11. července 2019 
Sonda v noci na dnešek klesla k uměle vytvořenému kráteru a z jeho okolí odebrala vzorek. Podívejte se na fotky z finální fáze. 11. července 10:35
Štítek ‘planetka’
Rubrika 
Štítky: Hayabusu 2 čeká druhý odběr vzorků
Pozemní operátoři po důkladné analýze informací schválili plán, podle kterého má japonská sonda Hayabusa 2 klesnout k povrchu planetky Ryugu. Už zítra, 11. července se má letmo dotknout okolí kráteru, který v dubnu vytvořil její impaktor, aby odsud odebrala vzorek materiálu. Samotnému rozhodnutí předcházelo několik týdnů průzkumů, cvičných přiblížení a pozemních jednání – to vše mělo zajistit, že japonská sonda může bezpečně klesnout až k rozeklanému povrchu, který je posetý balvany – ty pochopitelně pro sondu představují nemalé riziko.
OSIRIS-REx má v kapse nový rekord
12. června provedla americká sonda OSIRIS-REx významný manévr. Vstoupila totiž na novou oběžnou dráhu, která je blíže k povrchu planetky Bennu. Ba co víc! Je to vůbec nejnižší oběžná dráha kolem jakéhokoliv tělesa v historii. Vstupem na tuto dráhu začala pro sondu fáze označovaná jako Orbital B a sonda přelétává pouze 680 metrů nad povrchem planetky. OSIRIS-REx tak překonal vlastní rekord, který ustanovil na začátku roku – tehdy obíhal jen 1,3 kilometru nad povrchem Bennu.
Hledání místa odběru z Bennu pokračuje
30. května se na University of Arizona sešla komise SSB (Site Selection Board), která má za úkol vybrat vhodnou lokalitu pro odběr vzorků z planetky Bennu. V rámci tohoto setkání měli za úkol zhodnotit dosavadní kandidátské lokality a zredukovat jejich počet. To je docela logický krok, protože až doposud bylo vytipováno více než padesát zajímavých oblastí. Zužování výběru kandidátů bylo založeno na jednoznačném měřítku – splňuje daná lokalita specifická bezpečnostní kritéria? Hodnotitelé nakonec nechali ve hře 23 kandidátských míst, která splňují požadavky. Dalším krokem v rámci výběru bude zhodnocení dat nasbíraných během fáze Detailní průzkum. Při jejich hodnocení se bude klást důraz na „odběratelnost“, tedy pravděpodobnost, že se vzorek regolitu z tohoto místa podaří odebrat. Tyto informace pak povedou k další redukci kandidátských oblastí.
První ostrý test planetární obrany odstartuje za dva roky
Planetární obrana – to je věc, kterou většina lidí zná jen z dobrodružných filmů. Jejich námět je v podstatě jednoduchý – Zemi hrozí srážka s planetkou či jiným kosmickým objektem, přičemž kolize by představovala riziko pro celou civilizaci. Lidstvo proto spojí síly a vytvoří misi, která má smrtonosný projektil nějakým způsobem zneškodnit či odklonit, přičemž každý film pak pracuje s trochu jinými metodami. Ačkoliv nad kvalitou filmového zpracování různých děl můžeme mít různé názory, jedno je jisté – námět není nereálný. Naše databáze planetek se postupně rozrůstá, zpřesňují se naše znalosti jejich oběžných drah, ale stále existuje pravděpodobnost kolize někdy v budoucnu. Menší objekty budou do naší atmosféry vstupovat samozřejmě i nadále, ale bát bychom se měli těch větších. V současné době nehrozí žádná významnější kolize v nejbližších desítkách let – přesto je potřeba být na pozoru a rozvíjet metody planetární obrany, abychom jednou mohli být připraveni. Ze statistického hlediska totiž nemá smysl ptát se, zda nám bude někdy taková kolize hrozit, správně se máme ptát, kdy to bude.
První teplotní mapa Bennu
Když se sonda přibližuje ke svému cíli, často její přístroje nezahálejí a sbírají první cenná data. Málokdy se však mluví o výsledcích těchto měření a proto mohou být v očích některých lidí vypadat méněcenně. Dnes si ukážeme příklad, který je založen právě na údajích z přibližovací fáze, který krásně ukazuje význam těchto měření. Odborníci spravující misi OSIRIS-REx nasbírali údaje z palubních spektrometrů OTES a OVIRS v listopadu loňského roku, tedy v době, kdy se sonda přibližovala k asteroidu Bennu. Nyní publikovali globální teplotní mapu této planetky, která je odvozena právě z těchto prvotních dat. Asi není potřeba zdůrazňovat, že měření z oběžné dráhy (a tedy větší blízkosti) umožní model ještě zpřesnit.
Gaia spojila vědu s uměním
Evropská kosmická observatoř Gaia mapuje pozici miliardy hvězd v naší Galaxii, což je její hlavní úkol. Kromě toho však zvládá zaznamenat i mnohem bližší kosmická tělesa, takže velmi často zachytí i planetky obíhající kolem Slunce. Dnes Vám přinášíme obrázek, na kterém jsou zachyceny dráhy více než 14 000 známých asteroidů. Tyto vyobrazené dráhy jsou založeny na údajích, které pochází z druhé várky dat teleskopu Gaia, která byla zveřejněna v roce 2018. Většina planetek patří do tzv. Hlavního pásu (vyobrazeny jsou v jasně červených a oranžových odstínech), které se nachází mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Tmavě červená barva pak patří Trojánům Jupiteru. Kombinace barev zachycující vědecké objevy má navíc i podobu moderního umění.
Hayabusa 2 obhlédla kráter, který udělala
Japonská sonda Hayabusa 2 zahájila včera v 7:30 sestup k asteroidu Ryugu. Důvodem byla inspekce kráteru, který tu na začátku dubna vytvořila pomocí impaktoru SCI (bližší informace najdete v tehdejším článku). Poté, co došlo k vypálení měděného projektilu vůči planetce, se sonda od povrchu vzdálila do bezpečné vzdálenosti. V okolí Ryugu se pochopitelně objevilo větší množství úlomků různých velikostí a proto se od začátku počítalo s tím, že sonda počká minimálně dva týdny, než se odhodlá blíže k povrchu. Během této doby některé úlomky odletěly pryč a jiné sedly na povrch. Nyní je již podle všeho bezpečné zahájit inspekci nově vytvořeného kráteru.
Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům
Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.
Hrubá topografická mapa Bennu
Díky datům, která nasbíral laserový výškoměr OLA na sondě OSIRIS-REx, mohl vzniknout trojrozměrný model planetky Bennu, který vědcům ukazuje topografii různých oblastí tohoto malého světa. Tento kanadský přístroj provedl mezi 12. a 17. únorem více než 11 milionů měření vzdálenosti mezi sondou a povrchem planetky. OSIRIS-REx byl v té době na oběžné dráze kolem Bennu ve výšce méně než 2 kilometry nad terénem, což je mimochodem historicky nejnižší oběžná dráha jakékoliv kosmické sondy. Nasbíraná data pak sonda poslala na Zemi, kde z nich byl složen hrubý trojrozměrný model planetky. Není dokonalý, některá místa zůstala nezmapována, ale i přesto slouží jako dobrý odrazový můstek. V průběhu letošního roku bude přístroj OLA pokračovat ve sběru dat, aby mohl vytvořit podrobnější mapu planetky.
Nahrávání ...