Sojuz 2-1B

  • ŽIVĚ A ČESKY: Luna a Starlink – noční program zajištěn

    ŽIVĚ A ČESKY: Luna a Starlink – noční program zajištěn

    Dušan Majer10 komentářů

    Z posledních týdnů člověk snadno získá pocit, že se z fanoušků kosmonautiky, kteří sledují naše živě a česky komentované přenosy, stanou noční tvorové. Série přenosů realizovaných v rozmezí pár hodin po půlnoci totiž bude pokračovat i v noci na pátek. A pozor! Čekají nás hned dvě komentované starty! Významem jsou neporovnatelné – v 1:10 našeho času má z kosmodromu Vostočnyj odstartovat raketa Sojuz-2.1b se sondou Luna-25. Jde nejen o nejdůležitější letošní start ruské kosmonautiky z hlediska vědeckého výzkumu, ale také se jedná o pokračování programu Luna po 47 let dlouhé pauze. Druhý komentovaný přenos naopak může leckomu připadat tuctový, ale my už dobře víme, že i tyhle starty umí často přinést nečekané zážitky. Ve 3:55 našeho času má z Floridy odstartovat Falcon 9 na misi Starlink 6-9. Pokud Vám tedy nevadí hluboká noc, rádi Vás u obou přenosů přivítáme.

  • Raketa Sojuz vynesla 43 družic

    Raketa Sojuz vynesla 43 družic

    Dušan Majer4 komentáře

    Dnes ve 13:34 odstartovala z kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat. Ze zdejší jediné provozuschopné rampy 1S dopravila na polární oběžnou dráhu ve výšce 830 kilometrů meteorologickou družici Meteor-M 2-3. Tato družice sice navazuje na předchozí exempláře vypuštěné v rámci tohoto programu, ale navíc se od nich odlišuje několika konstrukčními prvky. „Družice Meteor-M 2-3 je oproti předchůdkyním vybavena palubním radarem s aktivní fázovou anténou a aparaturou pro sledování vztahu Země-Slunce,“ vysvětlil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

  • Kosmotýdeník 533 (28.11. – 4.12.)

    Kosmotýdeník 533 (28.11. – 4.12.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Týden se s týdnem sešel a máme tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se rád zaměřuje na události, na které v týdnu nezbylo dostatek prostoru a tak vám v hlavním tématu přinášíme informace o středečním ruském startu s vojenskou družicí. Budeme se věnovat také průběhu mise Artemis I a podíváme se, jak si vedou zásoby paliva evropského servisního modulu. V dalších tématech zavítáme na čínskou kosmickou stanici Tiangong, anebo se podíváme na nové solární panely na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Rusko dokončilo družicovou síť včasné výstrahy

    Rusko dokončilo družicovou síť včasné výstrahy

    Dušan Majer15 komentářů

    2. listopadu v 7:48 SEČ odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1b. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovanou šestou družici pro nový ruský systém včasné výstrahy. Jakmile náklad dosáhl oběžné dráhy, dostal krycí označení v tradičním formátu – Kosmos 2563. Řada pojmenovaná Tundra, Kupol či EKS představuje novou generaci ruských družic systému včasné výstrahy. Jejich úkolem je nahradit starší systémy US-K a US-KMO, které patřily pod systém Oko-1.

  • Kosmotýdeník 526 (10.10. – 16.10.)

    Kosmotýdeník 526 (10.10. – 16.10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Je nedělní poledne a tak je ideální čas na shrnutí zajímavých a podstatných událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynesla další z navigačních družic systému Glonass. Podíváme se však také na stavbu komerčního lunárního landeru Peregrine, přistání mise Crew-4, anebo se ohlédneme za úžasnými výsledky mise DART. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Sojuz vynesl íránskou snímkovací družici

    Sojuz vynesl íránskou snímkovací družici

    Dušan Majer5 komentářů

    9. srpna v 7:52 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat. Na oběžnou dráhu mířila íránská družice Chajjám (Khayyam) a 16 CubeSatů pro různé instituce a univerzity. Start měl původně proběhnout už v létě roku 2021, ale z mnoha důvodů se posouval. Družice Chajjám dostala svůj název po perském matematikovi z 12. století. O jejím družicovém základu existují dvě teorie. Zatímco portál Nasaspaceflight zmiňuje, že by Chajjám mohl vzniknout na základě Alpha-ES od NPK-Barl, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zase prezentuje možnost, že základem je v tomto případě platforma Razbeg.

  • Statistika startů (první polovina roku 2022)

    Statistika startů (první polovina roku 2022)

    Matěj Soukup13 komentářů

    První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.

  • Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)

    Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát další z překvapení, které sondě OSIRIS-REx připravila planetka Bennu. Podíváme se blíže na její povrch. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica, přineseme vám odsouzení Roskosmosu ze strany NASA za zneužití Mezinárodní kosmické stanice a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ: OneWeb 13 aneb Koroljovův kříž nad Kourou

    ŽIVĚ: OneWeb 13 aneb Koroljovův kříž nad Kourou

    Matěj Horák5 komentářů

    Rakety Sojuz jsou v současnosti nejpoužívanější ruské rakety. Jejich vývoj má kořeny už v dávných dobách vesmírných závodů mezi USA a SSSR. Nejčastějším místem, odkud tyto rakety startují, je kosmodrom Bajkonur, který můžeme nalézt v Kazachstánu. V těchto měsících tam teploty ale bývají často pod bodem mrazu kolem -5°C. Ne každý Sojuz si ale musí vytrpět mrazivé podnebí kazašské stepi, než se vydá vstříc obloze, protože vzdušnou čarou cca 13 000 km dál se ve Francouzské Guyaně nachází kosmodrom CSG. Tam už je o něco lépe, protože se tam v těchto měsících teploty pohybují kolem 25°C. Horkých dnů si momentálně na evropském kosmodromu užívá raketa Sojuz 2.1b a spolu s ní i 34 družic OneWeb. Tato raketa se s spolu se svým nákladem vydá už dnes na cestu vstříc oběžné dráze Země.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗