DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a před vámi je připraven tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu tentokrát podíváme na poslední přípravy před příletem drahocenného nákladu vzorků z planetky Bennu, kterou na Zemi doručí sonda OSIRIS-REx už na konci září. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku výroby prvního nákladního raketoplánu Dream Chaser, popřípadě se podíváme na start indické rakety PSLV-XL, která vynášela indickou sluneční sondu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tým NASA provedl poslední pádové zkoušky návratového modulu OSIRIS-REX. Během shozu z vrtulníku byly ověřovány postupy a nástroje, které budou použity během návratu OSIRIS-REX plánovaném na 24. září 2023. 1. září 8:00
Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující
První americká mise, která má na Zemi dopravit vzorky z planetky, tedy sonda OSIRIS-REx (Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security – Regolith Explorer), zažehla 21. září na 30 sekund své motory, čímž lehce posunula svou dráhu směrem k Zemi. Výsledná korekce dráhy udrží sondu na parametrech nezbytných k tomu, aby mohla 24. září 2023 dopravit na Zemi vzorky odebrané z planetky Bennu. Tím skončí její sedmiletá primární mise. Samotné doručení je samozřejmě složitější než když vám pošťák doveze balíček ke dveřím. Sonda se musí přiblížit k Zemi přesně danou rychlostí a z přesně daného směru, aby poudro se vzorky po oddělení od sondy zamířilo do zemské atmosféry očekávaným způsobem.
Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát další z překvapení, které sondě OSIRIS-REx připravila planetka Bennu. Podíváme se blíže na její povrch. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica, přineseme vám odsouzení Roskosmosu ze strany NASA za zneužití Mezinárodní kosmické stanice a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.
Vědci se domnívali, že planetka Bennu má povrch připomínající písečnou pláž, kde dominuje jemný písek a drobné oblázky, což by bylo ideální pro odběr vzorků. Díky pozorováním pozemskými teleskopy se zdálo, že se tu nachází rozlehlé oblasti jemnozrnného materiálu (jemnozrnného regolitu), přičemž rozměry jeho části byly menší než pár centimetrů. Ovšem když k planetce koncem roku 2018 dorazila sonda OSIRS-REx, spatřily její kamery povrch pokrytý balvany. Už tak dost záhadný nedostatek jemného regolitu byl ještě záhadnější, když vědci pozorovali důkazy procesu, kterým by teoreticky mohly být balvany obrušovány na jemný regolit.
Po téměř pěti letech v kosmickém prostoru se americká sonda OSIRIS-REX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vydala na zpáteční cestu k Zemi. S sebou přitom nese velké množství kamenů a prachu, které odebrala z blízkozemní planetky Bennu. Bylo pondělí 10. května 22:23 SELČ, když se aktivovaly hlavní motory, na které čekal sedm minut dlouhý zážeh. To, že nešlo o běžný manévr dokládá skutečnost, že sonda neudělala větší manévr od příletu k Bennu v roce 2018. Zážeh způsobil, že se sonda na jeho konci vzdalovala od planetky rychlostí skoro 1000 km/h. Zhruba dva a půl roku dlouhá cesta k Zemi začala.
7. dubna se sonda přiblížila povrchu planetky Bennu nejvíce od 20. října 2020, kdy tu odebrala vzorky. Odběrná hlava se tehdy zabořila 48,8 centimetru do povrchu planetky zatímco výron stlačeného dusíku zvířil okolní materiál, jehož část skončila v odběrné hlavě. O další zvíření se postaraly trysky sondy, které se postaraly o její vzdálení od povrchu. Srovnání snímků pořízených před odběrem a po něm tak mohlo odhalit jednoznačné změny. V místě odběru je nyní dobře patrná prohlubeň, na jejímž dně jsou větší balvany, které byly pořízeny při odběru. Stejně tak je vidět výrazné navýšení množství dobře odrazivého materiálu v okolí místa odběru, který kontrastuje obecně tmavším povrchem. Stejně tak je vidět, že se posunulo mnoho kamenů. Jako náhledový obrázek je použita fotka před odběrem.
Americká sonda OSIRIS-REx zahájí jedinečný průzkum změřený na to, jaký vliv na povrch planetky Bennu měl proces odběru vzorků, ke kterému zde došlo vloni na podzim. Sedmého dubna se sonda pustí do posledního blízkého průletu nad povrchem, při kterém pořídí podrobné snímky povrchových útvarů. Během tohoto průletu bude sonda sledovat povrch planetky ze vzdálenosti 3,7 kilometru, což bude mimochodem nejbližší přiblížení od prvního (a jediného) odběru vzorků, ke kterému došlo 20. října roku 2020. Původně přitom tento průlet nebyl plánován. Pozemní odborníci se rozhodli jej přidat do harmonogramu sondy, aby mohli prozkoumat povrch, který byl při odběru silně narušen.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.