Saturn

  • Daphnis – měsíc v prstencích

    Daphnis – měsíc v prstencích

    Dušan Majer2 komentáře

    Kolem Saturnu krouží mnoho zajímavých objektů, které každý den sehrávají zajímavé příběhy. Dnes Vás proto rádi seznámíme se saturnovým měsícem Daphnis. Jeho oběžná dráha leží v prstencích plynné planety a jeho gravitace s sebou strhává některé úlomky z prstenců. Tím vzniká zajímavá zvlněná struktura v Keelerově mezeře v prstenci A. Nově zveřejněný snímek je složený z několika fotek a ukazuje více vln, než dříve. Samotný Daphnis je poměrně malý – v průměru měří jen klem osmi kilometrů, ale i to stačí na to, aby jeho gravitace narušila dráhu drobných částic v prstenci A.

  • Cassini se otírá o prstence

    Cassini se otírá o prstence

    Dušan Majer30 komentářů

    Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Rozhodli jsme se proto do dnešního článku zařadit nejnovější snímky. Jde o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců a vědci z nich mohou vyčíst mnoho informací o struktuře těchto útvarů. Vždyť tyhle fotky dosahují rozlišení až 550 metrů!

  • Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase

    Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase

    Tomáš Kohout26 komentářů

    Záhadný výskyt ledového mraku jakoby z ničeho nic, přesvědčil vědce NASA o tom, že tvorbu mraků na Saturnově měsíci Titanu řídí jiný proces, než se dříve myslelo. Mohlo by jít o podobnost s procesem pozorovaným nad pozemskými póly. Mrak se nachází ve stratosféře Titanu a je tvořen sloučeninou uhlíku a dusíku známou jako dikyanoacetylen (C4N2), jež je právě tou ingrediencí v chemickém koktejlu, která barví atmosféru největšího Saturnova měsíce do hnědooranžové mlhy.

  • Kde i malé měsíčky hrají hlavní roli

    Kde i malé měsíčky hrají hlavní roli

    Martin Gembec20 komentářů

    Měsíčky velkých planet to mají složité. Zatímco ty velké měsíce vídáme často i malým dalekohledem, malé mají kvůli jasu planety často smůlu. K jejich objevu přispěla až pokročilá pozemní technika a především průlety kosmických sond. Tyto často jen malé ledové balvany či větší kusy skal nejsou tedy zrovna na očích a často ani nehrají v dynamice celého systému výraznou úlohu. Jinak je to ovšem v případě některých měsíčků Saturnu. Ty, které se nachází poblíž výrazných prstenců, hrají hlavní roli ve formování jejich tvaru a dokonce se mohou podílet i na tom, že někde částice v prstencích ani být nemohou a my pozorujeme mezery. Takovým příkladem je i měsíček Pan.

  • Severní pól plynného obra a něco navíc

    Severní pól plynného obra a něco navíc

    Martin Gembec8 komentářů

    Není to tak dlouho, co jsme se podívali na první detailní snímky pólů Jupiteru a už se v galerii RAW snímků Cassini objevila sada velmi povedených fotografií polárních oblastí Saturnu. Netrvalo dlouho a zdatní amatéři přišli s nádhernými barevnými složeninami poskytnutých dat. Ačkoli Jupiter i Saturn jsou opravdoví plynní obři, jejich atmosféry se na první pohled dost liší. Jupiter hýří barevnými pásy a mohutnými bouřemi, z nichž ta největší je viditelná i v malém dalekohledu. Nic takového na Saturnu běžně nevidíme. To je ovšem zkreslená představa. Detailní snímky Cassini, nebo snímky v infračerveném oboru odhalují, že Saturn zdaleka není tak nudný svět. Také zde se nachází v atmosféře řada bouřlivých vírů a navíc planeta s výraznými prstenci má jedno velké plus. Je jím fantastický šestiúhelník přímo v okolí pólu, který naopak u Jupiteru postrádáme. Podívejme se na zajímavé snímky i video, které se objevily v poslední době.

  • Kosmotýdeník 186. díl (4.4. – 10.4.2016)

    Kosmotýdeník 186. díl (4.4. – 10.4.2016)

    Lukáš Houška76 komentářů

    Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

  • Kosmotýdeník 179. díl (15.2. – 21.2.2016)

    Kosmotýdeník 179. díl (15.2. – 21.2.2016)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Uplynul další týden, a protože tu máme nedělní poledne, je správný čas si shrnout, co všechno zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Vítejte u čtení Kosmotýdeníku, kde dnes prozkoumáme pozměněné plány při vývoji druhého stupně pro raketu SLS. Podíváme se také na misi OSIRIS-REx, kde svoji šanci zvěčnit se ve vesmíru dostanou umělci. Nevynecháme ani dění u Saturnu, nebo se podíváme do Číny, kde se chystá mise pilotované lodi Shen Zhou 11. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Na co se těšit v dalších letech?

    Na co se těšit v dalších letech?

    Dušan Majer31 komentářů

    Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.

  • Poslední dva průlety kolem Enceladu

    Poslední dva průlety kolem Enceladu

    Dušan Majer1 komentář

    Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem „naposledy“. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!

  • Poslední pohled na měsíc Dione

    Poslední pohled na měsíc Dione

    Dušan Majer1 komentář

    Opět přichází chvíle, kdy se v souvislosti se sondou Cassini zmiňuje slovo „naposledy“. Poté, co jsme se rozloučili s nepravidelným a krátery posetým měsícem Hyperion, sonda naposledy proletěla také kolem většího měsíce Dione. Sonda se 17. srpna ve 20:33 našeho času prosmýkla 474 kilometrů nad povrchem tohoto ledového měsíce s průměrem 1125 kilometrů. V dnešním článku Vám představíme snímky z tohoto průletu. Dva z nich dokonce ukazují doposud nejlepší rozlišení povrchu tohoto měsíce. Sonda navíc šikovně prolétla nad terminátorem (hranicí světla a stínu), což vědcům pomůže při studování topografie terénu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗