EchoStar
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Asi každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, ví, že než vzlétne raketa s družicí, sondou nebo kosmickou lodí, probíhá celá řada vyčerpávajících testů. Finanční částky, které jsou investovány do stavby kosmických strojů a jejich provozu, jsou bez přehánění astronomické a nikdo si netroufne tyto prostředky zahodit tím, že by daný stroj nevyzkoušel a neotestoval pro všechny možné a nemožné situace (a ani to někdy, jak známo, nestačí). Mnoho testů a prostředků k jejich realizaci bychom bez problémů dokázali poznat a také si velmi zhruba dokážeme představit průběh a cíl testování – stendy pro zážehy motorů, vibrační stoly, vakuové a termální komory, to vše jsou běžné rekvizity, které nikoho příliš nepřekvapí. Ale v historii kosmonautiky bychom našli několik vskutku interesantních testovacích prostředků či postupů, u nichž je na první pohled namístě poklepání na čelo. Ovšem na ten druhý pohled se jedná často o velmi chytrá řešení a prostředky, jak dosáhnout cíle – tedy otestovat daný systém. Stejně jako u ostatních článků ze série Top 5 autor předem upozorňuje, že výběr položek i jejich umístění na žebříčku je věcí čistě
Již více jak dva roky je světovým tématem číslo jedna koronavirus SARS-CoV-2. Ovšem planeta se točí dál i se všemi dalšími problémy a strastmi. Některé jsou dokonce vcelku dobře patrné z oběžné dráhy, kde krouží flotila vědeckých družic neustále sledujících naší „bleděmodrou tečku“ v černém prostoru nehostinného kosmu. Stránka NASA Earth Observatory (NEO) každý den publikuje nějakou zajímavou informaci z těchto strojů. Navíc tým NEO sleduje i změny a informuje o nejrůznějších událostech. Za pouhý rok tak vyjde přes 500 vizuálních událostí, které nám vyprávějí příběh naší planety v trochu jiných souvislostech. My se z nich pokusili vybrat 5 nejzajímavějších z uplynulého roku, který byl na povrchu ovlivněn hlavně koronavirovou krizí a i to se na výsledku projevilo.
Existuje dlouhá řada lidských aktivit, které s sebou nesou tu menší, tu větší míru rizika. Pilotované kosmické lety bezesporu patří do kategorie velmi riskantních podniků. Už jen myšlenka na to, nechat se připoutat do křesla na vršku obřího stroje s mnoha stovkami tun vysoce hořlavých látek, které by teoreticky měly postupně řízeným vznícením zvednout ono křeslo (a samozřejmě i kabinu či loď, ve které se křeslo nachází) do výšky několika stovek kilometrů a urychlit jej na neuvěřitelných 8 km/s, se vymyká všemu, co člověk kdy za svou historii podnikl. Riziko je zde opravdu enormní a vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o první pilotovaný let nebo třístý třicátý první. Ovšem i v rámci těchto nebezpečných podniků by se daly najít mise, které svou podstatou šly na hranici, nebo dokonce za hranici, rizika, kterou lze z hlediska selského rozumu považovat za přípustnou. Autor se pokusil vybrat ty nejodvážnější, ovšem stejně jako u předchozích článků Top 5 v minulých letech i nyní upozorňuje, že se jedná o čistě subjektivní výběr a řazení. Nuže, vzhůru do rizika!
Mám tu čest letos poprvé otevřít náš tradiční letní seriál Top 5, který snad ani netřeba dlouze představovat, protože pravidelnější čtenáři ho jistě znají. Měli jsme tu už koncepčně zaměřené díly, ale i ty v různorodém duchu. Tentokrát bude hlavním tématem prázdnin opět různorodost a jelikož tento rok jednoznačně patří planetě Mars, rozhodl jsem se otevřít seriál právě tam. Konkrétně jsem se ohlédl za čínským přistáním na povrchu, které je pro tuto zem, a nejen pro ni, opravdu významným milníkem. Navíc si tato mise nechala některé trumfy v rukávu, a kdo ví čím nás ještě překvapí. Na rudé planetě letos samozřejmě úspěšně přistálo i robotické vozítko Perseverance z USA, ale této události se u nás věnuje nepravidelný seriál, který postupně mapuje všechny větší události a zajímavosti. Na oběžnou dráhu se letos usadila i sonda Spojených arabských emirátů Al-Amal (naděje), která bude zkoumat slabou atmosféru a její plánovaná životnost je nejméně 2 roky. Sonda by měla vytvořit za dobu své existence první kompletní mapu atmosféry rudé planety. Ovšem rozhodl jsem se dát přednost
V srpnu 2006 oznámila NASA, že pro komerční dopravu nákladů na ISS vybrala dvojici firem: SpaceX a Kistler Rocketplane. Zatímco první z nich se stala skutečnou hvězdou na kosmickém nebi, druhá skončila v propadlišti dějin. Není to ale jediný projekt nákladní lodi, který sliboval změnu ve způsobu zásobování ISS – a který nakonec nikdy neopustil rýsovací prkna konstruktérů.
Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.
Na počátku 20. let nového tisíciletí máme to štěstí sledovat uvádění do provozu hned několika kosmických lodí pro posádku najednou, což v historii kosmonautiky nemá obdoby. Jen si to zkusme pro lepší představu heslovitě vyjmenovat: Crew Dragon (SpaceX, USA), Starliner (Boeing, USA), Orion (NASA, USA), XZF-SC (Čína), Orel (Rusko), Gaganyaan (Indie), SpaceShipTwo (Virgin Galactic, USA), New Shepard (Blue Origin, USA). U posledních dvou jmenovaných se samozřejmě jedná o suborbitální stroje, ale kvůli dokreslení se nám v tomto výčtu hodí. Tak jako ke kosmonautice od počátku patří lodě pro posádku, bez nichž by se člověk nikdy nedostal mimo svou rodnou planetu, tak patří k astronautům skafandry, jež zajišťují jejich přežití a bezpečnou práci. Málokdo si možná uvědomuje, že každá loď přitom má svůj vlastní skafandr, což znamená, že se nám v posledních letech vyrojilo i velké množství těchto kosmických objevů. Pojďme si tedy představit ty nejvýznamnější z nich.
Starty kosmických nosičů přitahují pozornost veřejnosti z mnoha důvodů. Každý start větší rakety je veliká podívaná, dá se říci, že čím větší raketa, tím větší taková podívaná může být. V posledních letech navíc narůstá kadence a to především z území USA a Číny. Úměrně s tím v posledních letech roste také počet nahlášených úkazů na obloze, které si mnozí nedokážou vysvětlit. Někteří přitom automaticky předpokládají, že jde o UFO, útok mimozemšťanů, či dokonce o novou nebezpečnou zbraň, která má za úkol zničit celé lidstvo. Jen málokdo si však ihned uvědomí, že tuto povětšinou velice efektivní podívanou dokáže způsobit raketa a často si takové vysvětlení ani nepřipouštějí. Ono to totiž už není tak romantické, jako představa invaze mimozemské civilizace z galaxie „Gama“. My si ovšem některé takové události v následujících řádcích připomeneme.
V našem seriálu budeme pokračovat tam, kde jsme skončili v minulém dílu. Tentokrát se ze souše přesuneme na vodu. Lodě byly vždy v okolí, když přistávaly do vln oceánu například kosmické koráby Mercury, Gemini i Apollo, ale byly na vodě i během startů raketoplánů, když posádky na jejich palubu vytahovali vyhořelé pomocné motory SRB, které se po vyčištění používaly znovu. Lodě jednoduše po celém světě pomáhají v kosmonautice nejrůznějšími způsoby. Přes sledování až k pomoci v záchraně částí hardwaru. A kdo náš seriál sleduje delší dobu, tak ví, že to není poprvé, co se jim budeme věnovat. Už jsme měli samostatný díl o flotile společnosti SpaceX a proto se v dnešním dílu neobjeví. Pokusil jsem se tedy zaměřit hlavně na současnost a opět vybrat něčím zajímavé zástupce.
Kosmonautika, to nejsou jen rakety, kosmodromy nebo družice, ale i na první pohled celkem nevýznamné věci, bez kterých by to ale nešlo a proto si zaslouží také naší pozornost. Do této kategorie můžeme zařadit i nejrůznější vozidla, která čas od času vídáme ve spojení s tímto oborem. Pokusil jsem se dát dohromady pětici nejzajímavějších, ale v textu jich nakonec najdete mnohem víc. Tak snad mi tento prohřešek opět odpustíte stejně, jako v minulosti. Popravdě řečeno je totiž vozidel ve službách kosmonautiky mnohem, mnohem víc a i tentokrát bylo těžké vybrat pouze několik zástupců, i tak je to nakonec pořádná dávka textu a jak je zvykem začínáme tradičně číslem pět.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
