Washington Harbor Partners
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jak jsme Vás informovali v nedávném článku, indická kosmická agentura ISRO provedla včera v 7:00 našeho času první letovou zkoušku miniraketoplánu RLV-TD. Podle oficiálního prohlášení vedení indické kosmické agentury letový test splnil očekávané úkoly a v některých ohledech si vedl dokonce ještě lépe, než se čekalo. Agentura má totiž k dispozici satelitní snímek testovacího miniraketoplánu na vodní hladině – s měkkým přistáním se přitom vůbec nepočítalo. Do oblasti vyrazil i sledovací vrtulník, který pořídil snímky RLV-TD a potvrdil, že stroj je vcelku.
Jeho mise má trvat pouze deset minut, ale i přesto je pro druhou nejlidnatější zemi světa velmi důležitá. Dnes, tedy v pondělí 23. května má dojít k prvnímu testovacímu letu prvního indického vesmírného plavidla, které je vybaveno křídly. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, na jejímž konci by Indie mohla mít znovupoužitelný kosmický prostředek, který kombinuje funkci raketového motoru a motoru, který využívá kyslíku v atmosféře. Tento první krok spočívá ve vyslání testovacího exempláře na suborbitální dráhu.
Program Space Shuttle, v rámci něhož NASA provozovala své raketoplány, je již několik let minulostí. Poslední start raketoplánu proběhl před pěti lety, 8. července 2011. Kola orbiteru Atlantis se naposledy dotkla přistávací dráhy o necelých třináct dní později. Tím okamžikem se uzavřela jedna z významných kapitol dobývání vesmíru. Raketoplány a jejich příslušenství čekalo „odstrojení“, konzervace a převod do sbírek vybraných muzeí. Nejatraktivnějšími exponáty jsou samozřejmě orbitery Discovery, Atlantis a Endeavour, nicméně ani další dobové artefakty nezůstaly opomenuty a nacházejí si pomalu cestu do expozic. Ovšem jak ukázaly události těchto dní, ani tyto cesty nemusí být vždy přímočaré a prosté vzrušení…
Challenger vypadal jako nějaký pohádkový pták. Otevřený nákladový prostor zatím ležel ve stínu, ale pravá část orbiteru byla nádherně osvětlena sluncem a zářila oslnivou bělobou. Rameno manipulátoru čnělo do prostoru lehce ohnuté v kloubu, který by u člověka nejspíše odpovídal lokti. Skrze okénka ve stropě letové paluby mohl tušit obličeje svých kolegů a přátel, kteří napjatě pozorovali jeho počínání. Žádné nebezpečí samozřejmě nehrozilo, v případě potřeby by pro něj Vance s raketoplánem prostě dolétnul. Zatím ovšem všechno probíhalo podle plánu a našla se i chvilka na kochání se výhledem. Pod jeho nohama ubíhala Země, její panorama se neustále měnilo. Takový pohled se lidem naskytl už dvaatřicetkrát, z toho čtyřiadvacetkrát mužům s americkou vlaječkou na rukávu. Dnes to ale bylo něco úplně jiného. Dnes mohl jako první člověk zažít skutečný pocit svobody neomezeného pohybu v prostoru. Ve výhledu mu nebránilo žádné poutací lano a k tomu, aby se otočil nebo se vydal libovolným směrem, mu stačilo lehce pohnout prsty. Byl to okamžik obrovského osobního triumfu, okamžik, na který čekal tak dlouho. Šestnáct let, které
Ještě v polovině loňského roku hovořili o „průlomu v oblasti paprskového mikrovlnného oboru“ a slibovali „revoluci v kosmonautice“. Dnes zavírají krám. Řeč je o firmě Escape Dynamics. Kosmická raketa spaluje pohonné látky jen proto, aby mohla o kus dál vynést další pohonné látky – a ty zde spálit. A proč je spálí? Aby mohla „popostrčit“ další pohonné látky. A při tom postupně zvyšuje rychlost, až dosáhne alespoň první kosmické. Co kdyby se ale někomu podařil tento bludný kruh rozetnout? Nosič by neměl pohonné látky, ale jen nějaký externí zdroj energie: třeba dostatečně silný energetický paprsek. Byla by to dramatická změna přístupu, protože dnes tvoří konstrukce nosičů cca 10 procent a užitečné zařízení jen 5 procent startovací hmotnosti. Zbytek jsou právě pohonné látky.
Raketoplán Endeavour, který je nyní umístěn v kalifornském vědeckém středisku v Los Angeles, může ještě pomoci dovybavit Mezinárodní vesmírnou stanici. 19. srpna byly z jeho útrob vytaženy nádrže na vodu, které pomohou zvýšit zásoby vody na stanici a díky tomu se budou moci astronauté více věnovat vědeckým a technologickým experimentům.
Známe to i z běžného života – když se nějaká technologie rozvíjí, tak se většinou tolik nehledí na předpisy, které ostatně povětšinou nestíhají reagovat na nový směr, takže často chybí bezpečnostní směrnice. Proto naši předkové mohli nakoupit benzin pro první automobily třeba v zelinářství a nikomu to nepřišlo divné. Stejné to bylo i v kosmonautice, která je dnes skrz naskrz prošpikována zákazy, limity a nařízeními, jejichž hlavním úkolem je dosažení co největší bezpečnosti. Je to logické – NASA ani jiné kosmické agentury nechtějí, aby jejich rakety explodovaly, nebo dokonce aby v nich umírali lidé. Na druhou stranu je rozvoj často brzděný spoustou nařízení a nekonečných zkoušek, které jednak oddalují realizaci a kromě toho celý program výrazně prodražují. Pojďme se tedy podívat do historie na pět momentů, které by dneska neměly šanci projít, protože jejich bezpečnostní list by množstvím červené barvy připomínal opravený diktát napsaný analfabetem.
Úspěšný zážeh hlavního motoru proti směru letu, otočení do správné polohy pomocí trysek RCS, rozdělení soulodí a už se návratový modul začíná nořit do hustých vrstev atmosféry. Za okýnkem se astronautům začínají objevovat první žluté jazyky vznikajícího plazmatu až nakonec výhled obklopí jedno ohnivé inferno. V pozemním středisku houstne atmosféra. Do komunikace s astronauty se nejprve vloudí drobné praskání, které za chvíli zcela pohltí radiový šum. Data na obrazovkách terminálů už v tomto okamžiku také nevypovídají nic o tom, co se aktuálně s lodí děje…
I když jsou americké raketoplány Space Shuttle již definitivně minulostí, o raketoplánech obecně se to říci nedá. Letos v únoru odzkoušela ESA prototyp tělesa IXV (Intermediate eXperimental Vehicle), před nedávnem odstartovala raketa Atlas V s dalším miniraketoplánem X37B a někdy před polovinou roku – datum je zatím neznámé – projde „křtem ohněm“ i indický raketoplán. Ještě v lednu byl přitom start indického zařízení RLV TD (Reusable Launch Vehicle – Technology Demonstrator) slibovaný na březen. Ale poté byl start odložený. Není to přitom poprvé: když indická kosmická agentura ISRO program v roce 2009 rozjížděla, plánovala start na rok 2011.
Zřejmě žádný pocit běžných smrtelníků se nevyrovná hluku, vibracím a přetížení, jaké zažívají astronauti při cestě na orbit. Stejně tak tomu bylo i při startu STS-7. A přestože krom velitele Boba Crippena byla zbylá čtveřice astronautů nováčky, nebyl čas na zkoumání vlastních pocitů. Sally seděla na flight decku mírně vzadu a mezi sedadly Crippena a pilota Freda Haucka a jejím úkolem bylo během vzletu pomáhat s monitorováním systémů Shuttlu a se sledováním checklistů. Po osmi a půl minutách bylo hotovo – Challenger byl na orbitu. Ani teď však nezbýval čas na to, aby nováčci mohli vstřebat právě nabyté dojmy. Sally a John Fabian se okamžitě po odpoutání z křesel začali připravovat na vypuštění prvního ze dvou satelitů – telekomunikační družice Anik C2. Devět a půl hodiny po startu byly přípravy u konce a satelit se vydal na svou cestu. Sally Ride se stala nejen první Američankou ve vesmíru, ale i první ženou, která vypustila satelit přímo na oběžné dráze. O další čtyři a půl hodiny později následoval satelit Palapa B1 se stejným posláním jako Anik C2. První
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
