ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že stanice ISS představuje unikátní vědeckou laboratoř, na které se provádí stovky experimentů ze všech možných oborů, není potřeba dlouze diskutovat. Každá zásobovací loď proto na své palubě nese i nové vědecké experimenty, které pak astronauti obsluhují. Jelikož nám na dveře pomalu klepe start rakety Antares 230+ se zásobovací lodí NG-13, je čas se podívat na její náklad se zaměřením na vědecké přístroje a experimenty. Připomeňme ještě, že start druhé zásobovací mise firmy Northrop Grumman v programu CRS-2 ze základny Wallops ve Virginii je momentálně plánován nejdříve na 9. února.
Lékařský výzkum ve vesmíru nám s každou další kosmickou misí přináší nové poznatky o schopnostech lidského organismu adaptovat se na pro něj nezvyklé podmínky. V časopise Journal of the American Medical Association byla v listopadu publikovaná zajímavá studie, která upozornila na zvýšené riziko vzniku embolie (ucpání cévy tzv. embolem, např. kouskem krevní sraženiny). Tato informace by nebyla tak převratná, kdyby se nyní nezjistily další okolnosti, které toto riziko zvyšují.
Kosmická loď Dragon dorazila k Mezinárodní kosmické stanici, kam přivezla desítky vědeckých experimentů z mnoha oborů. Nyní její mise pomalu končí a Dragon se včera vydal na Zemi. I tehdy byla na jeho palubě věda – na Zemi totiž dovezl vzorky, přístroje i data nasbíraná během pobytu na nízké oběžné dráze. Dnes Vás seznámíme s několika vybranými experimenty, které představují výběr těch nejzajímavějších kousků z celého pestrého spektra nákladu, který Dragon dovezl na Zemi.
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z nejrůznějších vědeckých oborů, které postupně posouvají znalosti světa vpřed. Náš nepravidelný seriál Výzkum na ISS se snaží ukazovat některé z nich, aby si čtenáři udělali představu o tom, že kosmonauti opravdu ve vesmíru nejsou na dovolené, ale pracují. Dnes se podíváme na některé zajímavé činnosti, které prováděla tříčlenná posádka v pátek 28. června. Jako obvykle je potřeba upozornit, že to není kompletní výčet všech vědeckých experimentů, které ten den posádka obsluhovala.
Posádka tvořící 59. dlouhodobou expedici měla včera jako obvykle nabitý den. Kromě tradiční porce vědy, cvičení a dalších běžných úloh totiž do harmonogramu začínají stále více zasahovat i činnosti spojené s blížícím se odletem lodi Sojuz MS-11. Ta má orbitální komplex opustit 24. června po šesti a půl měsících ve vesmíru. V lodi se na Zemi vrátí velitel Oleg Kononěnko z Ruska, ale i Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques. V našem nepravidelném seriálu si ale opět posvítíme spíše na vědeckou náplň včerejšího dne. Jako obvykle platí, že v článku jsou zmíněny jen některé experimenty, ne všechny, na kterých se ten den pracovalo.
Nedělní poledne opět přináší aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde vám shrneme nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na zajímavý plán NASA na komercionalizaci nízké oběžné dráhy a Mezinárodní vesmírné stanice. Dočtete se, za kolik, jak a za jakých podmínek byste se dostali na palubu ISS. Dále se podíváme na výrobu aerodynamického krytu pro Ariane 6, anebo na výměnu tweetů mezi Donaldem Trumpem a administrátorem NASA.
Astronauti na ISS spravují během kosmické mise velké množství experimentů a s některými z nich Vás seznamujeme v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS. Dnes si opět posvítíme na 59. dlouhodobou expedici, která momentálně slouží na orbitálním komplexu. Jako obvykle je ale potřeba poznamenat, že se nejedná o kompletní výpis činností astronautů za daný den, ale spíše jen o vypíchnutí některých zajímavých momentů. V pátek 24. května se posádka věnovala třeba biologickému výzkumu, ale i studiu výrobních technik ve specifickém prostředí oběžné dráhy.
Čtvrtého května odstartovala vstříc Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď Dragon, která se za dva dny připojila k orbitálnímu komplexu. Desátého května byl z nehermetizovaného nákladového prostoru robotickým ramenem vyjmut přístroj OCO-3, který byl následně umístěn na vnější paletu japonského modulu Kibó. Během dalších dvou dnů pak probíhaly kontroly a došlo k vyklopení systému PMA (Pointing Mirror Assembly). S jeho pomocí pak mohly kontextové kamery provést prvotní průzkum okolí přístroje a ujistit se, že mu ve výhledu na Zemi nic nebrání. Podle dostupných informací se žádný problém neobjevil, tak pomalu přichází čas, abychom si společně představili nový přírůstek mezi vědeckými přístroji na ISS.
V našem nepravidelném seriálu si čas od času ukazujeme, jaké činnosti vyplňují časový harmonogram astronautů na ISS. Jelikož jde o unikátní vědeckou laboratoř, není se co divit, že spektrum experimentů pokrývá různé vědecké obory. Jako vždy se sluší poznamenat, že ani zdaleka nejde o souhrn všech experimentů, které na ISS probíhají. V těchto souhrnech se vždy dostane jen na ty, kterým astronauti věnovali nejvíce času. Mnohé experimenty se pak bez obsluhy posádky obejdou úplně. Co tedy dělali astronauti na ISS v pátek 10. května?
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhá vědecký výzkum širokého množství oborů – prostředí mikrogravitace totiž umožňuje vědcům lépe porozumět procesům, které v pozemských laboratořích komplikuje právě přitažlivost naší planety. Evropská kosmická agentura nyní pracuje na experimentu, který by měl posunout vpřed naše znalosti z oboru exobiologie. Pokud Vám tento název nic neříká, pak vězte, že jeho náplní je studování života (-biologie), ve vesmíru (exo-).
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
