křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tajemství spojená s procesem takzvaného sluncotřesení, tedy seismické aktivity Slunce, která probíhá v době slunečních erupcí se možná ukrývají pod povrchem naší hvězdy. Při procesu, který tak trochu připomíná pozemská zemětřesení, dochází k uvolnění akustické energie, která ve formě vln rozvibruje okolní povrch Slunce – skoro stejně jako se po jezeře šíří vlny. K těmto jevům dochází pár minut po sluneční erupci – výtrysku světla, energie a materiálu, který pozorujeme ve vnější atmosféře Slunce.
Nejnovější data z evropské sondy Solar orbiter ukazuje, že její citlivé přístroje odhalily první přímé propojení mezi jevy, které probíhají na povrchu Slunce a projevy těchto jevů v meziplanetárním prostoru kolem sondy. Vědci se také dočkali nových informací o slunečních „táborácích“, kosmickém počasí a rozpadajících se kometách. „Nemohu být více spokojen s výkonem Solar Orbiteru a týmů, které se starají o jeho přístroje i o sondu samotnou,“ rozplýval se Daniel Müller, který je členem evropského týmu kolem této sondy a dodal: „Letos to navíc bylo kvůli ztíženým podmínkám skutečné týmové úsilí. Nyní konečně vidíme, že se toto úsilí skutečně vyplácí.“
2. prosince roku 1995 byla do kosmického prostoru vypuštěna sluneční observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) – společný projekt mezi agenturami ESA a NASA. Původní plán počítal pouze s dvouletým provozem, avšak nyní po mnoha nadstavbových fázích slaví úctyhodných 25 let v kosmickém prostoru. V průběhu let se tato sonda stala klíčovým zdrojem informací pro mnoho různých vědeckých poznatků, inspirovala také nástupnické mise a umožnila i zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu. SOHO také dvakrát unikla konci mise z důvodu technických problémů a může se honosit označením nejdéle fungující sonda studující Slunce.
Tento týden se vrátíme ke kosmickým sondám, podíváme se, jakých objevů dosahují, jaká data nám poskytují a zda jsou pro nás přínosem. Osobně se domnívám, že řada z vás si dokáže snadno představit, že hledání vody na Měsíci či stop života na Marsu je rozhodně důležité. Ale proč vlastně vypouštíme sondy, které sledují naši mateřskou hvězdu? Slunce přeci svítí a ještě pár dlouhých let bude. Je pro nás výzkum Slunce pomocí kosmických sond důležitý, nemůže nám Slunce nějakým způsobem ublížit? Na tyto otázky a i na řadu dalších se nám pokusí v dnešní přednášce odpovědět profesor RNDr. Miloslav Druckmüller CSc., který se věnuje věnuje matematickému zpracování obrazu a učí na Vysokém učení technickém v Brně. Možná si jeho osobu spojujete s velice zajímavými fotkami sluneční koróny v médiích a docela určitě jste zahlédli na řadě serverů jeho fotky komety C/2006 P1 (McNaught).
30. září, když už na své oběžné dráze mířila od Slunce, se pozemnímu středisku ozvala sonda Parker Solar Probe. Dala tak svému týmu vědět, že i po dalším rekordním průletu, který přišel 27. září, funguje správně. Letový personál z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel, přijal tzv. Status A signál ve 4:45 místního času (10:45 SELČ) pomocí sítě Deep Space Network. Status A představuje nejlepší ze čtyř možných signálů o stavu sondy a ukazuje, že všechny palubní systémy fungují správně.
Projekt pojmenovaný Solar Surfing rozhodně není mise chystaná na start. Jedná se o základní předběžnou studii, kterou che NASA podpořit budoucí průzkumné mise, které by se mohly vydat mnohem blíže slunečnímu povrchu než kdy dříve. Kosmické agentury dnes mají k dispozici celou letku družic, jejichž jediným úkolem je sledování Slunce. Největší pozornosti se dostává sondě Parker Solar Probe, která po svém vypuštění v roce 2018 ustanovila rekord pro lidský objekt, který se nejvíc přiblížil ke Slunci. Heliofyzikové, kteří studují Slunce a jeho vliv na komplexní systém kosmického počasí, však nyní začínají nesměle pokukovat po takzvané přechodové oblasti. Tato velmi tenká vrstva láká vědce, ovšem nachází se velmi blízko povrchu Slunce. Parker Solar Probe se má při nejbližších průletech dostat ke Slunci na 6,4 milionu kilometrů. K tomu, aby bylo možné studovat přechodovou oblast, by se však hypotetická sonda musela dostat zhruba 8× blíže, tedy asi na vzdálenost 800 000 kilometrů!
Ani v tomto týdnu kosmonautika nespala a přinesla nám mnoho zajímavých kosmonautických událostí. V Kosmotýdeníku již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na pět předběžných návrhů misí, které podpořila NASA a jejich společným cílem je výzkumu a poznávání našeho Slunce a způsobu, jak ovlivňuje Zemi. V dalších tématech se budeme věnovat třeba zajímavé lunární misi, kterou získala k vynesení společnost SpaceX, anebo se podíváme na pěkné snímky Delta IV Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská sonda Solar orbiter poslala na Zemi první snímky Slunce, které odhalily všudypřítomné drobné sluneční erupce, kterým dali vědci přezdívku táborové ohně. Podle vědců, kteří se na misi podílí, doposud nebylo možné tento jev pozorovat podrobně. Teprve až sonda Solar Orbiter využila svůj potenciál v době, kdy teprve dokončovala aktivaci svých přístrojů. „Tohle jsou teprve první snímky a už na nich vidíme zajímavé nové jevy,“ rozplývá se Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise z ESA a dodává: „Nečekali jsme, že hned na začátku dostaneme tak skvělé výsledky. Kromě toho můžeme vidět, jak se výsledky z deseti přístrojů doplňují a poskytují tak podrobný a komplexní pohled na Slunce a jeho nejbližší okolí.“
Je pravé nedělní poledne a to už více jak sedm let znamená, že je čas na pravidelný souhrn událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes máte tematicky opravdu na výběr! Podíváme se jak na poslední gravitační manévr sondy Parker Solar Probe, který proběhl před pár hodinami, ale třeba i na renovaci jedné z antén sítě Deep Space Network. Dále vás čeká připravovaný start Falconu 9 se zajímavým prvním stupněm a zamíříme i na Mezinárodní kosmickou stanici za jedním emotivním videem. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Evropská sonda Solar orbiter prolétla 15. června poprvé takzvaným perihelem, bodem oběžné dráhy, kdy byla nejblíže ke Slunci – 77 milionů kilometrů, což odpovídá polovině vzdálenosti Země od Slunce. V následujícím týdnu inženýři prověří fungování deseti palubních přístrojů včetně šesti „teleskopů“, které vůbec poprvé pořídí detailní snímky Slunce. „Zatím se nám nepovedlo pořídit snímky Slunce z větší blízkosti,“ říká Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise a dodává: „Měli jsme podrobnější snímky s vysokým rozlišením, které pořídil začátkem roku čtyřmetrový Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, ale to bylo ze Země a přes atmosféru, takže je vidět jen část původního spektra.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
