Štítek ‘TOP5’

TOP 5: Moduly, které na ISS nedostaly příležitost

Jedna ze zamýšlených podob ISS

Připojení modulu Nauka bylo první zásadní změnou ve vzhledu ISS po mnoha letech. Z tohoto úhlu pohledu by se stanice mohla zdát jako nesmírně statické těleso. Nebylo tomu tak vždy: ISS svoji zamýšlenou podobu mnohokrát změnila, v nejednom případě dokonce „za pochodu“ – po zahájení výstavby. Dnes se podíváme na pětici modulů, se kterými bylo pro ISS vážně uvažováno. V některých případech se dokonce „stříhal plech“ a došlo k výrobě letového hardware. Všechny moduly ale mají jedno společné: nikdy se na oběžnou dráhu nevydaly.

TOP 5 – křehcí supermani

Bill Dana coby José Jimenez

Ve většině lidí profese kosmonauta evokuje téměř dokonalé lidské exempláře, obdařené výjimečnými schopnostmi a blížící se ideálu dokonalosti ve všech směrech. Od železného zdraví přes skvělé vzdělání až po neotřesitelnou mentální stabilitu. Čtenáře, který na tyto stránky zabloudil až nyní a stále má v podvědomí právě takovou představu, však musím hořce zklamat. Co se týče zdraví – samozřejmě, do vesmíru asi těžko poletí člověk po několika infarktech, ale kosmonauti rozhodně nejsou etalonem dokonalého zdravotního stavu, což už se jeden krátký seriálek na tomto portále pokusil dokázat. Ani stran vzdělání není všechno pouze černé nebo bílé. Například první sovětský oddíl kosmonautů se, až na dvě výjimky, skládal z mužů, jejichž nejvyšším dosaženým vzděláním bylo to střední, začasté ve formě učiliště. Pravda, v dalších letech se důraz na vzdělání extrémně zvýšil a nyní už se do vesmíru bez titulu v kapse coby profesionál v žádném případě nedostanete. A co se týče mentální stability, ani tam není vše natolik růžové, jak bychom čekali. A právě touto poslední „položkou“ se bude zabývat dnešní díl Top 5. Podíváme se na nejzajímavější projevy psychických problémů a osobnostní nekompatibility během letu nebo krátce po něm. Opět je třeba zdůraznit, že výběr a pořadí jsou zcela subjektivní a autor si je vědom toho, že několik poměrně známých a křiklavých případů zůstalo mimo pořadí. Stupínků je však pouze pět a proto bylo třeba s těžkým srdcem třídit. Nuže, připravme si medikaci na uklidnění a vzhůru do vesmíru…

TOP 5 – bizarní testy

testovací figurína

Asi každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, ví, že než vzlétne raketa s družicí, sondou nebo kosmickou lodí, probíhá celá řada vyčerpávajících testů. Finanční částky, které jsou investovány do stavby kosmických strojů a jejich provozu, jsou bez přehánění astronomické a nikdo si netroufne tyto prostředky zahodit tím, že by daný stroj nevyzkoušel a neotestoval pro všechny možné a nemožné situace (a ani to někdy, jak známo, nestačí). Mnoho testů a prostředků k jejich realizaci bychom bez problémů dokázali poznat a také si velmi zhruba dokážeme představit průběh a cíl testování – stendy pro zážehy motorů, vibrační stoly, vakuové a termální komory, to vše jsou běžné rekvizity, které nikoho příliš nepřekvapí. Ale v historii kosmonautiky bychom našli několik vskutku interesantních testovacích prostředků či postupů, u nichž je na první pohled namístě poklepání na čelo. Ovšem na ten druhý pohled se jedná často o velmi chytrá řešení a prostředky, jak dosáhnout cíle – tedy otestovat daný systém. Stejně jako u ostatních článků ze série Top 5 autor předem upozorňuje, že výběr položek i jejich umístění na žebříčku je věcí čistě subjektivní a nemusí se shodovat s obecným názorem.

TOP 5: Země v době koronavirové krize

Již více jak dva roky je světovým tématem číslo jedna koronavirus SARS-CoV-2. Ovšem planeta se točí dál i se všemi dalšími problémy a strastmi. Některé jsou dokonce vcelku dobře patrné z oběžné dráhy, kde krouží flotila vědeckých družic neustále sledujících naší „bleděmodrou tečku“ v černém prostoru nehostinného kosmu. Stránka NASA Earth Observatory (NEO) každý den publikuje nějakou zajímavou informaci z těchto strojů. Navíc tým NEO sleduje i změny a informuje o nejrůznějších událostech. Za pouhý rok tak vyjde přes 500 vizuálních událostí, které nám vyprávějí příběh naší planety v trochu jiných souvislostech. My se z nich pokusili vybrat 5 nejzajímavějších z uplynulého roku, který byl na povrchu ovlivněn hlavně koronavirovou krizí a i to se na výsledku projevilo.

TOP 5 – lety na hraně rizika

riziko

Existuje dlouhá řada lidských aktivit, které s sebou nesou tu menší, tu větší míru rizika. Pilotované kosmické lety bezesporu patří do kategorie velmi riskantních podniků. Už jen myšlenka na to, nechat se připoutat do křesla na vršku obřího stroje s mnoha stovkami tun vysoce hořlavých látek, které by teoreticky měly postupně řízeným vznícením zvednout ono křeslo (a samozřejmě i kabinu či loď, ve které se křeslo nachází) do výšky několika stovek kilometrů a urychlit jej na neuvěřitelných 8 km/s, se vymyká všemu, co člověk kdy za svou historii podnikl. Riziko je zde opravdu enormní a vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o první pilotovaný let nebo třístý třicátý první. Ovšem i v rámci těchto nebezpečných podniků by se daly najít mise, které svou podstatou šly na hranici, nebo dokonce za hranici, rizika, kterou lze z hlediska selského rozumu považovat za přípustnou. Autor se pokusil vybrat ty nejodvážnější, ovšem stejně jako u předchozích článků Top 5 v minulých letech i nyní upozorňuje, že se jedná o čistě subjektivní výběr a řazení. Nuže, vzhůru do rizika!

TOP 5: Čínské „dobytí“ Marsu

Mám tu čest letos poprvé otevřít náš tradiční letní seriál Top 5, který snad ani netřeba dlouze představovat, protože pravidelnější čtenáři ho jistě znají. Měli jsme tu už koncepčně zaměřené díly, ale i ty v různorodém duchu. Tentokrát bude hlavním tématem prázdnin opět různorodost a jelikož tento rok jednoznačně patří planetě Mars, rozhodl jsem se otevřít seriál právě tam. Konkrétně jsem se ohlédl za čínským přistáním na povrchu, které je pro tuto zem, a nejen pro ni, opravdu významným milníkem. Navíc si tato mise nechala některé trumfy v rukávu, a kdo ví čím nás ještě překvapí. Na rudé planetě letos samozřejmě úspěšně přistálo i robotické vozítko Perseverance z USA, ale této události se u nás věnuje nepravidelný seriál, který postupně mapuje všechny větší události a zajímavosti. Na oběžnou dráhu se letos usadila i sonda Spojených arabských emirátů Al-Amal (naděje), která bude zkoumat slabou atmosféru a její plánovaná životnost je nejméně 2 roky. Sonda by měla vytvořit za dobu své existence první kompletní mapu atmosféry rudé planety. Ovšem rozhodl jsem se dát přednost povedenému přistání země draka na Marsu. Nalijte si tedy sklenku dobrého vína, piva nebo čehokoli, co uznáte za vhodné, pohodlně se usaďte, protože náš seriál právě začíná.

TOP 5: nákladní lodě, které nikdy náklad nesvezly (a už nesvezou)

V srpnu 2006 oznámila NASA, že pro komerční dopravu nákladů na ISS vybrala dvojici firem: SpaceX a Kistler Rocketplane. Zatímco první z nich se stala skutečnou hvězdou na kosmickém nebi, druhá skončila v propadlišti dějin. Není to ale jediný projekt nákladní lodi, který sliboval změnu ve způsobu zásobování ISS – a který nakonec nikdy neopustil rýsovací prkna konstruktérů.

TOP5: Průlety

Kráter Ciolkovskij z Apolla 13

Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.

TOP 5: Skafandry nového milénia

0

Na počátku 20. let nového tisíciletí máme to štěstí sledovat uvádění do provozu hned několika kosmických lodí pro posádku najednou, což v historii kosmonautiky nemá obdoby. Jen si to zkusme pro lepší představu heslovitě vyjmenovat: Crew Dragon (SpaceX, USA), Starliner (Boeing, USA), Orion (NASA, USA), XZF-SC (Čína), Orel (Rusko), Gaganyaan (Indie), SpaceShipTwo (Virgin Galactic, USA), New Shepard (Blue Origin, USA). U posledních dvou jmenovaných se samozřejmě jedná o suborbitální stroje, ale kvůli dokreslení se nám v tomto výčtu hodí. Tak jako ke kosmonautice od počátku patří lodě pro posádku, bez nichž by se člověk nikdy nedostal mimo svou rodnou planetu, tak patří k astronautům skafandry, jež zajišťují jejich přežití a bezpečnou práci. Málokdo si možná uvědomuje, že každá loď přitom má svůj vlastní skafandr, což znamená, že se nám v posledních letech vyrojilo i velké množství těchto kosmických objevů. Pojďme si tedy představit ty nejvýznamnější z nich.

Top 5: Atmosférické jevy po startu raket

Starty kosmických nosičů přitahují pozornost veřejnosti z mnoha důvodů. Každý start větší rakety je veliká podívaná, dá se říci, že čím větší raketa, tím větší taková podívaná může být. V posledních letech navíc narůstá kadence a to především z území USA a Číny. Úměrně s tím v posledních letech roste také počet nahlášených úkazů na obloze, které si mnozí nedokážou vysvětlit. Někteří přitom automaticky předpokládají, že jde o UFO, útok mimozemšťanů, či dokonce o novou nebezpečnou zbraň, která má za úkol zničit celé lidstvo. Jen málokdo si však ihned uvědomí, že tuto povětšinou velice efektivní podívanou dokáže způsobit raketa a často si takové vysvětlení ani nepřipouštějí. Ono to totiž už není tak romantické, jako představa invaze mimozemské civilizace z galaxie „Gama“. My si ovšem některé takové události v následujících řádcích připomeneme.