SpaceNews
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ještě než se začtete do dnešního článku, dovolte mi malou omluvu. Od vydání minulého dílu tohoto nepravidelného seriálu uplynulo téměř přesně čtvrt roku. Ačkoliv se seriál Pohled pod kůži skládá vlastně jen z překladů originálních článků na webu spaceflight101.com, není to zrovna snadné psaní a na vytvoření podobně velkého článku bohužel nebyl čas – nebudu zapírat, svou roli v tom kromě tradičního pracovního vytížení hrálo i hokejové a fotbalové mistrovství. Ale dost už bylo slov na úvod, pojďme zakončit minisérii čtyř článků, které pojednávají o evropsko-ruském programu ExoMars 2016.
Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.
Jako každou neděli vám přinášíme pravidelný přehled zajímavých událostí v kosmonautice. Tento týden nám přinesl jednu z nejdůležitějších událostí tohoto roku, tedy přílet sondy Juno k Jupiteru. Tomuto tématu se samozřejmě budeme dále věnovat, protože Juno začala právě zapínat svoje vědecké přístroje. Dále se podíváme na problémy amerického vojenského satelitu MUOS-5, který nedosáhl plánované oběžné dráhy po zatím nespecifikovaném problému. Podíváme se i na ostatní události, včetně nových výsledků ze sondy Dawn, nebo dat které naměřila rentgenová observatoř Hitomi před svým zánikem.
Že je kosmický odpad problém, se ví už dávno. I drobné úlomky se díky rychlostí několika kilometrů za sekundu mění v projektily, které dokáží vyřadit z provozu funkční satelity. Kosmické agentury už před lety zvolily pasivní ochranu – snaží se nenavyšovat počty kosmického smetí včasnou likvidací horních stupňů, nebo vysloužilých družic. Stále tu však jsou úlomky a vysloužilé družice, které mohou působit problémy. Na aktivní odstraňování těchto úlomků pracují všechny velké kosmické agentury, což je chvályhodné, ale na druhou stranu je potřeba říci, že tyto technologie mohou být v případě války snadno zneužitelné.
Na startovní rampě kosmodromu Bajkonur již stojí raketa Sojuz-FG, která vynese na oběžnou dráhu první exemplář modernizované lodi Sojuz MS i s tříčlennou posádkou. Takovou událost si pochopitelně nemůžeme nechat ujít a tak jsme pro Vás připravili česky komentovaný přímý přenos. Časy kosmonautických událostí nám ale v poslední době moc nepřejí – úspěšný vstup sondy Juno na oběžnou dráhu kolem Jupiteru se odehrál v brzkých ranních hodinách a v případě prvního modernizovaného Sojuzu tomu nebude jinak. Nařiďte si proto budíky, budou se hodit.
Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se zítra, tedy v noci ze středy na čtvrtek, ve 3:36 našeho času motory rakety Sojuz-FG. Ta má za úkol vynést z kosmodromu Bajkonur na oběžnou dráhu první exemplář modernizované lodi Sojuz, označovaný jako Sojuz MS-01. V době, kdy tento článek vychází si Rus Anatolij Ivanišin, Američanka Kathleen Rubins a Japonec Takuja Óniši užívají poslední den v klasické zemské tíži – čeká je totiž půlroční pobyt na ISS a jak se již stalo na našem webu tradicí, před letem si celou posádku představíme. Věděli jste třeba, že se jedná o bývalého vojenského pilota, linkového pilota a špičkovou mikrobioložku? Tento díl krásně ilustruje, jak široká je základna, ze které se rekrutují noví astronauti.
Na kosmodromu Bajkonur byla v pondělí vyvezena raketa Sojuz-FG, která má za úkol dopravit k Mezinárodní vesmírné stanici tři nové členy posádky v modernizované lodi Sojuz-MS. Bude se sice jednat o první exemplář této pilotované lodi, ale část vylepšení již byla vyzkoušena na nákladních lodích Progress-MS, které už k ISS dvakrát úspěšně startovaly. Posádku budou tvořit už tradičně tři členové, za Rusko to bude Anatolij Ivanišin, za Japonsko Takuja Oniši a za Spojené státy americké Kathleen Rubins. Jediný Anatolij Ivanišin už se do vesmíru jednou podíval v rámci Expedice 29/30, pro Rubins a Onišiho to bude premiéra.
Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že Vám mohu představit první díl nového, nepravidelného seriálu, který by Vás mohl zajímat. Ve spolupráci s Milanem Halouskem z České kosmické kanceláře bychom Vám rádi čas od času přinášeli exkluzivní rozhovory s ruskými kosmonauty. Ti se totiž po své kosmické misi rehabilitují v Karlových Varech, nebo se zde na svou vesmírnou misi naopak teprve připravují. Právě tak tomu bylo i v případě kosmonauta, který náš seriál otevře – Andrej Borisenko poletí v září na Sojuzu MS-2 a bude na něj čekat půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, kde bude členem dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 49 a 50. A nyní již končím svůj úvodník a předávám prostor Milanu Halouskovi.
Poté, co se evropsko-ruskému projektu ExoMars 2016 podařil březnový start na raketě Proton, je na čase obrátit svůj zrak do nedaleké budoucnosti – už v říjnu totiž evropská sonda TGO i experimentální přistávací pouzdro dorazí ke čtvrté planetě naší soustavy. Potěšující ale je, že na svůj důležitý okamžik nebude sama – pomocnou ruku jí totiž mohou nabídnout sondy, které již kolem Marsu nějaký čas krouží. Mezi nimi bude hrát důležitou roli i zatím jediná evropská sonda, která kolem Marsu krouží celých 13 let – Mars Express.
V březnu jsme byli svědky bezproblémového startu ruské rakety Proton-M, která do meziplanetárního prostoru vystřelila první část evropsko-ruského projektu ExoMars. Sonda TGO a experimentální přistávací pouzdro EDM (Schiaparelli) doletí k Marsu v polovině října. Sestava se tedy v těchto dnech nachází zhruba v polovině své cesty, která měří téměř půl miliardy kilometrů. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila prvním snímkem planety Mars z této mise. Fotku pořídila kamera CaSSIS umístěná na sondě TGO v době, kdy byla od Marsu vzdálená zhruba úctyhodných 41 milionů kilometrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
