Štítek ‘Rentgenová astronomie’

Suborbitální výzkum rentgenového záření

Na našem webu se zaměřujeme primárně na orbitální mise, ale čas od času uděláme výjimku a informujeme i o suborbitálních misích. Ty jsou totiž velice důležitou a v podstatě nenahraditelnou součástí vědeckého výzkumu. 9. ledna v 6:00 SEČ odstartovala ze základny Wallops mise DXL (Diffuse X-rays from the Local galaxy), při které se náklad dostal do výšky zhruba 267 kilometrů. Let byl úspěšný a po celou dobu byla přijímána správná data. Tato mise byla vyhrazena výzkumu rentgenového záření z vesmíru. To neustále bombarduje naši planetu a přitom jeho zdroje a charakteristiky nejsou plně prozkoumané. Mise DXL si klade za cíl prozkoumat rentgenové záření, které se k naší Zemi vydalo z jiného místa Mléčné dráhy.

Kandidát na exoplanetu v galaxii M51

Astrofyzici z USA objevili pomocí rentgenové observatoře Chandra kandidáta na první planetu mimo Mléčnou dráhu. 28. října 17:00

Výroba zrcadel pro rentgenový teleskop

Na rok 2022 nebo 2023 je plánován start rentgenového teleskopu XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) a je tedy jasné, že se na projektu již musí pracovat. Dnes bychom Vás rádi seznámili se dvěma videy, která byla natočená v srpnu roku 2020. Teď si možná říkáte, proč Vám přinášíme informace o půl roku starých videích. Důvodem je jejich kvalita a také skutečnost, že jsme na ně narazili až nyní při prohledávání starších článků na webu NASA. Osobně neznám mnoho videí, kde by diváci dostali možnost nahlédnout pod ruce technikům, kteří připravují zrcadla pro rentgenový teleskop.

Nobelovy ceny za fyziku a kosmonautika

Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.

Kosmotýdeník 371 (21.10. – 27.10.)

Na stole se vám již jistě kouří z nedělního oběda a tak je ideální čas, aby vyšel pravidelný souhrn informací z kosmonautiky, které se udály za posledních sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát rozrostl o poněkud obsáhlejší téma prvních snímků, které pořídil evropský rentgenový teleskop eROSITA na ruském teleskopu Spektr-RG. Podíváme se však také na přípravu na testování záchranného systému lodi Crew Dragon, anebo na vozítko Curiosity, které na Marsu právě provádí opravdu zajímavý experiment, na který se vědecký tým těšil už od doby, co v roce 2012 vozítko na Marsu přistálo. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vesmírné výzvy – červenec 2019

Lucky-7

Ač byl letošní červenec hlavně ve znamení oslav padesátého výročí přistání Apolla 11 na Měsíci, i v současné kosmonautice se našlo dost událostí, které stojí za pozornost. Ty nejvýznamnější si připomeneme v pořadu Vesmírné výzvy. Těšit se můžete na indickou misi Čandraján-2 k Měsíci, rentgenový teleskop Spektr-RG, český cubesat Lucky-7 nebo test záchranné věžičky lodi Orion. U ISS bylo živo, vydaly se k ní hned tři kosmické lodě: Sojuz MS-13 s novou posádkou na palubě a Progress MS-12 s Dragonem CRS-18 jako spolehliví dopravci zásob. Závěr Vesmírných výzev bude patřit prvnímu neupoutanému poskočení Starhopperu.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.

Spektr-RG je volný

Roskosmos právě potvrdil separaci rentgenového teleskopu od horního stupně Block DM-03. Spektr-RG poletí tři měsíce k libračnímu centru L2 Slunce-Země. 13. července 16:50

Žádný Pegasus! IXPE poletí na Falconu 9

NASA vybrala nosnou raketu pro dopravu teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) v dubnu 2021. Překvapivě zůstal mimo hru očekávaný favorit – zpod letadla vypouštěná raketa Pegasus od firmy Northrop Grumman. Zakázku získala SpaceX, která využije Falcon 9 s použitým prvním stupněm, přičemž startovat by se mělo z floridské rampy 39A. NASA ve svém prohlášení uvedla, že dohoda o vynesení obsahuje i částku 50,3 milionu amerických dolarů, která pokryje služby za start a další spojené náklady. Tato konkrétní suma je jedním z nejviditelnějších příkladů dlouhodobé snahy SpaceX o snížení nákladů na start opakovaným používáním prvních stupňů nosných raket.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený Proton čeká na start

Původně měla raketa Proton odstartovat z Bajkonuru už 21. června, ale nakonec se neletělo. Problém byl s akumulátory na palubě vynášeného nákladu. Během předstartovních operací došlo k jejich předčasnému aktivování a kvůli tomu došlo k vyčerpání energie z baterií na horním stupni Block DM. Závada se nedala opravit na startovní rampě a proto se musela raketa vrátit do montážní haly. Nyní již opět stojí na kazašském kosmodromu a čeká na start, který by měl přijít již zítra – v pátek 12. července ve 14:31 našeho času. Rádi bychom Vás pozvali na sledování našeho komentovaného přenosu.

Ruský přístroj ART-XC a vysokoenergetické jevy

Do plánovaného startu ruského rentgenového teleskopu Spektr-RG zbývá už méně než měsíc. Je tedy čas se na tento vědecký aparát podívat podrobněji. Na palubě najdeme dva vědecké přístroje – v podstatě se jedná o samostatné teleskopy, které se však budou při pozorování doplňovat. Německý eROSITA si zatím necháme stranou a zaměříme se na ruský přístroj ART-XC (Astronomical Roentgen Telescope – X-ray Concentrator). Jeho charakteristikou je užší zorné pole a od německého přístroje se liší i pokrývaným energetickým spektrem.