DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Průzkum sluneční soustavy je v podstatě již velmi stará disciplína, která však až do 50. let 20. století byla prováděna jen pozemskými přístroji, když tedy pomineme stratosferické balóny či sondážní rakety. Až s příchodem kosmonautiky v říjnu 1957 se sondy postupně rozletěly do všech koutů naší soustavy. Prvním cílem byl jednoznačně Měsíc, ale postupně byly rakety zaměřovány směrem na Venuši či Mars, Merkur či Slunce. V 70. letech se agentury stávaly odvážnější a začaly se zajímat i o plynné obry. Můžeme říct, že do dnešních dnů již každou planetu naší soustavy navštívila alespoň jedna sonda. Ale vesmír samozřejmě nekončí na hranicích naší soustavy či pouze naší galaxií. Souběžně se zkoumáním planet pomocí sond byl zahájen i astrobiologický průzkum. Jeho pionýry jsou sondy Viking, které v druhé polovině 70 let přistály na Marsu. Ze současnosti možno říct, že na tyto průkopníky navazují i dnešní sondy Gaia či Tess, které mapují naší galaxii a pátrají po exoplanetách. Patří sem i sondy Osiris-Rex či evropsko-ruský program ExoMars. O těchto i řadě dalších kosmických misích bude dnes vyprávět Julie Nováková z

Pokud se nic nezmění, měla by se 10. května letošního roku sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) rozloučit s planetkou Bennu a vydat se na cestu k Zemi. Vloni 20. října se sondě podařilo odebrat slušné množství materiálu z povrchu Bennu. Podle dosavadních odhadů tak byl s velkou pravděpodobností překročen požadovaný minimálně limit 60 gramů. Cenné vzorky by měly na Zemi dorazit 24. září roku 2023.

Vědci, kteří jsou součástí týmu kolem sondy OSIRIS-REx tvrdí, že nedávný kontakt odběrné hlavy s povrchem planetky Bennu přinesl nové poznatky o struktuře kamenů, které pokrývají malá tělesa v naší soustavě. Materiál svou strukturou mnohem více připomíná bazény naplněné míčky, ve kterých si hrají děti, než skalnaté podloží. Struktura svrchní vrstvy obklopené vakuem se v celé kráse odhalila na snímcích ze sondy OSIRIS-REx pořízených 20. října při sestupu k povrchu vzdálenému 330 milionů kilometrů od Země.

Říjen byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Dočkali jsme se v něm odběru vzorků z planetky Bennu sondou OSIRIS-REx. Těch bylo tolik, že panovala obava, zda se vejdou do návratového pouzdra. Na ISS proběhla výměna posádky. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-17 a poté na přistání lodi Sojuz MS-16. Směrem k ISS se vydal i Cygnus NG-14 plný zásob. Tempo nabral program Starlink. Falcon 9 s nákladem družic se v říjnu vydal na oběžnou dráhu hned třikrát. Do obrovských obrátek se dostalo také dění na Boca Chica, kde probíhají zkoušky prototypu Starship SN8. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.

Týden utekl jako voda a je tedy ideální čas se podívat, jaké kosmonautické události jej tvořily. V Kosmotýdeníku se dnes podíváme do roku 2014, kdy na kometě 67P přistával lander Philae. V tomto týdnu byly zveřejněny informace o jeho strastiplné cestě k povrchu a zejména o jeho druhém odrazu od povrchu komety, při kterém byla nečekaně zjištěna nějaká ta novinka o kometách. V dalších tématech se podíváme na testování světlometů roveru VIPER, anebo na aktuální testování Starship SN-8. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Na Zemi dorazily fotografie potvrzující, že sonda OSIRIS-REx úspěšně uzavřela návratové pouzdro s uloženou odběrnou hlavou. 29. října 21:49

27. října byla odběrná hlava sondy OSIRIS-REx umístěna do návratového pouzdra SRC (Sample Return Capsule). První přiložený snímek ukazuje odběrnou hlavu v době, kdy se nacházela nad pouzdrem SRC, když ji rameno přesunulo do požadované pozice pro uložení. V článku je pak vložen i druhý snímek, který již ukazuje odběrnou hlavu po zachycení zádržným mechanismem pouzdra SRC. Obě zmíněné fotografie pořídila k tomu určená kamera StowCam. 28. října došlo k pevnému usazení odběrné hlavy do zádržného mechanismu pouzdra a sonda také vykonala zkoušku tzv. backoutu. Při něm mělo rameno zkusit zatáhnout za odběrnou hlavu směrem nahoru. Tato zkouška má za úkol prověřit, že západky, které drží odběrnou hlavu na místě, jsou správně aktivovány. Po tomto testu se pozemní tým dočkal telemetrických údajů, které potvrzují, že odběrná hlava je pevně usazena v pouzdru SRC.

8. září 2016 se na palubě rakety Atlas V 411 vydala na svou cestu do kosmického prostoru vesmírná sonda OSIRIS-REx. Jejím cílem byl asteroid 101955 Bennu. K tomuto asteroidu sonda dorazila v prosinci 2018 a zahájila jeho podrobný průzkum. O necelé dva roky později, 20. září 2020 sonda pokusila odebrat vzorek horniny z povrchu tohoto blízkozemního asteroidu. Jak dnes již víme, pokus se podařil a v roce 2023 bude vzorek dopraven na Zemi. Podrobnosti o této sondě, o jejím vybavení, cílech či plánech nám v dnešní přednášce představí šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška je z roku 2018 a pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Sonda OSIRIS-REx je připravena provést oproti původnímu plánu rychlejší uložení odběrné hlavy – manévr by měl začít v úterý 27. října. Odběrná hlava obsahuje materiál odebraný minulý týden z povrchu planetky Bennu a celý proces se urychlil, aby se minimalizovalo množství ztraceného materiálu. 22. října se pozemní tým dočkal fotek, které ukazovaly, že odběrná hlava doslova přetéká odebraným materiálem. Z fotek bylo jasné, že sonda odebrala výrazně více než požadovaných 60 gramů a některé kousky pomalu odletují pryč z odběrné hlavy TAGSAM.

Další týden je za námi a i v tuto neděli, která výjimečně trvá 25 hodin, se můžete těšit na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které těch uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na firmu Relativity Space, která získala velmi zajímavou zakázku od Lockheed Martin na misi, která bude vyžadovat vysokou míru přizpůsobivosti nosiče, což je přesně to, co umí Relativity nabídnout. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica a pokroky ve výrobě prototypů Starship, anebo na odložený start rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou prodlouženou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.