8. listopadu 2018 
Sonda poslala krátký signál potvrzující správné fungování po průletu přísluním. Data se budou sbírat do 11. listopadu a odesílání začne za několik týdnů. 8. listopadu 13:52
Štítek ‘Slunce’
U Slunce začíná vědecká fáze
Až doposud jsme se u sondy Parker Solar Probe věnovali informacím o oživování a zkouškách palubních systémů, nebo o překonávání rekordů. Ale teď přichází to, proč byla sonda vypuštěna do vesmíru. Včera totiž sonda vstoupila do vědecké fáze. Zahájila totiž první ze 24 plánovaných průletů nejnižším bodem své dráhy. První průlet a tedy i sběr vědeckých dat skončí až 11. listopadu – v tomto období se totiž sonda pohybuje ve vzdálenosti menší než 1/4 astronomické jednotky (cca. 37,33 milionu kilometrů) od středu Slunce. Čtyři vědecké přístroje na palubě jsou aktivní a během celé fáze budou sbírat údaje o okolních podmínkách. Vědci se tak mohou těšit na doposud nevídané blízké pohledy na dynamické prostředí vnější sluneční atmosféry.
Evropské solární sondy
Před časem jsme uveřejnili přehled solárních misí asijských států (zejména japonských). Byly zmíněny i dvě čínské sondy a jedna indická. Tentokrát se budeme věnovat evropským solárním misím. Jsou to mise vypravené většinou ve spolupráci s americkou NASA (National Aeronautics and Space Administration). Na evropské straně byly spolupracujícími organizacemi ESRO (European Space Research Organisation) – předchůdkyně ESA (European Space Agency), ESA samotná a německá DFVLR (Deutsche Forschungs- und Versuchsanstalt für Luft- und Raumfahrt) – předchůdkyně současné DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt).
Rubrika Budoucnost, Historie 
Štítky: Cluster II, DLR, ESA, European Retrievable Carrier (EURECA), Helios, International Sun-Earth Explorer (ISEE), NASA, Slunce, SOHO, Solar Orbiter, Ulysses První měření z Parker Solar Probe
Angličtina má jeden krásný výraz – first light (první světlo). Používá se pro situaci, kdy vědecké přístroje na nějaké sondě poprvé „otevřou oči“ a nasbírají první údaje. Původ označení můžeme samozřejmě najít u snímkovacích přístrojů, ale first light se dnes používá u všech instrumentů bez ohledu na to, zda jsou snímkovací nebo zda provádí měření nejrůznějších veličin. Sonda Parker Solar Probe mohla během minulého týdne vypustit dobrou zprávu – všechny palubní přístroje mají za sebou fázi prvního světla. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat na tento významný milník podrobněji.
Solární mise asijských států
Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.
Přístroje, které prozkoumají sluneční korónu
Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.
Sluneční magnetické pole jako umění
V oblasti výzkumu slunce teď na sebe největší pozornost poutá nedávno vypuštěná Parker Solar Probe, ale z vědeckého hlediska nás její objevy teprve čekají. Naopak jiné sondy studující Slunce jsou ve vesmíru již několik let a jejich data jsou pro vědeckou obec nezbytná ke studiu naší nejbližší hvězdy. Není proto od věci si připomenout, jakou službu dělá vědě třeba sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) vypuštěná v únoru 2010. Vědci s pomocí pokročilých počítačových modelů vytváří obrazy slunečního magnetického pole. Dnes si ukážeme, jak to vypadá, když se vizualizace těchto siločar promítne na fotku Slunce ze sondy SDO. Snímek vznikl 10. srpna 2018 a zachycuje naši životodárnou hvězdu v extrémní ultrafialové části spektra. Důležité je, že fotka i model překrývajících se čar vznikly ze souběžných měření.
ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která se dotkne Slunce
Letošní rok je v kosmonautice nabitý mnoha fantastickými momenty a jen těžko se v něm hledá něco jako vrcholný moment. Ovšem start sondy Parker Solar Probe má k té špičce opravdu hodně blízko. Především je to dáno vlastní podstatou této vědecké mise, která by se měla přiblížit ke Slunci víc než jakákoliv sonda v historii. Měla by odpovědět na otázky, které astrofyziky trápí již desítky let. Na své palubě nese unikátní tepelný štít, který ji ochrání před spalujícím žárem slunečního záření a navíc odstartuje na mimořádně fotogenické raketě Delta IV Heavy, pro kterou to bude první a poslední vědecká mise. Mám tu čest Vás pozvat k živě a česky komentovanému přenosu této výjimečné mise.
Parker Solar Probe v cílové rovince příprav
Americká sonda Parker Solar Probe se nyní dostala do závěrečné fáze předstartovních příprav. Ke startu na raketě Delta IV Heavy od United Launch Alliance by mělo dojít nejdříve 6. srpna, což už jsou pouhé dva týdny! Sonda, jejíž mise má být prvním dotykem Slunce v historii lidstva, se momentálně chystá na uzavření do aerodynamického krytu. Jakmile budou tyto přípravy v hale firmy Astrotech na Floridě hotové, dojde k převozu celé sestavy ke startovní rampě číslo 37. Aerodynamický kryt bude jeřábem vyzvednut vzhůru a usazen na raketu Delta IV Heavy, která již stojí na startovní rampě.
Mise, která prozkoumá hranici Sluneční soustavy
Agentura NASA oznámila realizaci dalšího projektu z programu STP (Solar Terrestrial Probes). V roce 2024 by měla odstartovat sonda, jejímž úkolem bude zachytit, analyzovat a zmapovat částice, které k Zemi proudí z mezihvězdného prostoru. Sonda označovaná zkratkou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) pomůže vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, jakési magnetické bubliny, která obklopuje a chrání Sluneční soustavu. Tato oblast se nachází v místě, kde stálý proud částic ze Slunce, tedy sluneční vítr, koliduje s materiálem, který pochází z mezihvězdného prostoru. Tyto kolize limitují množství škodlivého kosmického záření, které vstupuje do heliosféry. IMAP má za úkol zachytit a prozkoumat částice, které přesto pronikly až k Zemi.
Nahrávání ...