7. dubna se sonda přiblížila povrchu planetky Bennu nejvíce od 20. října 2020, kdy tu odebrala vzorky. Odběrná hlava se tehdy zabořila 48,8 centimetru do povrchu planetky zatímco výron stlačeného dusíku zvířil okolní materiál, jehož část skončila v odběrné hlavě. O další zvíření se postaraly trysky sondy, které se postaraly o její vzdálení od povrchu. Srovnání snímků pořízených před odběrem a po něm tak mohlo odhalit jednoznačné změny. V místě odběru je nyní dobře patrná prohlubeň, na jejímž dně jsou větší balvany, které byly pořízeny při odběru. Stejně tak je vidět výrazné navýšení množství dobře odrazivého materiálu v okolí místa odběru, který kontrastuje obecně tmavším povrchem. Stejně tak je vidět, že se posunulo mnoho kamenů. Jako náhledový obrázek je použita fotka před odběrem.

Americká sonda OSIRIS-REx zahájí jedinečný průzkum změřený na to, jaký vliv na povrch planetky Bennu měl proces odběru vzorků, ke kterému zde došlo vloni na podzim. Sedmého dubna se sonda pustí do posledního blízkého průletu nad povrchem, při kterém pořídí podrobné snímky povrchových útvarů. Během tohoto průletu bude sonda sledovat povrch planetky ze vzdálenosti 3,7 kilometru, což bude mimochodem nejbližší přiblížení od prvního (a jediného) odběru vzorků, ke kterému došlo 20. října roku 2020. Původně přitom tento průlet nebyl plánován. Pozemní odborníci se rozhodli jej přidat do harmonogramu sondy, aby mohli prozkoumat povrch, který byl při odběru silně narušen.

Vědci, kteří jsou součástí týmu kolem sondy OSIRIS-REx tvrdí, že nedávný kontakt odběrné hlavy s povrchem planetky Bennu přinesl nové poznatky o struktuře kamenů, které pokrývají malá tělesa v naší soustavě. Materiál svou strukturou mnohem více připomíná bazény naplněné míčky, ve kterých si hrají děti, než skalnaté podloží. Struktura svrchní vrstvy obklopené vakuem se v celé kráse odhalila na snímcích ze sondy OSIRIS-REx pořízených 20. října při sestupu k povrchu vzdálenému 330 milionů kilometrů od Země.

První americká mise určená k dopravě vzorků z planetky pomohla zjistit mnoho zajímavých informací o materiálu, který bude za pár dní odebírat. V rámci speciálního vydání hned šesti studií v časopisu Science and Science Advances se vědci zapojení do mise OSIRIS-REx rozhodli prezentovat nové objevy spojené s materiálem na povrchu Bennu, geologickou charakteristikou a dynamickou historií. Vyjadřují také domněnku, že materiál, který by měl být odebrán z povrchu a dopraven na Zemi, nebude srovnatelný s žádnými meteority, které dopadly na Zemi. Tyto výzkumy zakončují fázi vědeckých požadavků mise OSIRIS-REx v před-odběrové fázi a nabízí pohled na materiál, který budou studovat i další generace odborníků.

Americké misi OSIRIS-REx se nezadržitelně blíží její vrcholný okamžik. Sondu dělí již jen několik týdnů od sestupu k balvany posetému povrchu planetky Bennu. Kontakt sondy s povrchem bude trvat pouze pár sekund, během kterých proběhne odběr kamenů a regolitu. Půjde o vůbec první americkou misi, která odebere vzorky z povrchu planetky určené k pozdější dopravě na Zemi. První pokus o odběr vzorků TAG (Touch-And-Go) je plánován už na 20. října. Série manévrů navede sondu až do lokality Nightingale, což je kamenitá oblast o průměru 16 metrů v severní části Bennu, kde se robotická paže pokusí odebrat vzorek.