sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.
Angličtina má jeden krásný výraz – first light (první světlo). Používá se pro situaci, kdy vědecké přístroje na nějaké sondě poprvé „otevřou oči“ a nasbírají první údaje. Původ označení můžeme samozřejmě najít u snímkovacích přístrojů, ale first light se dnes používá u všech instrumentů bez ohledu na to, zda jsou snímkovací nebo zda provádí měření nejrůznějších veličin. Sonda Parker Solar Probe mohla během minulého týdne vypustit dobrou zprávu – všechny palubní přístroje mají za sebou fázi prvního světla. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat na tento významný milník podrobněji.
13. září sonda začala naplno využívat systém SACS (Solar Array Cooling System), který je prvním svého druhu. SACS má chránit solární panely sondy, které vyrábí elektrickou energii před intenzivním slunečním žárem. Panely jsou totiž citlivé na přehřátí, takže Parker Solar Probe, která se ke Slunci přiblíží víc, než jakákoliv sonda před ní, dostala aktivně vodou chlazené panely. Tekutina protéká skrz drobné kanálky zabudované do solárních panelů a odebírá z nich teplo. Ohřátá voda pak míří do čtyř radiátorů, které uvolní nasbírané teplo do okolního vesmíru. Jelikož budou solární panely ochlazené, budou moci efektivněji vyrábět energii.
Inženýři již několik týdnů postupně oživují primární i sekundární systémy sondy Parker Solar Probe. Ta se postupně vzdaluje od Země a harmonogram úkolů se zatím daří plnit velmi dobře – pozemní týmy mají dokonce náskok. 31. srpna provedli letoví řídící z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory druhý korekční manévr TCM-2, který trval 35,2 sekundy. Zážeh provedený s velkou přesností upravil dráhu sondy tak, aby mířila vstříc průletu kolem Venuše, který nás čeká již 3. října – tehdy gravitace druhé planety naší soustavy sondu zpomalí a přitáhne tak nejnižší bod její dráhy blíže ke Slunci.
Pět velkých reportáží a množství informací, to jsou srpnové Vesmírné výzvy. Ke Slunci se vydala sonda Parker Solar Probe. Větry bude zkoumat evropská mise Aeolus. Dozvíme se, kdo poletí v nových soukromých lodích. Telekomunikační družice Merah Putih se vydá vstříc geostacionární dráze. Ruská část posádky ISS vyrazí na kosmickou procházku.
Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.
12. srpna se na svou unikátní misi vydala sonda Parker Solar Probe a už po dvou dnech si mohly pozemní týmy připsat hned několik splněných milníků. Mezi 13. a 14. srpnem byla z uzamčené pozice uvolněna vysokozisková anténa, přes kterou bude sonda posílat velké objemy nasbíraných dat. Během startu se samozřejmě celá konstrukce hodně chvěje a aby se držák antény nezlomil, byla v této fázi zajištěna zámkem, který již není potřeba. Operátoři také s potěšením sledují, jak sonda autonomně používá své korekční trysky k tomu, aby se zbavila setrvačných pohybů. Díky tomu dosáhne stabilní pozice a optimálního letového profilu.
Start kosmické rakety je vždy ohromná podívaná. Není tedy divu, že se fotografové snaží na čipy svých aparátů zachytit onen prchavý okamžik startu a přenést do snímku nespoutanou dravost raketových motorů, které s hromovým duněním tlačí raketu k obloze. Pečlivě proto nastavují clonu, expoziční čas, vybírají nejvhodnější objektiv a pak si ještě se snímky hrají v programech, které umožní zlepšit kontrast fotek. Svými díly se pak právem chlubí na internetu a my, fandové kosmonautiky pak doslova slintáme nad jejich výtvory. Skupina fotografů nevynechala ani nedělní start druhé nejsilnější rakety světa. Delta IV Heavy vynášela sondu Parker Solar Probe a fotky, které se o pár hodin později objevily na internetu, jsou jedním slovem přenádherné. Ostatně přesvědčte se sami.
Sonda i třetí stupeň před 2 hodinami (cca. 10 hodin po startu) protnuly oběžnou dráhu Měsíce. 12. srpna 21:39
Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
