sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.
Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.
Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).
NASA a Roskosmos se dohodly na pokračování vzájemné výměny míst na palubách kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon, tato dohoda se však zatím nevztahuje na kosmickou loď Starliner.
Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.
Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.
Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud pomineme rádiové signály, které opouští naši soustavu rychlostí světla (a postupně se díky slábnutí ztrácí v přirozeném kosmickém šumu), máme tu ještě sondy, které opouští Sluneční soustavu a míří do mezihvězdného prostoru. Právem je můžeme považovat za velvyslance lidského pokolení. Nesou totiž různé formy zpráv pro případné nálezce. Můžeme je ale chápat i v širším měřítku – s jejich pomocí lidstvo prozkoumává vzdálené končiny svého hvězdného systému. V neposlední řadě pak povídání o těchto sondách pomáhá udělat si představu o neuvěřitelných rozměrech vesmíru. Při pohledu na to, jak dlouho jsou tyto sondy na cestě a na vzdálenost, kterou urazily, si lidé právem připadají nicotní před nekonečnou rozlohou vesmíru.
Sonda Cassini provedla jedenáctý z celkem 22 průletů mezi Saturnem a vnitřním okrajem prstenců. 30. června 21:15
Sonda Cassini právě podeváté prolétá mezi vnitřním okrajem prstenců a Saturnem. Sledujte živě vizualizaci. 16. června 23:49
Už zase musíme v souvislosti se sondou Cassini použít ono nepříjemné slovo „naposledy“, které nám připomíná, že tato slavná mise skončí už v polovině letošního září. Sonda během dosavadní mise udělala hned několik velkoformátových mozaiek Saturnu a jeho magicky vypadajících prstenců. Pokaždé pořídila několik snímků, kterými pokryla celou scénu. Jelikož se fotky vždy na krajích překrývaly, bylo možné z nich složit působivou mozaiku. 13. května se sonda do této činnosti pustila naposledy. O několik dní později se mohli specialisté pochlubit povedeným dílem, které nám opět ukazuje křehkou krásu saturnových prstenců. Náhledový obrázek si můžete kliknutím zvětšit, případně navštivte přímo originální snímek.
Kosmotýdeník je tu nejen proto, aby shrnul dění v kosmonautice za uplynulý týden, ale také proto, aby se věnoval záležitostem, na které během týdne nevyšel článek. V hlavním tématu se tak podíváme na to, proč byla zkrácena kosmická vycházka na ISS a co se během této vycházky podařilo stihnout. Zamíříme však také na Starý kontinent, kde začala probíhat velmi zajímavá iniciativa, do které se časem i vy, pokud máte kosmické zahrádkářské sklony, můžete zapojit také. A dojde i na další události. Přejeme vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Americká sonda Casini vykonala v úterý 2. května svůj druhý průlet mezi planetou Saturn a vnitřním okrajem jejích prstenců. Už při prvním nebezpečném průletu skrz neprozkoumanou oblast, ke kterému došlo 26. dubna sonda překvapivě zjistila, že se tu nachází méně potenciálně nebezpečných prachových částic, než se čekalo. Tento objev je prvním z vědeckých výstupů, které přináší závěrečná etapa sondy Cassini. Zároveň je to pozitivní zpráva pro inženýry, kteří se snažili, aby byla sonda během těchto průletů v bezpečí.
Americká sonda Cassini si ve středu 26. dubna připsala úctyhodné prvenství – jako první lidmi vyrobený objekt prolétla skrz mezeru mezi planetou Saturn a vnitřním okrajem jejích prstenců. Na fotky z tohoto průletu jsme si museli počkat až do čtvrtka, kdy je sonda začala průměrnou rychlostí 64 kb/s odesílat. Signál letěl kosmickou prázdnotou rychlostí světla zhruba 74 minut a pozemní operátoři se tak mohli dočkat prvních fotek z dosud neprozkoumaného prostoru mezi obří planetou a jejími prstenci. NASA proto v zájmu rychlého šíření informací uvolnila na internet i nezpracované snímky.
Nová mise začala. Velké finále sondy Cassini je tu. Sonda dnes dopoledne našeho času jako první lidmi vyrobený objekt prolétla skrz mezeru mezi Saturnem a vnitřním okrajem prstenců. Vědci se už nemohou dočkat, až jim sonda pošle první fotky a výsledky měření. Je ale potřeba čekat. Výsledky budeme znát až zítra ráno našeho času. Cassini naváže se Zemí spojení až za několik dlouhých hodin. Dráhu sondy můžete živě sledovat na této adrese. V dnešním krátkém článku jsme připravili souhrn nejdůležitějších termínů (v našem čase), které se k tomuto průletu váží.
Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.
Grand Finale, tedy Velké finále – přesně tak pojmenovali odborníci závěrečnou fázi unikátní mise sondy Cassini, která krouží kolem Saturnu. Momentálně se nachází na dráze označované jako Ring-Grazing orbit, při které prolétává blízko vnějších okrajů prstenců. Mezi dubnem a zářím však bude sonda prolétávat kolem vnitřních okrajů prstenců. Půjde o unikátní možnost pro vědecký výzkum, který nebylo možné realizovat nikdy v historii. Zároveň půjde o stylové zakončení této přelomové mise, která se už nyní zapsala do dějin kosmonautiky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
