Štítek ‘věda na ISS’

Orbital hlásí návrat do služby a veze vědu na ISS

Zásobovací mise Cygnus OA-5 je již šestým operačním letem soukromé lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Ke startu by mělo dojít v pondělí 17. října ve 2:03 našeho času. O tento let je mezi veřejností větší zájem než obvykle a není se co divit. Mise Cygnus OA-5 přichází po dvou přechodných startech, kdy lodě Cygnus vynášely rakety Atlas V. Nyní se ale do služby vrací upravená raketa Antares, která po havárii motorů AJ-26 (upravené sovětské NK-33) přešla na nové ruské motory RD-181 od společnosti Eněrgomaš. Dodatečnou výhodou je, že tyto motory jsou silnější, než jejich předchůdci, což společně s vylepšeným horním stupněm Castor CL znamená, že raketa získá vyšší nosnost.

Na ISS se bude číst DNA

O tom, že je Mezinárodní vesmírná stanice nenahraditelnou vědeckou laboratoří, která nemá díky svým specifickým podmínkám konkurenci, není potřeba dlouze diskutovat. Na ISS už proběhlo mnoho experimentů z mnoha vědních oborů, ovšem věda má mnoho oborů a tak se stále ještě dočkáváme momentů, které nastávají poprvé. V době, kdy vzniká tento článek, je na cestě k ISS soukromá zásobovací loď Dragon, která na své palubě nese více než 900 kilogramů vědeckých experimentů a jedním z nich je i zařízení pro vůbec první čtení DNA ve vesmíru. V tomto článku se ale podíváme i na další vědecké přístroje, které se již brzy dostanou do rukou posádky.

Věda na ISS – Krevní oběh a sledování Země

Všem fanouškům série StationLIFE se omlouváme, že jsme se v minulých týdnech tomuto tématu nevěnovali. Dnes to ale napravíme. Pravidelný seriál z dílny NASA vychází každý měsíc na YouTube kanále NASA Johnson, pořadem provází americká astronautka Trasy Dyson, která vysvětluje, jaké experimenty se provádí na Mezinárodní vesmírné stanici. Každý díl má své ucelené téma – vynechali jsme únorové vydání věnované studiu krevního oběhu, v březnu žádný díl nevyšel a dubnové video se věnuje sledování Země. Obě vydání naleznete v tomto článku.

Tři tuny nákladu v útrobách lodi Cygnus

Zásobovací loď Cygnus by měla na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici vyrazit dnes krátce po čtvrté hodině ráno našeho času. Ještě než přijde start, můžeme se detailně seznámit s nákladem, který tato šestá zásobovací mise lodi s labutí ve znaku, nese na své palubě. Hlavní důraz budeme jako vždy klást na vědecké experimenty, kterých není v tomto případě vůbec málo. Celkově se v útrobách lodi ukrývá více než 3200 kilogramů nákladu.

Věda na ISS – Jídlo

Na začátku měsíce je čas na další díl seriálu StationLIFE, ve kterém nás astronautka Tracy Dyson seznamuje s tím, jaké vědecké experimenty probíhají na ISS. Dnes došlo na jídlo. Na první pohled se může zdát, že spolu jídlo a věda nesouvisí, ale není tomu tak – jídlo je významným faktorem, který ovlivňuje zdraví astronautů. A mnoho vědeckých experimentů provádí astronauti sami na sobě. No a pak je tu ještě experiment Veggie pro pěstování rostlin v kosmu pro potřeby stravování. Na všechna tato témata se během dvacetiminutového povídání dostane.

Sojuz přivezl i vědu

O tom, že kosmické lodě Sojuz jsou momentálně jedinými prostředky, které vozí na ISS posádku, ví asi každý, kdo se o kosmonautiku zajímá. Méně se už ale ví, že kromě posádky mohou Sojuzy svézt i náklad. Je jasné, že jeho objem nemůže konkurovat nepilotovaným lodím, které jsou primárně určené pro dopravu zásob, ale i přesto se nevyplácí tuhle možnost podceňovat. Většinu ze zhruba padesáti kilogramů tvoří osobní věci pro posádku, ale najdou se tam i vědecké přístroje. Posádka Sojuzu TMA-19M s sebou veze tři zajímavé experimenty, které přímo souvisí s výzkumem lidského zdraví a jejich výsledky by mohly najít uplatnění i na Zemi.

Věda na ISS – Robotika

Jak už pravidelní čtenáři vědí, jednou za měsíc se na našem blogu věnujeme povedenému seriálu StationLIFE z produkce NASA, který se věnuje vědeckým výzkumům prováděným na palubě ISS. Každý díl se zaměřuje na určitý obor a dnes bude řeč o tématu, které je pro spoustu fanoušků techniky velmi zajímavé – o robotice. Podíváme se tedy především na staniční rameno, které dokáže manipulovat se zásobovacími loděmi, ale pozadu nezůstane ani robotický pomocník astronautů – Robonaut 2, který byl na stanici dopraven již před několika lety.

Cygnus dopraví na ISS novou vědu

Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se už dnes pozdě večer našeho času na oběžnou dráhu čtvrtá zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, na kterou dopraví téměř tři a půl tuny nákladu. NASA dokonce na svém webu říká, že vědecká zásilka bude „Cyg“-nifikantní. V češtině to sice tolik nevynikne jako v originále, ale i tak to hezky ilustruje význam celé mise. Vědecké experimenty, které loď v rámci mise Orb CRS-4 doručí, budou sloužit posádkám na dalších misích. Najdeme zde například experimenty týkající se pokročilého a automatického sběru dat, nebo přístroje, které studují chování tkanin brzdících hoření, nebo plynů a kapalin ve stavu beztíže. V našem dnešním článku Vám proto přinášíme rekapitulaci nákladu, který bychom našli v útrobách soukromé lodi.

Věda z ISS – Význam spolupráce

Pokud náš web čtete pár měsíců, pak asi víme, že se Vám snažíme každý měsíc přinášet velmi zajímavá videa ze série StationLIFE, která vychází na YouTube kanálu Johnsonova kosmického střediska, které spadá pod NASA. Ani tentokrát neuděláme výjimku. Dnešní díl bude trochu speciální a dozvíme se z něj, jaký význam mají dva termíny, které se kolem ISS často skloňují – prvním z nich je vědecká spolupráce mezi národy a druhým pak širší zapojování soukromého sektoru – nejen do samotného zásobování stanice – to je jen špička ledovce. Tohle video krásně ukazuje, jak je ISS doslova živým organismem, na kterém má nezastupitelné místo každý dílčí faktor.

Věda z ISS – vliv stavu beztíže na mozek

Na našem blogu jsme Vám již dvakrát přinesli krátké články věnované pravidelné sérii videí StationLIFE. Tato videa vychází každý měsíc a přehlednou formou rekapitulují vědecké experimenty, kterým se věnuje posádka na Mezinárodní vesmírné stanici. Minulý měsíc jsme tuto sérii přerušili, ale nyní to napravíme. V dnešním článku se podíváme na vynechaný díl o biologiii ze září i na na aktuální říjnové video, které se věnuje změnám, kterými prochází lidský mozek ve stavu beztíže.