SLI
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Posádka na ISS zažila opravdu velmi rušných 24 hodin. Během takto krátkého časového rámce se k Mezinárodní vesmírné stanici připojily hned dvě zásobovací lodě – Dragon CRS-10 od SpaceX a ruský Progress MS-05. Původně měl být mezi oběma stroji o den větší rozestup, ale středeční přibližování Dragonu se muselo zastavit kvůli chybným údajům, které dostal palubní počítač. Obě lodě dovezly na stanici srovnatelné množství zásob – okolo dvou a půl tuny, takže posádka má o pět tun nákladu více, než před několika hodinami. V dnešním článku si připojení obou lodí připomeneme.
Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Všechno má svůj konec – i služba rakety Sojuz-U, která sloužila stěží uvěřitelná čtyři desetiletí! Zítra ráno našeho času se vydá na svou poslední misi, při které má vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Progress MS-05 určenou pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Uzavře se tak příběh jedné z historicky nejpoužívanějších raket, které vzniklo téměř 800 exemplářů. To už je pořádný důvod k tomu si třeba trochu přivstat a podívat se na náš živý, česky komentovaný přenos.
Zdálo by se, že rozhodnutím o použití korpusů stanic OPS „Almaz“ byla ta nejtěžší práce na projektu stanice DOS vykonána, ovšem nebylo tomu tak. Technické specifikace a řešení projektu OPS postavila před konstruktéry mnoho výzev, s nimiž se museli popasovat ve velmi krátkém čase. Způsob připojování dopravních lodí, zdroje energie, pohonný systém, orientační systém, systémy zachování životních podmínek a mnoho dalších aparatur bylo nutno přepracovat s využitím stávajících systémů transportních lodí Sojuz. Na konstruktéry a manažery neustále tlačil čas. Slib, jenž dali Ustinovovi, tedy že stanice bude vypuštěna přibližně do 12-18 měsíců od zahájení prací, byl zavazující a v rámci sovětského způsobu řízení velkých projektů hraničil s nemožným. Navíc animozita vedení obou konstrukčních kanceláří, jež v projektu figurovaly, nebyla zrovna podpůrným faktorem. Přesto hned od počátku tým CKBEM a inženýři z Chruničeva našli společnou řeč. Ti posledně jmenovaní stále ještě vzpomínali na časy, kdy byl jejich tým samostatnou kanceláří pod vedením Vladimira Mjasiščeva. V kooperaci na projektu DOS viděli příležitost jak se alespoň částečně vypořádat s Čelomějovými autoritářskými manýry a získat byť jen malou míru
Mnoho lidí bere dnes za naprostou samozřejmost fakt, že se nám čtyři stovky kilometrů nad hlavou prohání rychlostí 27 600 km/h obří a neuvěřitelně komplexní stroj, ve kterém lidé tráví dlouhé týdny a měsíce. Stanice ISS je mementem lidské vytrvalosti a vynalézavosti. Na její palubě prostřednictvím svých zástupců lidský rod žije a pracuje nepřetržitě už šestnáct let za hranicemi atmosféry. Ovšem i pro tak úžasný stroj, jakým ISS je, platí rčení, že stojí na ramenou titánů. Dlouhodobá lidská přítomnost ve vesmíru je něčím, co si člověk musel vydobýt postupnými krůčky, obrovskými náklady a občas i za cenu nejvyšších obětí. V historii lidské snahy rozšířit hranice svého teritoria má význačné místo program, jenž se na scéně objevil na konci šedesátých let a svým způsobem trvá až do dnešních dní. Jeho příběh není zejména v počátcích přímočarý, ovšem po překonání dětských nemocí prokázal kvality, díky nimž je pro něj v análech kosmonautiky vyhrazeno navýsost čestné místo. Paradoxem je, že se ve své podstatě nejednalo o jeden program, ale o dva. Navíc jeho realizaci předcházela jedna „krádež
Jednou z činností, kterou v naší redakci děláme, je sledování atraktivity článků u našich čtenářů. Pokud zjistíme, že Vás některé téma zaujme více než je obvyklé, je to pro nás jasný signál, že stojíte o více informací. Podobný vzestupný trend zaznamenáváme v poslední době u témat, která se věnují nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Není se co divit, další lidská výspa má vyrůst mimo nízkou oběžnou dráhu v takzvaném cislunárním prostoru mezi Zemí a Měsícem. Dnes Vám proto přinášíme informace o dalším modulu, které přinesl portál russianspaceweb.com.
Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara a místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti, přičemž rusové momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně.
Na konci loňského roku jsme vydali článek pojmenovaný Proton se do služby vrátí až příští rok. V něm byla řeč o odkladu návratu nejsilnější ruské rakety současnosti do služby. Podle tehdejších neoficiálních informací se musela již sestavená raketa na kosmodromu Bajkonur rozebrat a některý ze stupňů se měl přesunout do sídla závodu Chruničev u Moskvy. Provozovatel tohoto startu, společnost ILS to nepotvrdila a hovořila jen o logistických důvodech odkladu. Nyní se však ukazuje, že původní odhady byly zřejmě pravdivé a situace je možná ještě horší, než se zdálo před měsícem.
Ruská kosmická agentura Roskosmos v pondělí 16. ledna potvrdila dřívější spekulace o tom, že příští kosmická loď Sojuz, která měla zamířit na Mezinárodní vesmírnou stanici s dvoučlennou posádkou, bude nahrazena následujícím exemplářem, který byl ve shodném stádiu příprav. Tisková agentura Interfax minulý pátek citovala zdroje z kosmodromu Bajkonur, které potvrdily, že zkoušky lodi Sojuz MS-04 provedené na kosmodromu „odhalily množství chyb“. Zdroje navíc už minulý týden hovořily o tom, že dojde k výměně za následující kus, aby bylo možné dodržet harmonogram předstartovních příprav, které souvisí s březnovým plánovaným startem. Dodatečné práce navíc potkají i samotnou nosnou raketu.
O příčinách nehody se v posledních týdnech živě spekulovalo. Podle některých zdrojů se předčasně vypnuly motory, jiné zdroje zase hovořily o předčasném oddělení lodi od pracujícího raketového stupně, další zase zmiňovaly nadměrné vibrace. Čekalo se na výsledek vyšetřovací komise. Ani ta však do problému nepřinesla potřebné rozřešení. Výsledky byly představeny včera, tedy ve středu 11. ledna a podle nich byla nehoda rakety Sojuz-U spojená se ztrátou zásobovací lodi Progress MS-04 způsobena s největší pravděpodobností závadou na motoru třetího stupně rakety Sojuz. Tato závada prý měla za následek roztržení kyslíkové nádrže třetího stupně. Přesnou příčinu se ale objevit nepodařilo, což způsobuje těžkou hlavu i plánovačům pilotovaných misí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.