NanoAvionics 2
Jihokorejský státem podporovaný Institut pro základní vědy (IBS) objednal první z pěti cubesatů, které budou studovat Venuši z nízké oběžné dráhy Země, u litevské společnosti NanoAvionics 2. Vypuštění je plánováno na příští rok.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Jihokorejský státem podporovaný Institut pro základní vědy (IBS) objednal první z pěti cubesatů, které budou studovat Venuši z nízké oběžné dráhy Země, u litevské společnosti NanoAvionics 2. Vypuštění je plánováno na příští rok.
Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na 10 družic pro varování před střelami (MWT) na střední oběžné dráze Země.
Český zástupce v oddílu záložních astronautů ESA poskytl zajímavý rozhovor Českému rozhlasu, který je k dispozici zde.
Bílý dům stahuje nominaci Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Prohlášení neuvedlo, proč Bílý dům hledá nového kandidáta, a Huston bezprostředně na otázky týkající se rozhodnutí nereagoval.
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První americká mise, která má na Zemi dopravit vzorky z planetky, tedy sonda OSIRIS-REx (Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security – Regolith Explorer), zažehla 21. září na 30 sekund své motory, čímž lehce posunula svou dráhu směrem k Zemi. Výsledná korekce dráhy udrží sondu na parametrech nezbytných k tomu, aby mohla 24. září 2023 dopravit na Zemi vzorky odebrané z planetky Bennu. Tím skončí její sedmiletá primární mise. Samotné doručení je samozřejmě složitější než když vám pošťák doveze balíček ke dveřím. Sonda se musí přiblížit k Zemi přesně danou rychlostí a z přesně daného směru, aby poudro se vzorky po oddělení od sondy zamířilo do zemské atmosféry očekávaným způsobem.
Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát další z překvapení, které sondě OSIRIS-REx připravila planetka Bennu. Podíváme se blíže na její povrch. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica, přineseme vám odsouzení Roskosmosu ze strany NASA za zneužití Mezinárodní kosmické stanice a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.
Vědci se domnívali, že planetka Bennu má povrch připomínající písečnou pláž, kde dominuje jemný písek a drobné oblázky, což by bylo ideální pro odběr vzorků. Díky pozorováním pozemskými teleskopy se zdálo, že se tu nachází rozlehlé oblasti jemnozrnného materiálu (jemnozrnného regolitu), přičemž rozměry jeho části byly menší než pár centimetrů. Ovšem když k planetce koncem roku 2018 dorazila sonda OSIRS-REx, spatřily její kamery povrch pokrytý balvany. Už tak dost záhadný nedostatek jemného regolitu byl ještě záhadnější, když vědci pozorovali důkazy procesu, kterým by teoreticky mohly být balvany obrušovány na jemný regolit.
Po téměř pěti letech v kosmickém prostoru se americká sonda OSIRIS-REX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vydala na zpáteční cestu k Zemi. S sebou přitom nese velké množství kamenů a prachu, které odebrala z blízkozemní planetky Bennu. Bylo pondělí 10. května 22:23 SELČ, když se aktivovaly hlavní motory, na které čekal sedm minut dlouhý zážeh. To, že nešlo o běžný manévr dokládá skutečnost, že sonda neudělala větší manévr od příletu k Bennu v roce 2018. Zážeh způsobil, že se sonda na jeho konci vzdalovala od planetky rychlostí skoro 1000 km/h. Zhruba dva a půl roku dlouhá cesta k Zemi začala.
7. dubna se sonda přiblížila povrchu planetky Bennu nejvíce od 20. října 2020, kdy tu odebrala vzorky. Odběrná hlava se tehdy zabořila 48,8 centimetru do povrchu planetky zatímco výron stlačeného dusíku zvířil okolní materiál, jehož část skončila v odběrné hlavě. O další zvíření se postaraly trysky sondy, které se postaraly o její vzdálení od povrchu. Srovnání snímků pořízených před odběrem a po něm tak mohlo odhalit jednoznačné změny. V místě odběru je nyní dobře patrná prohlubeň, na jejímž dně jsou větší balvany, které byly pořízeny při odběru. Stejně tak je vidět výrazné navýšení množství dobře odrazivého materiálu v okolí místa odběru, který kontrastuje obecně tmavším povrchem. Stejně tak je vidět, že se posunulo mnoho kamenů. Jako náhledový obrázek je použita fotka před odběrem.
Americká sonda OSIRIS-REx zahájí jedinečný průzkum změřený na to, jaký vliv na povrch planetky Bennu měl proces odběru vzorků, ke kterému zde došlo vloni na podzim. Sedmého dubna se sonda pustí do posledního blízkého průletu nad povrchem, při kterém pořídí podrobné snímky povrchových útvarů. Během tohoto průletu bude sonda sledovat povrch planetky ze vzdálenosti 3,7 kilometru, což bude mimochodem nejbližší přiblížení od prvního (a jediného) odběru vzorků, ke kterému došlo 20. října roku 2020. Původně přitom tento průlet nebyl plánován. Pozemní odborníci se rozhodli jej přidat do harmonogramu sondy, aby mohli prozkoumat povrch, který byl při odběru silně narušen.
Průzkum sluneční soustavy je v podstatě již velmi stará disciplína, která však až do 50. let 20. století byla prováděna jen pozemskými přístroji, když tedy pomineme stratosferické balóny či sondážní rakety. Až s příchodem kosmonautiky v říjnu 1957 se sondy postupně rozletěly do všech koutů naší soustavy. Prvním cílem byl jednoznačně Měsíc, ale postupně byly rakety zaměřovány směrem na Venuši či Mars, Merkur či Slunce. V 70. letech se agentury stávaly odvážnější a začaly se zajímat i o plynné obry. Můžeme říct, že do dnešních dnů již každou planetu naší soustavy navštívila alespoň jedna sonda. Ale vesmír samozřejmě nekončí na hranicích naší soustavy či pouze naší galaxií. Souběžně se zkoumáním planet pomocí sond byl zahájen i astrobiologický průzkum. Jeho pionýry jsou sondy Viking, které v druhé polovině 70 let přistály na Marsu. Ze současnosti možno říct, že na tyto průkopníky navazují i dnešní sondy Gaia či Tess, které mapují naší galaxii a pátrají po exoplanetách. Patří sem i sondy Osiris-Rex či evropsko-ruský program ExoMars. O těchto i řadě dalších kosmických misích bude dnes vyprávět Julie Nováková z
Pokud se nic nezmění, měla by se 10. května letošního roku sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) rozloučit s planetkou Bennu a vydat se na cestu k Zemi. Vloni 20. října se sondě podařilo odebrat slušné množství materiálu z povrchu Bennu. Podle dosavadních odhadů tak byl s velkou pravděpodobností překročen požadovaný minimálně limit 60 gramů. Cenné vzorky by měly na Zemi dorazit 24. září roku 2023.
Vědci, kteří jsou součástí týmu kolem sondy OSIRIS-REx tvrdí, že nedávný kontakt odběrné hlavy s povrchem planetky Bennu přinesl nové poznatky o struktuře kamenů, které pokrývají malá tělesa v naší soustavě. Materiál svou strukturou mnohem více připomíná bazény naplněné míčky, ve kterých si hrají děti, než skalnaté podloží. Struktura svrchní vrstvy obklopené vakuem se v celé kráse odhalila na snímcích ze sondy OSIRIS-REx pořízených 20. října při sestupu k povrchu vzdálenému 330 milionů kilometrů od Země.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
