sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.
Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.
Společnost Voyager Technologies oznámila 3. dubna plány na akvizici LEOcloud, startupu zaměřeného na hybridní cloudové výpočetní zdroje a služby.
Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.
Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.
Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
13. září sonda začala naplno využívat systém SACS (Solar Array Cooling System), který je prvním svého druhu. SACS má chránit solární panely sondy, které vyrábí elektrickou energii před intenzivním slunečním žárem. Panely jsou totiž citlivé na přehřátí, takže Parker Solar Probe, která se ke Slunci přiblíží víc, než jakákoliv sonda před ní, dostala aktivně vodou chlazené panely. Tekutina protéká skrz drobné kanálky zabudované do solárních panelů a odebírá z nich teplo. Ohřátá voda pak míří do čtyř radiátorů, které uvolní nasbírané teplo do okolního vesmíru. Jelikož budou solární panely ochlazené, budou moci efektivněji vyrábět energii.
Inženýři již několik týdnů postupně oživují primární i sekundární systémy sondy Parker Solar Probe. Ta se postupně vzdaluje od Země a harmonogram úkolů se zatím daří plnit velmi dobře – pozemní týmy mají dokonce náskok. 31. srpna provedli letoví řídící z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory druhý korekční manévr TCM-2, který trval 35,2 sekundy. Zážeh provedený s velkou přesností upravil dráhu sondy tak, aby mířila vstříc průletu kolem Venuše, který nás čeká již 3. října – tehdy gravitace druhé planety naší soustavy sondu zpomalí a přitáhne tak nejnižší bod její dráhy blíže ke Slunci.
Pět velkých reportáží a množství informací, to jsou srpnové Vesmírné výzvy. Ke Slunci se vydala sonda Parker Solar Probe. Větry bude zkoumat evropská mise Aeolus. Dozvíme se, kdo poletí v nových soukromých lodích. Telekomunikační družice Merah Putih se vydá vstříc geostacionární dráze. Ruská část posádky ISS vyrazí na kosmickou procházku.
Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.
12. srpna se na svou unikátní misi vydala sonda Parker Solar Probe a už po dvou dnech si mohly pozemní týmy připsat hned několik splněných milníků. Mezi 13. a 14. srpnem byla z uzamčené pozice uvolněna vysokozisková anténa, přes kterou bude sonda posílat velké objemy nasbíraných dat. Během startu se samozřejmě celá konstrukce hodně chvěje a aby se držák antény nezlomil, byla v této fázi zajištěna zámkem, který již není potřeba. Operátoři také s potěšením sledují, jak sonda autonomně používá své korekční trysky k tomu, aby se zbavila setrvačných pohybů. Díky tomu dosáhne stabilní pozice a optimálního letového profilu.
Start kosmické rakety je vždy ohromná podívaná. Není tedy divu, že se fotografové snaží na čipy svých aparátů zachytit onen prchavý okamžik startu a přenést do snímku nespoutanou dravost raketových motorů, které s hromovým duněním tlačí raketu k obloze. Pečlivě proto nastavují clonu, expoziční čas, vybírají nejvhodnější objektiv a pak si ještě se snímky hrají v programech, které umožní zlepšit kontrast fotek. Svými díly se pak právem chlubí na internetu a my, fandové kosmonautiky pak doslova slintáme nad jejich výtvory. Skupina fotografů nevynechala ani nedělní start druhé nejsilnější rakety světa. Delta IV Heavy vynášela sondu Parker Solar Probe a fotky, které se o pár hodin později objevily na internetu, jsou jedním slovem přenádherné. Ostatně přesvědčte se sami.
Sonda i třetí stupeň před 2 hodinami (cca. 10 hodin po startu) protnuly oběžnou dráhu Měsíce. 12. srpna 21:39
Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dnešní pokus o start rakety Delta IV Heavy byl plný změn a překvapení. Nejprve se musel start odložit o dvacet minut, pak o další půlhodinu kvůli přerušení datového přenosu mezi raketou a pozemním střediskem a když už se odpočet přece jen rozběhl, zastavil se minutu a 55 sekund před startem. Podle aktuálních informací byl odklad způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. Rakety jsou prostě nevyzpytatelné a mimořádně komplexní stroje tvořené mnoha systémy. Je lepší desetkrát odložit, než jednou riskovat havárii. Zítra si proto můžeme celý přenos zopakovat.
Letošní rok je v kosmonautice nabitý mnoha fantastickými momenty a jen těžko se v něm hledá něco jako vrcholný moment. Ovšem start sondy Parker Solar Probe má k té špičce opravdu hodně blízko. Především je to dáno vlastní podstatou této vědecké mise, která by se měla přiblížit ke Slunci víc než jakákoliv sonda v historii. Měla by odpovědět na otázky, které astrofyziky trápí již desítky let. Na své palubě nese unikátní tepelný štít, který ji ochrání před spalujícím žárem slunečního záření a navíc odstartuje na mimořádně fotogenické raketě Delta IV Heavy, pro kterou to bude první a poslední vědecká mise. Mám tu čest Vás pozvat k živě a česky komentovanému přenosu této výjimečné mise.
