NASA
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zdálo by se, že rozhodnutím o použití korpusů stanic OPS „Almaz“ byla ta nejtěžší práce na projektu stanice DOS vykonána, ovšem nebylo tomu tak. Technické specifikace a řešení projektu OPS postavila před konstruktéry mnoho výzev, s nimiž se museli popasovat ve velmi krátkém čase. Způsob připojování dopravních lodí, zdroje energie, pohonný systém, orientační systém, systémy zachování životních podmínek a mnoho dalších aparatur bylo nutno přepracovat s využitím stávajících systémů transportních lodí Sojuz. Na konstruktéry a manažery neustále tlačil čas. Slib, jenž dali Ustinovovi, tedy že stanice bude vypuštěna přibližně do 12-18 měsíců od zahájení prací, byl zavazující a v rámci sovětského způsobu řízení velkých projektů hraničil s nemožným. Navíc animozita vedení obou konstrukčních kanceláří, jež v projektu figurovaly, nebyla zrovna podpůrným faktorem. Přesto hned od počátku tým CKBEM a inženýři z Chruničeva našli společnou řeč. Ti posledně jmenovaní stále ještě vzpomínali na časy, kdy byl jejich tým samostatnou kanceláří pod vedením Vladimira Mjasiščeva. V kooperaci na projektu DOS viděli příležitost jak se alespoň částečně vypořádat s Čelomějovými autoritářskými manýry a získat byť jen malou míru
Mnoho lidí bere dnes za naprostou samozřejmost fakt, že se nám čtyři stovky kilometrů nad hlavou prohání rychlostí 27 600 km/h obří a neuvěřitelně komplexní stroj, ve kterém lidé tráví dlouhé týdny a měsíce. Stanice ISS je mementem lidské vytrvalosti a vynalézavosti. Na její palubě prostřednictvím svých zástupců lidský rod žije a pracuje nepřetržitě už šestnáct let za hranicemi atmosféry. Ovšem i pro tak úžasný stroj, jakým ISS je, platí rčení, že stojí na ramenou titánů. Dlouhodobá lidská přítomnost ve vesmíru je něčím, co si člověk musel vydobýt postupnými krůčky, obrovskými náklady a občas i za cenu nejvyšších obětí. V historii lidské snahy rozšířit hranice svého teritoria má význačné místo program, jenž se na scéně objevil na konci šedesátých let a svým způsobem trvá až do dnešních dní. Jeho příběh není zejména v počátcích přímočarý, ovšem po překonání dětských nemocí prokázal kvality, díky nimž je pro něj v análech kosmonautiky vyhrazeno navýsost čestné místo. Paradoxem je, že se ve své podstatě nejednalo o jeden program, ale o dva. Navíc jeho realizaci předcházela jedna „krádež
Jednou z činností, kterou v naší redakci děláme, je sledování atraktivity článků u našich čtenářů. Pokud zjistíme, že Vás některé téma zaujme více než je obvyklé, je to pro nás jasný signál, že stojíte o více informací. Podobný vzestupný trend zaznamenáváme v poslední době u témat, která se věnují nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Není se co divit, další lidská výspa má vyrůst mimo nízkou oběžnou dráhu v takzvaném cislunárním prostoru mezi Zemí a Měsícem. Dnes Vám proto přinášíme informace o dalším modulu, které přinesl portál russianspaceweb.com.
Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara a místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti, přičemž rusové momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně.
Na konci loňského roku jsme vydali článek pojmenovaný Proton se do služby vrátí až příští rok. V něm byla řeč o odkladu návratu nejsilnější ruské rakety současnosti do služby. Podle tehdejších neoficiálních informací se musela již sestavená raketa na kosmodromu Bajkonur rozebrat a některý ze stupňů se měl přesunout do sídla závodu Chruničev u Moskvy. Provozovatel tohoto startu, společnost ILS to nepotvrdila a hovořila jen o logistických důvodech odkladu. Nyní se však ukazuje, že původní odhady byly zřejmě pravdivé a situace je možná ještě horší, než se zdálo před měsícem.
Ruská kosmická agentura Roskosmos v pondělí 16. ledna potvrdila dřívější spekulace o tom, že příští kosmická loď Sojuz, která měla zamířit na Mezinárodní vesmírnou stanici s dvoučlennou posádkou, bude nahrazena následujícím exemplářem, který byl ve shodném stádiu příprav. Tisková agentura Interfax minulý pátek citovala zdroje z kosmodromu Bajkonur, které potvrdily, že zkoušky lodi Sojuz MS-04 provedené na kosmodromu „odhalily množství chyb“. Zdroje navíc už minulý týden hovořily o tom, že dojde k výměně za následující kus, aby bylo možné dodržet harmonogram předstartovních příprav, které souvisí s březnovým plánovaným startem. Dodatečné práce navíc potkají i samotnou nosnou raketu.
O příčinách nehody se v posledních týdnech živě spekulovalo. Podle některých zdrojů se předčasně vypnuly motory, jiné zdroje zase hovořily o předčasném oddělení lodi od pracujícího raketového stupně, další zase zmiňovaly nadměrné vibrace. Čekalo se na výsledek vyšetřovací komise. Ani ta však do problému nepřinesla potřebné rozřešení. Výsledky byly představeny včera, tedy ve středu 11. ledna a podle nich byla nehoda rakety Sojuz-U spojená se ztrátou zásobovací lodi Progress MS-04 způsobena s největší pravděpodobností závadou na motoru třetího stupně rakety Sojuz. Tato závada prý měla za následek roztržení kyslíkové nádrže třetího stupně. Přesnou příčinu se ale objevit nepodařilo, což způsobuje těžkou hlavu i plánovačům pilotovaných misí.
Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.
Nyní je již jasné, že raketa Proton M svůj návrat do služby v letošním roce nestihne. Po problémech při červnovém startu musel být start znovu (již po několikáté) odložen, aby přípravné týmy získaly dodatečný čas, který je údajně nezbytný pro kontrolu nosné rakety. Státní agentura Roskosmos to oficiálně přiznala v prohlášení vydaném v pátek 23. prosince. Proton měl podle nedávných plánů právě dnes vynést na oběžnou dráhu 6 870 kg těžkou telekomunikační družici Echostar 21, čímž měla skončit téměř půlroční pauza nejsilnějších ruských raket současnosti.
Ruské lodě Progress jsou mimořádně spolehlivými zásobovateli mezinárodních stanic. První verze vozily náklady už na sovětské stanice Saljut 6 a 7, jejich nástupci zásobovali stanici MIR a nezastupitelnou roli hrají i při provozu Mezinárodní vesmírné stanice. Nejde ale jen o to, že vozí zásoby pro posádku – v jejich útrobách se na ISS dostává i palivo pro korekční trysky stanice a v neposlední řadě Progressy svými motory pravidelně povytahují stanici na vyšší oběžnou dráhu. Rusové ale již plánují nástupce této legendární lodi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
