sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: slunce
Mise Proba-3

Proba-3 finišuje přípravu

Díky schopnosti letět ve formaci s milimetrovou přesností má dvojice družic, které tvoří evropskou misi Proba-3, bude možné dosáhnout něčeho, co zatím nebylo pro kosmické mise možné – vytvořit jednou platformou stín, který přesně zakryje z pohledu druhé družice Slunce, aby bylo možné po delší dobu pozorovat velmi slabou atmosféru naší životodárné hvězdy. Ještě než se tato dvojice sond společně vydá do kosmického prostoru, dostali vědci, kteří budou využívat pozorování mise Proba-3, možnost prohlédnout si obě družice na vlastní oči. Členové tohoto týmu otestují hardware vyvinutý pro tuto misi během skutečného pozemského zatmění Slunce, ke kterému dojde v dubnu v Severní Americe.

OSIRIS-APEX se blíží ke Slunci

Že Vám název OSIRIS-APEX nic neříká? Jde o nové pojmenování mise OSIRIS-REx určené pro její nadstavbovou fázi. Sondu nyní čeká první velká zkouška této nové etapy, při které míří k planetce Apophis. Sonda proletí blíže ke Slunci, než kdy dříve a vystaví své systémy vyšším teplotám, než na jaké byly navrženy. Do bodu nejblíže ke Slunci (perihelia) se sonda dostane 2. ledna 2024, kdy se bude nacházet jen 74 milionu kilometrů od naší hvězdy. To odpovídá zhruba polovině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem, takže sonda bude ke Slunci blíže než planeta Venuše. To znamená, že se sonda dostane ke Slunci o 40 milionů kilometrů blíže, než na co byla navržena. V době vzniku sondy se totiž s nadstavbovou návštěvou Apophisu nepočítalo a sonda měla pouze odebrat vzorky z planetky Bennu a dopravit je na Zemi.

Indický přístroj ASPEX přináší první data

Přístroj ASPEX (Aditya Solar wind Particle Experiment), který bychom našli na palubě indické sluneční observatoře Aditya-L1 zahájil svůj provoz a dosud funguje podle očekávání. Samotný přístroj tvoří dvě špičková zřízení – spektrometr iontů slunečního větru SWIS (Solar wind Ion Spectrometer) a STEPS (SupraThermal and Energetic Particle Spectrometer). Zatímco druhý jmenovaný instrument byl spuštěn 10. září, SWISS byl aktivován 2. listopadu a zatím vykazuje optimální fungování. SWISS využívá dvou senzorových jednotek, z nichž každá poskytuje jedinečné 360° zorné pole. Obě jednotky jsou nainstalovány kolmo vůči sobě. Přístroj nyní úspěšně měří ionty slunečního větru, především protony a alfa částice. Histogram energie zachycených vzorků vytvořený z dat nasbíraných jedním senzorem v průběhu dvou listopadových dnů ukazuje variace v počtech protonů (H+) a alfa částic (dvakrát ionizované helium He2+). Zaznamenání těchto variací poskytuje souhrnný pohled na chování slunečního větru. Schopnosti přístroje SWISS měřit směr umožňují provádět přesná měření protonů a jader hélia. Tyto poznatky cílí na dlouhodobé otázky o vlastnostech slunečního větru, s ním souvisejících procesech a jejich vlivu na Zemi. Změna v poměru mezi protony a alfa částicemi, které SWISS

Šestice malých družic pro průzkum Slunce

Pokud přijde řeč na kosmické sondy, ve většině případů se jedná o jeden exemplář a spíše výjimečně jde o spolupracující dvojici. Mise tvořené větším počtem družic jsou ještě vzácnější. Americký projekt SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) počítá rovnou se šesticí malých družic. Před pár dny byla dokončena stavba všech šesti identických družic s rozměry srovnatelnými s krabicí od bot. Malí průzkumníci nyní budou uloženi do skladu, kde budou čekat na své závěrečné zkoušky a nakonec i cestu do kosmického prostoru. Projekt SunRISE počítá s jejich vynesením na oběžnou dráhu při sdílené misi rakety Vulcan od United Launch Alliance.

Kosmotýdeník 576 (25.9. – 1.10.)

Dalších sedm dní je pryč a i během nich se toho dělo mnoho zajímavého v kosmonautice! Pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém týdnu stalo v kosmonautice, se v hlavním tématu zaměří na zajímavé mise zaměřené na výzkum Slunce. NASA pustila do přípravy koncepčních studií hned čtyři nízkonákladové projekty, které mají velmi zajímavé zaměření. V dalších tématech se podíváme například na ukončení mise Chandrayaan-3 anebo na statický zážeh Falconu Heavy, který by měl vynést sondu Psyche. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Solar Orbiter a PSP možná rozlouskly záhadu koróny

Atmosféra Slunce se jmenuje koróna a je tvořena plazmatem, tedy elektricky nabitým plynem, s teplotou okolo milionu stupňů Celsia. Právě tato teplota je pro vědce záhadou, jelikož povrch Slunce má „pouze“ okolo 6 000 °C. Koróna by měla být chladnější než povrch, protože energie Slunce pochází z termojaderných reakcí v jeho jádru a věci přirozeně chladnou tím víc, čím dále jsou od zdroje tepla. A i přesto je koróna více než 150× teplejší než povrch Slunce. Vědci tedy už dlouho tuší, že zde musí hrát roli nějaká jiná metoda přenosu energie do plazmatu, ale nikdo zatím neprokázal, oč by mohlo jít. Teorií bylo mnoho, ale žádná nebyla průkazná.

Nový režim vymáčkne ze Solar orbiteru ještě více dat

Vědci dokázali použít kameru EUI na evropské sondě Solar orbiter v novém režimu, takže mohli zaznamenat část sluneční atmosféry v oboru extrémního ultrafialového záření způsobem, jaký dosud nebyl možný. Nový provozní režim umožnila úprava přístroje na poslední chvíli a téměř jistě ovlivní přístroje pro výzkum Slunce při dalších misích. Kamera EUI poskytuje snímky struktur sluneční atmosféry (koróny) ve vysokém rozlišení. Během stavby přístroje se technici na poslední chvíli rozhodli sáhnout k úpravě bezpečnostních dvířek v přední části, aby přístroj mohl vidět hlouběji do cílové oblasti, než se původně plánovalo.

ŽIVĚ A ČESKY: Indická solární mise a odložený Falcon

Indická kosmonautika zažívá v těch týdnech doslova žně. Po úspěšném přistání sondy Chandrayaan-3 na povrchu Měsíce se nyní chystá start mise Aditya-L1, která prozkoumá nejznámější objekt, jaký na obloze vidíme, naši životodárnou hvězdu – Slunce. Jak už název sondy naznačuje, Aditya bude procesy na Slunci a v jeho okolí sledovat z dráhy kolem libračního bodu L1 soustavy Slunce – Země, který se nachází cca 1,5 milionu kilometrů od naší planety ve směru ke Slunci. Sonda, která při startu váží necelou tunu a půl, je vybavena souborem přístrojů pro dálková i lokální měření o celkové hmotnosti lehce pod čtvrt tuny. Start indické rakety PSLV-XL je zatím naplánován na 2. září v 8:20 SELČ a my bychom Vás rádi pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu. Na sobotní odpoledne pak připravujeme přímý přenos ze startu rakety Falcon 9 se 13 vojenskými družicemi.

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Parker Solar Probe čeká další gravitační manévr

Americká sonda Parker Solar Probe provedla 3. srpna drobný manévr, který se postaral o to, že stroj zůstane na plánované dráze, která ji navede k šestému průletu kolem Venuše. Tento gravitační manévr je plánován na pondělí 21. srpna letošního roku. Příkazy připravené týmem expertů v řídícím středisku Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Greenbeltu sonda bezchybně vykonala a provedla 4,5 sekundy trvající zážeh. Tato droboučká korekce způsobila, že se bod maximálního přiblížení k Venuši posunul o 123 kilometrů a okamžik maximálního přiblížení se změnil o 1,4 sekundy. Právě přesné načasování a prostorové naplánování celého manévru jsou kriticky důležité. Šestý ze sedmi plánovaných průletů kolem Venuše bude opět využit k tomu aby sonda přiblížila svou oběžnou dráhu ještě blíže ke Slunci.

Top 5 (polo)zapomenutých fyzikálních observatoří

V minulém dílu našeho letního miniserálu o kosmických observatořích jsme si představili TOP 5 sond, které byly průkopníky své oblasti měření či pozorování. Dnes se zaměříme na sondy, které nebyly první, ani nejdůležitější v minulosti, současnosti či budoucnosti výzkumu. Přesto jde o sondy, které mají na svědomí důležité objevy a ve fyzikálním výzkumu vesmíru zanechaly nesmazatelnou stopu. V současné době se na ně ovšem bohužel dost často zcela neprávem zapomíná.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.