Štítek ‘problém’

Jediný ruský vědecký teleskop v problémech

Ruská kosmonautika se mohla od roku 2011 chlubit teleskopem Spektr-R, který v rámci širšího projektu RadioAstron umožňoval radiová měření vzdálených vesmírných zdrojů. Pro Rusko byl tento teleskop s anténou o průměru deseti metrů jediným vědeckým projektem posledních let, ale nyní jej potkaly komplikace. Tři a půl tuny těžké zařízení na silně protáhlé oběžné dráze (10 651 × 338 541 km) přestalo odpovídat na pokyny pozemních operátorů. Nikolaj Kadaršev, šéf střediska RadiAstron však avizuje, že teleskop stále posílá data z měření. Podle Jurije Kovaleva, šéfa výzkumného týmu, však aktuální problém znemožňuje zaměřit se na konkrétní úkol.

Operátoři řeší problém s kamerou Hubbleova teleskopu

Scéna z IMAX 3D filmu natočená ve vesmíru z nákladového prostoru raketoplánu během servisní mise u Hubbleova vesmírného teleskopu.

Částečné omezení provozu amerických federálních agentur může zkomplikovat snahy o řešení nedávno objeveného problému. Ten se týká jednoho z hlavních vědeckých přístrojů Hubbleova teleskopu. Specialisté jsou ale optimističtí a věří, že se kameru podaří vrátit do běžného provozu, kdy bude sbírat cenná vědecká data. Přístroj Wide Field Camera 3 je ve své podstatě zodpovědný za téměř polovinu vědeckých pozorování. Od úterka 8. ledna je však mimo provoz kvůli softwarově objevené závadě v elektronickém systému jednoho ze dvou pozorovacích kanálů. Konkrétně se jedná o kanál zodpovědný za sledování v ultrafialové a viditelné části spektra. Kanál sledující v infračervené části spektra je podle všeho nedotčen.

Hubble má problém s kamerou

Přístroj Wide Field Camera 3 nainstalovaný v roce 2009 přestal fungovat. Příčina a řešení se hledají, teleskop nadále používá zbylé tři přístroje. 9. ledna 12:20

Špičková snímkovací družice ztracena

Společnost Maxar, pod kterou spadá i projekt Digital Globe, včera oznámila ztrátu družice WorldView-4. Tu potkala závada na systému gyroskopů, které řídí orientaci v prostoru. Družice, jejímž jediným úkolem je pořizovat mimořádně přesné snímky tak přišla o schopnost stabilizace v jedné z os, což ji prakticky vyřadilo z provozu. Firma sice uvedla, že stále probíhají pokusy o řešení, na kterých se podílí i dodavatelé jednotlivých systémů, ale zatím byly všechny pokusy neúspěšné. Sama společnost Maxar přiznává, že nečeká návrat této družice do aktivní služby – dálkovým pokynem ještě převedla stroj do bezpečného režimu, aby mohla nadále sledovat jeho stav.

Test motoru RS-25 zastavily plameny

Motor RS-25 pro centrální stupeň nové americké rakety SLS měl včera podstoupit testovací statický zážeh na Stennisově středisku. Zkouška začala podle plánu, z trysky motoru šlehaly proudy spalin, ale test musel být předčasně ukončen. V okolí čerpadla raketového motoru se totiž objevily plameny, které tam rozhodně nemají co dělat. Řídící systém na závadu zareagoval a zkoušku ukončil. Pozdější analýza odhalila, že chyba nebyla na straně motoru samotného, ale selhala prý součást pozemního vybavení, tedy nějaký prvek testovacího stanoviště.

ICON potkal odklad – opět

NASA včera oznámila, že družice ICON si bude muset na svůj start opět počkat. Vypuštění rakety Pegasus-XL plánované na pátek 26. října se totiž odkládá. Mise za 252 milionů dolarů určená ke studiu ionosféry a vlivů kosmického a pozemského počasí měla odstartovat v 10:05 našeho času, ale inženýři prý potřebují dodatečný čas k předstartovním zkouškám rakety. Zatím neznáme ani nový termín startu – ten by měl být oznámen až po dokončení těchto testů. NASA ani Northrop Grumman přitom neposkytli žádné bližší informace.

Chandra v nouzovém režimu

10. října zhruba v 15:55 SELČ přešla americká kosmická observatoř Chandra do krizového režimu. Teleskop, který sleduje vesmír v rentgenovém spektru se dostal do stavu, kdy veškeré kritické systémy přešly na udržovací úroveň a aktivovaly se záložní systémy. Řídící počítač zorientoval teleskop tak, aby solární panely mířily přímo ke Slunci pro maximalizaci generované elektrické energie a přitom aby optika teleskopu hleděla pryč od naší mateřské hvězdy. Dosavadní analýza naznačuje, že přechod do krizového režimu proběhl podle plánu, které jsou pro podobné situace vytvářeny.

Jak probíhala havárie Sojuzu

Včerejší start nosné rakety Sojuz FG se několik desítek sekund po startu změnil v mimořádnou událost. Vlivem anomálie při oddělování čtyř postranních urychlovacích bloků došlo k situaci, která již dlouhé roky nenastala – nouzové přerušení startu a balistický návrat kabiny s posádkou. Včera jsme Vám přinesli článek s psaným online přenosem, ve kterém jsme sledovali aktuální informace, jak zrovna přicházely. Některé informace, které jsme zveřejnily se později ukázaly jako nesprávné či nepřesné a postupem času i sami vyšetřovatelé začali přicházet na to, co se skutečně stalo. Dnes Vám proto přinášíme článek, který obsahuje rekapitulaci celé události, jak nám ji popsal Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterému tímto děkujeme.

SLEDUJEME: Nouzové přistání pilotovaného Sojuzu

Start kosmické lodi Sojuz MS-10 musel být přerušen kvůli blíže neupřesněné závadě nosné rakety. Loď i s dvoučlennou posádkou přešla na balistický návrat. Nick Hague a Alexej Ovčinin v křeslech kosmické lodi by při balistickém vstupu do atmosféry zažili neřízený návrat a přetížení několika G – výrazně vyšší než při běžném návratovém profilu. Podle dostupných informací by měla být posádka v pořádku. V tomto článku najdete psaný přenos, který bude přinášet aktuální informace o průběhu celé mimořádné situace. 

Roskosmos oznámil výrazné zpoždění, říká Michal Václavík

Vizualizace vozítka pro misi ExoMars 2020

Projekt ExoMars, tedy společný podnik Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos, patří bezesporu mezi nejočekávanější projekty dalších let. Ať už se zaměříme na technologické výzvy nutné k jeho realizaci, nebo na potenciál vědeckých objevů, vždy nám bude tento projekt okupovat přední příčky. Zatímco první část (označovaná jako ExoMars 2016) již probíhá a přináší zajímavé vědecké objevy, její nástupce (ExoMars 2020), který počítá s přistávací plošinou a pohyblivým vozítkem, zatím na svůj start čeká. Oslovili jsme proto Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku Vám přinášíme jeho odpovědi, ve kterých se detailně věnuje všem aspektům této mise – od těch potěšujících až po ty nepříjemné.