Milník HST
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V posledních desetiletích učinila věda a technika obecně obrovský skok kupředu. S nástupem výpočetní techniky (a v poslední době také umělé inteligence) dokáží inženýři a konstruktéři simulovat a evaluovat nové principy a technologie v neporovnatelně kratším čase, než tomu bylo třeba před třiceti lety, natožpak před šedesáti. O to více je záhodno smeknout pomyslný klobouk před neuvěřitelným umem všech zainteresovaných, kteří v začátcích éry praktické kosmonautiky dokázali dostávat do vesmíru stroje pouze s využitím logaritmického pravítka a s primitivními počítači pracujícími s děrnými štítky nebo s obrovskými magnetickými pásy. Zkratky jako CFD (Computational Fluid Dynamic) byly v té době hudbou daleké budoucnosti, přesto tehdejší konstruktéři učinili první nesmělé krůčky lidstva do kosmického prostoru. První nosiče a technologie přímo vycházely z vojenských zkušeností a designů. Ovšem když bylo třeba provést malou revoluci jak v oblasti konstrukcí, tak v oblasti materiálové, logaritmická pravítka mnohdy zoufale nestačila. Na pořad dne muselo přijít testování, často iterativní typu pokus-omyl. Výjimkou nebyl ani Dyna Soar. Právě díky němu spatřil světlo světa program ASSET…
Roku 1963 vzlétl první stroj z rodiny ASSET a začal tak další fázi výzkumu návratu tzv. lifting bodies do atmosféry. Lifting bodies byla kategorie strojů, která velmi zajímala USAF. Kategorie, která není ani dnes mrtvým tématem v kosmonautice. Rok 1963 přinesl kromě letů ASSET i zrušení většího programu X-20 Dyna Soar, o kterém jsme tu již mnohokrát mluvili. Do popředí se dostal ASSET a dalo by se říct, že v tomto případě šlo o jakési neplánované vítězství Davida nad Goliášem. X-20 byl přece jen mohutnější program oproti ASSET a to i co do velikosti obou strojů. Byl to však ASSET, který měl přinést odpovědi na všechny otázky okolo aeroelasticity a aerotermodynamiky návratového okřídleného tělesa. Ze všech strojů ASSET se do muzea dostal jediný exemplář, který dnes můžeme vidět v muzeu US Air Force v Daytoně, ve státě Ohio. Společně s ASSET jsou v muzeu i stroje, které následovaly odkazu ASSET, ale už s jinými výzkumnými úkoly.
V roce 1963 ukončil ministr obrany Robert McNamara program X-20 Dyna Soar a upřednostnil projekt MOL. Výzkum vztlakových hypersonických těles s možností operovat za hranicí zemské atmosféry přinášel mnoho technických otázek, které bylo třeba vyřešit. I při znalosti vlivu tzv. „tupého tvaru“ návratového tělesa na tepelné namáhání stroje bylo třeba provést i praktické zkoušky. Zkoušky se netýkaly jen samotného tvaru tělesa, ale i materiálů, které budou schopny odolat vysokým teplotám během návratu do atmosféry, mechaniky letu a navádění. Odpovědí na tyto otázky se staly projekty 1366 (Aerodynamics and Flight Mechanics) a 1368 (Structural Configuration Concepts for Aerospace Vehicles). Oba tyto projekty byly součástí programu 750A (Mechanics of Flight) v rámci Applied Research Program. Jednalo se tedy o zkušební stroje, které se vydají za hranice atmosféry a poté se vrátí, aby prokázaly vědecká měření nebo poukázaly na nové problémy. Právě tyto stroje měly přinášet užitečné informace už pro program X-20 a i když ten byl zrušen, jejich práce neskončila.
Šesťdesiate roky minulého storočia by sa dali charakterizovať ako zlatý vek dobývania vesmíru. Počas tohto obdobia zaznamenal vývoj raketovej techniky úžasný skok dopredu. Veď, uznajte sami. Pred pár rokmi vypustili. Sovieti do vesmíru prvú družicu a už o štyri roky letel do vesmíru aj človek. Navyše sa aj vrátil živý a zdravý späť na Zem. Aj dnes sa považuje pilotovaná kozmonautika sa výkladnú skriňu štátu. A to už prešlo dobrých päťdesiat rokov. A aby toho nebolo málo, v tomto období sa konala aj prvá vesmírna prechádzka, prvý krát sa na orbite spojili dve telesá a čerešničku na torte boli misie Apollo v rámci ktorých sa po Mesiaci prechádzali prvý ľudia. V tomto období sa toho udialo skutočne veľa. Ale dnes nebudem opisovať priebeh letov či technické parametre prvých vesmírnych lodí. V tomto diely nájdete takmer všetky kozmické rakety, ktoré vznikli šesťdesiatych rokoch 20. storočia.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.