planetka

Vědci, kteří jsou součástí týmu kolem sondy OSIRIS-REx tvrdí, že nedávný kontakt odběrné hlavy s povrchem planetky Bennu přinesl nové poznatky o struktuře kamenů, které pokrývají malá tělesa v naší soustavě. Materiál svou strukturou mnohem více připomíná bazény naplněné míčky, ve kterých si hrají děti, než skalnaté podloží. Struktura svrchní vrstvy obklopené vakuem se v celé kráse odhalila na snímcích ze sondy OSIRIS-REx pořízených 20. října při sestupu k povrchu vzdálenému 330 milionů kilometrů od Země.

První americká mise určená k dopravě vzorků z planetky pomohla zjistit mnoho zajímavých informací o materiálu, který bude za pár dní odebírat. V rámci speciálního vydání hned šesti studií v časopisu Science and Science Advances se vědci zapojení do mise OSIRIS-REx rozhodli prezentovat nové objevy spojené s materiálem na povrchu Bennu, geologickou charakteristikou a dynamickou historií. Vyjadřují také domněnku, že materiál, který by měl být odebrán z povrchu a dopraven na Zemi, nebude srovnatelný s žádnými meteority, které dopadly na Zemi. Tyto výzkumy zakončují fázi vědeckých požadavků mise OSIRIS-REx v před-odběrové fázi  a nabízí pohled na materiál, který budou studovat i další generace odborníků.

Americké misi OSIRIS-REx se nezadržitelně blíží její vrcholný okamžik. Sondu dělí již jen několik týdnů od sestupu k balvany posetému povrchu planetky Bennu. Kontakt sondy s povrchem bude trvat pouze pár sekund, během kterých proběhne odběr kamenů a regolitu. Půjde o vůbec první americkou misi, která odebere vzorky z povrchu planetky určené k pozdější dopravě na Zemi. První pokus o odběr vzorků TAG (Touch-And-Go) je plánován už na 20. října. Série manévrů navede sondu až do lokality Nightingale, což je kamenitá oblast o průměru 16 metrů v severní části Bennu, kde se robotická paže pokusí odebrat vzorek.

První americká sonda, která má za úkol odebrat materiál z planetky je nyní ve fázi příprav na sestup k povrchu a odběr vzorků. Již 11. srpna sonda OSIRIS-REx provede druhý nácvik sekvence, která ve finále povede ke kontaktu s povrchem. Pozemní týmy tak budou moci naposledy nanečisto prověřit správné fungování všech systémů před ostrým odběrem, který přijde letos na podzim. Úterní zkouška dostala označení „nácvik Matchpoint“ a bude velmi podobná testu, který sonda provedla 14. dubna. Tehdy byly při nácviku Checkpoint ověřeny první dva manévry sestupu. Nyní bude tato fáze zopakována, ale OSIRIS-REx provede navíc ještě třetí manévr (zážeh Matchpoint). Ve srovnání s dubnovou zkouškou se sonda těsněji přiblíží k odběrné lokalitě Nightingale – než se začne opět vzdalovat, bude od povrchu pouhých 40 metrů.

26. května provedla sonda OSIRIS-REx nízký průlet nad lokalitou Osprey, která se nachází na planetce Bennu. Během tohoto průletu probíhala důkladná měření této oblasti z malé výšky, aby bylo možné ji podrobně zmapovat. Hlavní slovo měla kamera PolyCam, která zvládla vytvořit 347 snímků. Ty se po odeslání na Zemi použily k vytvoření mimořádně podrobné mozaiky, která v originálním rozlišení (20 237 × 12 066 pixelů a 202 MB!) nabízí unikátní detaily – jeden pixel odpovídá pouhým 5 milimetrům!

V noci na středu provedla sonda OSIRIS-REx cvičný sestup k povrchu planetky Bennu. Detailní informace o plánovaném průběhu zkoušky Checkpoint jsme Vám přinesli před pár dny v našem článku, ale nyní se podíváme na celý test ještě jednou. Na fotky sice zatím můžeme zapomenout, ale zaměříme se na jeden faktor, který na první pohled není zajímavý, ale když do něj člověk pronikne, pozná jeho komplexnost. Tím faktorem je přístup NASA k popularizaci této události. Agentura totiž na twitterovém profilu mise průběžně informovala o tom co se děje. Správci si pro odběratele připravili povedený mix infografik, průběžných aktualizací i odlehčených průpovídek. V našem dnešním krátkém článku bychom Vás chtěli s celým takto vytvořeným příběhem seznámit.

Sonda se momentálně nachází v tzv. Průzkumné fázi C, v rámci které má vykonat přelety nad odběrnou lokalitou Nightingale v nízké výšce. 3. března má dojít na přiblížení na rekordní vzdálenost – sondu bude od povrchu dělit pouhých 250 metrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze vzdálené kilometr od povrchu – na ni se po průletu zase vrátí motorickým manévrem. Primárním úkolem této fáze je pořízení snímků s vysokým rozlišením. Na jejich základě pak specialisté vyberou nejvhodnější místo v již vybrané lokalitě, odkud by bylo optimální odebrat vzorky.