Štítek ‘OSIRIS-REX’

Superdetailní pohled na záložní lokalitu Osprey

Lokalita Osprey vyfocená kamerou PolyCam během března a dubna z různých pozic.

26. května provedla sonda OSIRIS-REx nízký průlet nad lokalitou Osprey, která se nachází na planetce Bennu. Během tohoto průletu probíhala důkladná měření této oblasti z malé výšky, aby bylo možné ji podrobně zmapovat. Hlavní slovo měla kamera PolyCam, která zvládla vytvořit 347 snímků. Ty se po odeslání na Zemi použily k vytvoření mimořádně podrobné mozaiky, která v originálním rozlišení (20 237 × 12 066 pixelů a 202 MB!) nabízí unikátní detaily – jeden pixel odpovídá pouhým 5 milimetrům!

Nový termín odběru z planetky Bennu

První americká mise mající za úkol dopravit na zemi vzorky planetky se pomalu ale jistě připravuje na dlouho očekávaný kontakt s povrchem planetky Bennu. Sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security – Regolith Explorer) by se tohoto milníku měla dočkat 20. října letošního roku. „Mise OSIRIS-REx prokazuje čistou  podstatu vědeckého průzkumu tím, že vytrvale odolává neočekávaným výzvám,“ uvedl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědu a dodal: „Tato esence jej vede k vrcholnému momentu, na který všichni čekáme – získání vzorku planetky, který dopraví domů na Zemi. Jsem opravdu nadšený, že mohu sledovat blížící se vrchol celé mise.“

Kosmotýdeník 397 (20.4. – 26.4.)

Takto si Dream Chaser u ISS představuje Mack Crawford.

Týden se s týdnem sešel a je ten nejvyšší čas na další Kosmotýdeník. Jako každou neděli vám přineseme přehled těch nejzajímavějších událostí, které přineslo na poli kosmonautiky uplynulých sedm dní. Začneme malým raketoplánem Dream Chaserem, který se dočkal svých prvních letových křídel, které by se s ním měly podívat do kosmického prostoru. Nevynecháme však ani dění kolem příprav Starship SN-4 a vypravíme se i za týmem stojícím za vozítkem Perseverance, který je nyní rozeset po celých Spojených státech. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Když tweety vypráví příběh zkoušky OSIRIS-REx

V noci na středu provedla sonda OSIRIS-REx cvičný sestup k povrchu planetky Bennu. Detailní informace o plánovaném průběhu zkoušky Checkpoint jsme Vám přinesli před pár dny v našem článku, ale nyní se podíváme na celý test ještě jednou. Na fotky sice zatím můžeme zapomenout, ale zaměříme se na jeden faktor, který na první pohled není zajímavý, ale když do něj člověk pronikne, pozná jeho komplexnost. Tím faktorem je přístup NASA k popularizaci této události. Agentura totiž na twitterovém profilu mise průběžně informovala o tom co se děje. Správci si pro odběratele připravili povedený mix infografik, průběžných aktualizací i odlehčených průpovídek. V našem dnešním krátkém článku bychom Vás chtěli s celým takto vytvořeným příběhem seznámit.

Blíží se nácvik odběru z Bennu

Letos v srpnu čeká na robotickou sondu OSIRIS-REx velká chvíle – poprvé v historii NASA se její výtvor pokusí o sestup k povrchu planetky, kde odebere vzorky určené k dopravě na Zemi. Aby bylo možné tento složitý úkol splnit, vyvinuly pozemní týmy nové techniky, které sondě umožní spolehlivě fungovat v prostředí mikrogravitace kolem planetky Bennu. Zatím ale nemají ostré zkušenosti s letem sondy v těsné blízkosti povrchu, aby mohli všechno prověřit. Je potřeba otestovat orientaci sondy v prostoru, zjistit, zda funguje sledování povrchových útvarů pro orientaci v reálném čase a mnoho dalších systémů. Proto ještě předtím, než dojde v létě k dosednutí do lokality Nightingale, proběhne zkouška všech potřebných činností, které budou potřeba i na konci srpna při skutečném sestupu, při kterém dojde k odběru materiálu.

Kosmotýdeník 392 (16.3. – 21.3.)

Máme za sebou dalších sedm dní, které jsou poněkud odlišné od těch týdnů, na které jsme normálně zvyklí. I hlavní téma Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice za poslední týden, bude věnováno aktuálním dopadům světové pandemie koronaviru COVID-19 na kosmický výzkum. Podíváme se, jaké má pandemie aktuální dopady na programy NASA. Věnovat se však budeme i dalším tématům, od startů Falconu 9 a Sojuzu 2-1b, až po novou globální mapu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Systém, který dostane OSIRIS-REx k povrchu a zpět

Cílem mise je odběr vzorků z povrchu Bennu

Již letos v létě čeká na sondu OSIRIS-REx úkol, který zatím žádná americká sonda nedělala – dotkne se povrchu planetky, odebere zde vzorky a vrátí se zpět (všichni věří, že tak učiní bezpečně). Od chvíle, kdy sonda dorazila k planetce Bennu však pozemním týmům nedává spát nečekaná výzva – jak zajistit bezpečný odběr na planetce, jejíž povrch je posetý balvany o velikosti domů. V řídícím středisku jsou však šikovní lidé, kteří umí improvizovat – rozhodli se použít balvany jako navigační body a vytvořili přesnou metodu, která by si s touto výzvou měla poradit.

OSIRIS-REx se dnes rekordně přiblíží k planetce Bennu

Sonda se momentálně nachází v tzv. Průzkumné fázi C, v rámci které má vykonat přelety nad odběrnou lokalitou Nightingale v nízké výšce. 3. března má dojít na přiblížení na rekordní vzdálenost – sondu bude od povrchu dělit pouhých 250 metrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze vzdálené kilometr od povrchu – na ni se po průletu zase vrátí motorickým manévrem. Primárním úkolem této fáze je pořízení snímků s vysokým rozlišením. Na jejich základě pak specialisté vyberou nejvhodnější místo v již vybrané lokalitě, odkud by bylo optimální odebrat vzorky.

Studentský přístroj na OSIRIS-REx spatřil černou díru

Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

Kosmotýdeník 387 (10.2. – 16.2.)

Máme za sebou další povedený týden, ve kterém jsme se rozhodně nenudili. Evropská kosmická agentura se dočkala startu své vědecké mise Solar orbiter, k ISS vyrazila zásobovací loď Cygnus, ale dělo se toho mnohem více. V hlavním tématu článku se podíváme na významnou posilu týmu SpaceX, zmíníme se o problému, který potkal jeden přístroj na sondě OSIRIS-REx, řeč bude také o cubesatu, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway a nezapomeneme ani na novinky kolem vozítka Mars rover 2020. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, na které jste zvyklí, pokud Kosmotýdeník čtete pravidelně.