křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jak už bývá v tomto seriálu zvykem, dnes se opět podíváme na zoubek technologii, která je zatím v plenkách a nedá se u ní v blízké době čekat praktické uplatnění. Přesto však v sobě ukrývá potenciál a proto NASA podporuje její prvotní rozvoj. Ten už prošel první fází podpory a nyní je ve druhém kole. Jeho tvůrci chtějí pokračovat v započaté práci na vývoji a demonstraci proveditelnosti revolučního zdroje energie pro mise k vnějším planetám s využitím nového způsobu tepelné přeměny energie, termoradiativního článku (TRC – thermoradiative cell).
Lidstvo zatím ještě nemělo možnost sledovat rádiové signály z vesmíru na nízkých frekvencích. Zemská ionosféra jim brání v průniku k pozemským observatořím a tradiční kosmický přístup k řešení je komplikovaný. Dlouhé vlnové délky (řádově metry až kilometry) by vyžadovaly nereálně masivní teleskopy. Elektromagnetické záření na těchto nízkých frekvencích přitom nese klíčové informace o magnetických polích exoplanet i hvězd (což je důležité pro případnou obyvatelnost vzdálených světů), ale i o mezihvězdném a mezigalaktickém médiu, nebo o nejstarších hvězdách a galaxiích. Vítejte u dalšího dílu ze seriálu o projektech NIAC, kde si představujeme projekty, které mohou mít v budoucnu značný potenciál a proto NASA financuje jejich časné vývojové fáze.
V dnešním díle seriálu, který se věnuje programu NIAC, opět vyrazíme na malou exkurzi do možné budoucnosti. Program NIAC si klade za cíl podporovat rozvoj technologií, které nebudou mít v nejbližších letech praktické využití. Přesto však ukrývají značný potenciál a za nějaký čas mohou být užitečné. Jenže jejich vývoj trvá dlouho a proto je potřeba začít už nyní, když ty projekty ještě vypadají jako ze sci-fi. Také dnes si posvítíme na jeden projekt, který už prošel první fází programu NIAC a uspěl i v jeho druhé fázi.
Před více než měsícem jsme v našem seriálu představili poslední projekt, který byl v roce 2024 podpořen v rámci Fáze 1 programu NIAC. Dnes si proto představíme první z projektů, které se v roce 2024 dočkaly podpory v rámci Fáze 2. Znamená to tedy, že jde o projekty, které již prošly Fází 1, během které nenarazily na žádné zásadní překážky a mohou tak pokračovat dál. Náplň seriálu však bude stále stejná. Představujeme si projekty, u kterých se nedá praktické uplatnění očekávat v nejbližších letech. Experti z NASA v nich ale vycítili potenciál, protože některé technologie by se za pár desítek let mohly hodit. A protože se nové technologie neobjeví lusknutím prstu, ale musí se na nich dlouhodobě pracovat, je tu program NIAC, který podporuje právě inovativní řešení, která jsou často na začátku vývojového procesu.
Dnes se opět podíváme na projekt, jehož praktické uplatnění se nedá očekávat v blízké budoucnosti, ale přesto ukrývá určitý potenciál, který si zaslouží bližší prozkoumání. Právě proto jej NASA vybrala k hlubšímu rozpracování v rámci programu NIAC, který má za úkol finančně podporovat rozvoj technologií, které zatím nemají možnost realizace. Tímto dílem také zakončíme představení projektů, které byly v roce 2024 podpořeny v rámci Fáze 1. Ale žádný strach, náš seriál tím nekončí. Příští díl se bude věnovat prvnímu projektu, které byly letos podpořeny v rámci Fáze 2. Ale teď už k představení projektu s bezkonkurečně nejdelším názvem ze všech.
Program NIAC založila agentura NASA, aby podpořila výzkum projektů, u kterých se dá praktické uplatnění očekávat až ve vzdálenější budoucnosti. V rámci našeho seriálu, ve kterém si představujeme jednotlivé podpořené projekty, jsme se dopracovali až k projektu STASH (Studying Torpor in Animals for Space-health in Humans), který by měl podle jeho předkladatelů přinést revoluční přístup k meziplanetárnímu cestování astronautů. Dnešní téma tedy jistě opět potěší všechny příznivce žánru sci-fi, ale na druhou stranu není oproti mnoha dalším podpořeným projektům až tak moc vzdálené.
Dnes se opět podíváme za hranice možností současné kosmonautiky. Nahlédneme totiž do programu NIAC, ve kterém agentura NASA podporuje návrhy technologií, u kterých se nedá očekávat praktické uplatnění v blízké budoucnosti. Přesto stojí za pozornost a jelikož jednou mohou být potřeba, je nutné zahájit jejich časné rozbory už nyní. Právě díky tomu se program NIAC řadí mezi nejfuturističtější oblasti reálné kosmonautiky, což mu mezi fanoušky zajišťuje nemalou popularitu. Jde totiž o návrhy, které vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi, ale přitom stojí na reálných základech.
Myslíte si, že gram vážící sondy ke Slunci nejbližší hvězdě patří do žánru sci-fi? Máte pravdu, ale přesto jsou i předmětem seriózního výzkumu, který NASA podpořila v rámci svého programu NIAC. Ten se zaměřuje právě na podporu projektů, jejichž praktické uplatnění se dá očekávat až ve vzdálenějším časovém horizontu. Autoři projektu „Coherent Picospacecraft Swarms Over Interstellar Distances“ (volně přeloženo Koherentní roje pikosond na mezihvězdné vzdálenosti) tvrdí, že zmíněné gramové sondy budou s největší pravděpodobností jedinou technologií, která se v tomto století dokáže dostat k jiné hvězdě.
Dnes se opět seznámíme s jedním projektem, který agentura NASA podpořila v rámci programu NIAC. Jeho úkolem je podpořit výzkum a rozpracování zajímavých nápadů, jejichž praktické uplatnění se nedá očekávat v nejbližších letech. S trochou nadsázky můžeme říct, že program NIAC má z celého širokého oboru kosmonautiky asi nejblíže ke sci-fi příběhům. Dnes se podíváme na projekt zvažující detoxikaci Marsu, aby mohl být snáze kolonizován. A protože program NIAC sdružuje opravdu originální nápady, tak se zmíněnou detoxikací by měly pomoci mikroorganismy.
Agentura NASA financuje v rámci programu NIAC projekty, jejichž praktické uplatnění se nedá v blízké době očekávat. Na druhou stranu je potěšující sledovat, jakými směry by se v budoucnu mohla kosmonautika vydat. V rámci programu NIAC se setkáváme s projekty, které vypadají, jako kdyby opustily sci-fi knihy a filmy. Kdo ví, možná se u některých z nich ukáže, že tudy cesta nevede, ale i to je pokrok. U některých se však cesta ukáže a třeba za pár desítek let vznikne projekt založený na daném konceptu. Jak na tom bude projekt skrytý pod zkratkou ALF (celým názvem Add-on to Large-Scale Water Mining Operations on Mars to Screen for Introduced and Alien Life), nám ukáže až budoucnost. A teď už bude zbytek článku pokračovat přímou citací z klávesnic autorů tohoto projektu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
