Nayuta Space
Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.
Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine se připojuje ke společnosti Quantum Space jako její generální ředitel. Společnost se zaměřuje na nové příležitosti v oblasti národní bezpečnosti.
Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.
Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je připravena na případ, že NASA změní plány na podporu vývoje komerčních vesmírných stanic.
Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.
Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.
Skupina obranných a technologických firem sestavuje společné úsilí zaměřené na řešení přetrvávajícího problému vojenských uživatelů: jak přistupovat ke komerčním družicovým snímkům a dalším geoprostorovým informacím a jak je používat, když jsou komunikační sítě nespolehlivé nebo nedostupné.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud náš web čtete pár měsíců, pak asi víme, že se Vám snažíme každý měsíc přinášet velmi zajímavá videa ze série StationLIFE, která vychází na YouTube kanálu Johnsonova kosmického střediska, které spadá pod NASA. Ani tentokrát neuděláme výjimku. Dnešní díl bude trochu speciální a dozvíme se z něj, jaký význam mají dva termíny, které se kolem ISS často skloňují – prvním z nich je vědecká spolupráce mezi národy a druhým pak širší zapojování soukromého sektoru – nejen do samotného zásobování stanice – to je jen špička ledovce. Tohle video krásně ukazuje, jak je ISS doslova živým organismem, na kterém má nezastupitelné místo každý dílčí faktor.
Na našem blogu jsme Vám již dvakrát přinesli krátké články věnované pravidelné sérii videí StationLIFE. Tato videa vychází každý měsíc a přehlednou formou rekapitulují vědecké experimenty, kterým se věnuje posádka na Mezinárodní vesmírné stanici. Minulý měsíc jsme tuto sérii přerušili, ale nyní to napravíme. V dnešním článku se podíváme na vynechaný díl o biologiii ze září i na na aktuální říjnové video, které se věnuje změnám, kterými prochází lidský mozek ve stavu beztíže.
Pamatujete si, jak jsme na našem blogu zhruba před měsícem psali o sérii videí, která každý měsíce rekapitulují vědecké výzkumy, které se dělají na Mezinárodní vesmírné stanici? Před pár hodinami vyšel pětadvacetiminutový srpnový díl, který má jako hlavní téma cestu na Mars. Ve videu se diváci dozví, jak může výzkum na ISS pomoci s přípravou tohoto mimořádně smělého plánu. Nejde jen o roční pobyt Kellyho a Kornijenka. V pořadu se navíc dočkáme i povedených záběrů z pozemních testů jednotlivých dílů rakety SLS.
Opakovat tu, že ISS je unikátní vědeckou laboratoří, která svými jedinečnými parametry umožňuje provádět experimenty, které by jinde nebyly možné, by bylo nošením pověstného dříví do lesa. Posádka na stanici tráví denně několik hodin obsluhou přístrojů na kterých se provádí pokusy z biologie, materiálového inženýrství, ale i fyziky či chemie. Experimentů je ale velké množství a proto je dobré dělat čas od času jejich rekapitulace. Tuto roli skvěle plní seriál StationLIFE, který vychází každý měsíc na kanálu ReelNASA. V našem článku Vám přinášíme souhrn dosavadních dílů a do budoucna bychom rádi informovali i o vydání nových vydání.
„Na ISS uběhl další týden. Jeden z mých posledních tady na palubě. Když se člověk dobře baví, čas opravdu letí! Jedna z největších zpráv uplynulého týdne je, že ruská zásobovací loď Progress 59P nezvládla svou cestu k ISS. Jsem si jistá, že jste o tom slyšeli. V úterý ráno jsme obdrželi hovor z Houstonu, ve kterém nám bylo řečeno, že řídící středisko v Moskvě změnilo letový profil nákladní lodi na dvoudenní přiblížení ke stanici. Kdyby bylo použito standardního šestihodinového letového profilu, Progress by se k ISS připojil ještě téhož dne odpoledne.
„Po tom, co jsem v minulém týdnu pracovala na množství nových experimentů, jsem ve čtvrtek strávila většinu svého dne při logistických operacích. Většinou jsem vybalovala ty gigantické vaky, o kterých jsem minule zmiňovala, že jsme je vyložili z Dragonu a dočasně uskladnili na stanici, zatímco jsme se starali o urgentní vědecké experimenty. Nikdy nedokážete říct, kolik času vám zabere vybalit vak na základě toho, že se jen podíváte, kolik věcí obsahuje. I vybalení malého množství předmětů může zabrat mnoho času, pokud mají být uloženy na místa, které jsou tak trochu výzvou. Řekněme například, že musíte vytáhnout a otočit celou skříň, abyste se dostali do skladovací přihrádky, která je umístěna na zadní zakulacené části skříně, tedy na té části, která přiléhá k válcovitému trupu modulu.
„Velkou zprávou posledních několika dní je samozřejmě přílet dalšího Dragonu! Sledovat vesmírnou loď přibližující se ke stanici je vždy mimořádná událost. I když je Mezinárodní vesmírná stanice opravdu velká, je tato lidská základna ve vesmíru jen nepatrným kovovým smítkem v obrovském a rozlehlém prostoru nízké oběžné dráhy Země. I přesto nás pátečního rána našla nákladní loď vyslaná ze Země, bez problémů se přiblížila a zaťukala na naše dveře. Terry a já jsme vše monitorovali z Cupoly.
Další start rakety soukromé Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon se nezadržitelně blíží. Pokud půjde všechno podle plánu, tak se už v pondělí 13. dubna ve 22:33 SELČ zapálí všech devět motorů Merlin 1D a nosič se vydá k obloze. Náš dnešní článek si dává za cíl pokrýt jak samotný start (s hlavním zaměřením na očekávané přistání prvního stupně), tak i na náklad v útrobách Dragonu. Mezi položkami totiž najdeme několik velmi zajímavých experimentů, které bude v dalších týdnech a měsících obsluhovat posádka na palubě ISS.
„Jak jste si nejspíš všimli, moc jsem toho za uplynulý měsíc nenapsala – mé večery neuvěřitelně rychle ubíhaly. Můj zájem byl rozprostřen mezi neodolatelnou touhu po Cupole, několik projektů přesahujících standardní pracovní dobu a mnoho malých osobních věcí, o které jsem se musela postarat. Během dne nás Mezinárodní vesmírná stanice zaměstnává spoustou vědecké práce, údržbou, domácími pracemi, logistikou a udržováním naší kvalifikace v nouzových procedurách, robotice, ovládání Sojuzu… na co si jen vzpomenete. Když se nad tím pozastavím a uvědomím si rozmanitost věcí, které tady nahoře děláme, je to ohromující.
„Po víkendové práci s napěchovaným časovým harmonogramem v souvislosti s přípravami na úterní odlet Dragonu, jsme ve středu dostali den volna. Hurá! Jsem noční pták, takže si ráda pospím, když můžu. Než jsem šla v úterý večer spát, ještě jednou jsem se podívala do rozvrhu, abych se ujistila, že není potřeba nastavit si budík. Potvrzeno! Ve středu ráno jsem tedy vytáhla ruce z mého spacáku okolo 9:30 a jako obvykle jsem otevřela svůj notebook, abych zkontrolovala rozvrh a Denní souhrn, což je zpráva z řídícího střediska obsahující informace o stavu stanice a všechny otázky/odpovědi/zprávy pro posádku. Představte si mé překvapení, když jsem v rozvrhu viděla činnost naplánovanou na 7:30 ráno. Jak jsem to jen předešlého večera mohla přehlédnout? A neměli jsme snad mít den volna? A jak moc je špatné, že jsem tu práci ještě neudělala? Ale náš velitel Butch je vždy vzhůru už v 5 ráno, takže by mě určitě vzbudil, kdyby bylo potřeba, že ano? Takže nepropadejme panice a podívejme se, o co tady běží…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.