítra ráno v 7:56 našeho času by se měla k zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda připojit nákladní loď Progress MS-28. Obě události Vám nabídneme s českým komentářem.
Čtvrtek bude dnem hned dvou startů. V brzkých ranních hodinách je naplánován z rampy 31/6 start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-28. Na mezinárodní vesmírnou stanici by přitom měla dopravit přibližně dvě a půl tuny nákladu. Na odpolední třetí hodinu pro změnu start Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, které bude provozovat firma MAXAR Technologies. První stupeň by se měl pokusit o přistání na pevninské ploše LZ-1.
Falcon 9 čeká zítra brzy ráno start s dvojicí družic ASBM, které mají zajišťovat duální (vojenskou i civilní) komunikaci pro oblasti s vysokou zeměpisnou šířkou. Z tohoto důvodu poletí na specifickou oběžnou dráhu, které se vyznačuje výraznou protáhlostí a také velkým sklonem dráhy vůči rovníku. Takové dráze se říká Molnija podle sovětských družic, které ji jako první využívaly. A ani v tomto případě nebude chybět pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině. Pokud Vás od sledování našeho přímého přenosu neodradí start ve 4:02 našeho času, moc rádi Vás uvidíme! Pro Vás ostatní bude připraven záznam přenosu.
Nákladní kosmická loď Cygnus od firmy Northrop Grumman odstartovala 4. srpna na Falconu 9 z Floridy a při cestě k Mezinárodní kosmické stanici přidělala vrásky na čele pozemním pracovníkům, když vynechala dva původně naplánované manévry. Její přílet k Mezinárodní kosmické stanici by měl podle původního plánu nastat 6. srpna dopoledne našeho času, přičemž samotné zachycení staničním manipulátorem by mělo přijít okolo 9:10 našeho času. Zdroje informací: https://blogs.nasa.gov/ Zdroje obrázků: https://upload.wikimedia.org/..%286%29_%28cropped%29.jpg
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
