sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Startup Diffraqtion získal od investorů, mezi něž patří Lockheed Martin a Sumitomo, investici ve výši 10 milionů dolarů na rozvoj technologie vesmírných kamer, která slibuje zobrazit detaily, jež běžné kamerové systémy nedokážou rozlišit.
Společnost OHB získala kontrakt v hodnotě více než jedné miliardy dolarů na výrobu družic pro vrstvu evropské konstelace na střední oběžné dráze Země (MEO).
Druhá hyperspektrální družice Tanager společnosti Planet a 18 družic SuperDove dorazily na základnu Vandenberg Space Force Base. Jejich start je plánován nejdříve na říjen, a to v rámci společné mise SpaceX Transporter-18.
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Do evropského družicového navigačního systému Galileo se nyní oficiálně zapojily dvě nové družice, které posílí jeho schopnosti, odolnost i autonomii. Zbývá vypustit už jen čtyři družice Galileo první generace, přičemž start dalšího páru je naplánován na konec letošního roku. Nově zapojené družice s označením SAT 33 a SAT 34 posílí nejpokročilejší globální družicový navigační systém, zvýší jeho redundanci a pomohou zajistit nepřetržité poskytování dat miliardám uživatelů po celém světě. V uplynulých měsících operátoři v německém řídicím středisku GCC-D (Galileo Control Centre) připravovali dvě nejnovější družice Galileo na zahájení provozu. Družice odstartovaly 17. prosince 2025 a mise těžila z nejpřesnějšího navedení na oběžnou dráhu v historii programu Galileo. Téměř dokonalé navedení potvrdilo vysokou výkonnost rakety Ariane 6. Galileo je dosud jediným programem, v jehož rámci byly družice stejné hmotnosti dopraveny na stejnou oběžnou dráhu pomocí čtyř různých nosných raket – Sojuz, Falcon 9, Ariane 5 a nyní také Ariane 6. K oddělení družic od horního stupně došlo přibližně čtyři hodiny po startu. Následovalo zachycení jejich signálu pozemními stanicemi a rozvinutí fotovoltaických panelů. Tím začala kriticky
Evropská kosmická agentura může slavit. Poprvé v historii evropských technologií se jí prostřednictvím programu Celeste podařilo přenést navigační signál z nízké oběžné dráhy. Jde tak o první významný úspěch mise, která byla vypuštěna letos 28. března. Ráno 8. dubna se týmy expertů z ESA i průmyslových firem sešly v laboratoři navigačních technologií nizozemského střediska ESTEC, aby byli svědky přijetí úplně prvního navigačního signálu z mise Celeste. Pro celý program PNT šlo o významný milník. Signál odeslaný z družice Celeste IOD-1 byl prvním dvoufrekvenčním navigačním signálem v pásmech L a S a prvním signálem vyslaným z evropské družice na nízké oběžné dráze. V následujících dnech bude následovat vysílání z družice Celeste IOD-2.
V neděli po poledni jsme společně sledovali start rakety Sojuz-2.1a z opravené rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur. Start byl úspěšný a nákladní kosmická loď Progress MS-33 dosáhla oběžné dráhy. Během nedělního odpoledne ale začaly z Ruska přicházet nemilé zprávy. Jak informoval Michal Václavík z české kosmické kanceláře, se na lodi nevyklopila jedna z dvojice antén 2ASF-M-VKA systému Kurs-NA zajišťujícího automatické připojení k ISS. V dalších hodinách sice probíhaly snahy o její vyklopení, ale nebyly úspěšné. Proto agentura Roskosmos rozhodla, ež využije záložní řešení. Sergej Kuď-Sverčkov na palubě ISS bude s pomocí systému dálkového ovládání TORU manévrovat s lodí Progress a zavede ji na dokovací port modulu Poisk. Zítra dopoledne nás navíc čeká pokus o start rakety Electron, která má vynést dvě evropské testovací družice z programu CELESTE, které mají ověřit technologie pro navigační systémy na nízké oběžné dráze. Z obou událostí Vám nabídneme živě a česky komentované přenosy.
Evropská kosmická agentura se chystá na start své demonstrační mise Celeste LEO-PNT. Dvojice družic má odstartovat nejdříve 24. března z novozélandské základny Māhia Launch Complex na raketě Electron od americké firmy RocketLab. Celeste má vyšlapávat cestu pro budoucí zlepšení evropských navigačních možností. Mise, která je prvním evropským navigačním projektem na nízké oběžné dráze, bude testovat technologie nové generace a k již existujícím družicovým navigačním systémům přidá nová frekvenční pásma. Celeste má demonstrovat jak doplňkové vrstvy blíže k Zemi mohou obohatit současný evropský systém Galileo na střední oběžné dráze a rozšířit jeho možnosti. Tím dojde k celkovému zodolnění a posílení výkonosti, což otevře nové možnosti pro budoucí služby přímo z nízké oběžné dráhy Země.
Jen málokdo si asi dokáže dnes představit život bez satelitní navigace. GPS využívá dnes spoustu lidí. Pro některé je samozřejmě životně důležitá, jde o lidi jako námořníci, letci, záchranáři, členové horské služby a podobně. Ale i běžní lidé dnes již normálně využívají satelitní navigaci například při cestách autem, či turistice.
Využívání této technologie je přitom možné zejména díky dvěma lidem. Prvním je Albert Einstein, který objevil speciální a obecnou relativitu, jejíchž efekty je při používání satelitní navigace nutné uvažovat. Druhou je americká matematička Gladys West. Jen málokdy můžeme říci, že v některé oblasti má někdo stejně zásluhy jako Einstein, ale v případě Gladys West je to zcela na místě. Na světě neexistuje snad nikdo, kdo by se o rozvoj GPS a satelitní navigace obecně zasloužil více. A protože tato žena nedávno zemřela, podíváme se dnes na její život trochu podrobněji.
V noci na 17. prosince jsme se těšili na start japonské rakety H3 s navigační družicí QZS-5, ale marně. Odpočet se zastavil jen pár sekund před plánovaným startem a raketa zůstala sedět. Japonci v dalších dnech na rampě LA-2Y na kosmodromu Tanegašima zkontrolovali rozvody vody pro chrliče a nyní hlásí, že jsou hotovi. Raketa H3 tedy může odstartovat. A proto Vás zveme ke sledování živě a česky komentovaného přenosu – pokud Vás tedy neodradí velmi brzké ranní hodiny. Závěrečný přehled H3: Čas a datum startu: 22. prosince ve 2:51 SEČ Startovní okno: 3:35 – 04:00 Místo startu: Rampa LA-Y2, Tanegašima, Japonsko Raketa: H3 (verze 22S) Primární náklad: Navigační družice Michibiki 5 (QZS-5) Hmotnost nákladu: 4 800 kg Doručovací oběžná dráha: Přechodová ke dráze geostacionární Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 2:35 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Zdroje informací:https://nextspaceflight.com/https://global.jaxa.jp/ Zdroje obrázků: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/Qzs-5%2Bbg_01.png
Fanoušci kosmonautiky dobře vědí, že rakety si časy svých startů moc vybírat nemohou, protože na to má vliv celá řada faktorů. Stejně tak je jasné, že Zeměkoule rozdělená do časových pásem bude mít vždycky nějaká část pocit, že jí daný čas nevyhovuje. A v noci na zítřek si tenhle pocit „užije“ Evropa hned dvakrát. V rozestupu necelých tří hodin totiž má dojít ke startům hned dvou orbitálních raket se zajímavými náklady – nejprve japonská raketa H3 vynese navigační družici Michibiki 5 alias QZS-5 a poté se předvede také evropská raketa Ariane 6 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Oba starty bychom Vám rádi přinesli s českým komentářem v přímém přenosu. Pokud Vám tedy nevadí noční a brzce ranní termíny, moc rádi Vás přivítáme u obou našich živě a česky komentovaných přenosů.
Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.
Americká agentura NASA a její italská kolegyně ASI vstoupily 3. března do historie, když se jejich experiment LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) stal prvním technologickým demonstrátorem, který dokázal zachytit na povrchu Měsíce signály z pozemských navigačních systémů. Úspěch tohoto technologického demonstrátoru na dráze kolem Měsíce i na jeho povrchu naznačují, že by i v budoucnu mělo být možné u Měsíce zachytávat signály družic GNSS (Global Navigation Satellite System). Tyto výsledky znamenají, že průzkumné mise (třeba z programu Artemis, ale i jiné) by mohly benefitovat z těchto signálů a využívat je k přesnému určení své pozice, rychlosti a času. Jedná se o první krok k pokročilým navigačním systémům a službám na Měsíci a Marsu.
Nedávno vypuštěná indická družice zůstala po závadě na palubním pohonném systému uvězněná na dráze přechodové k dráze geostacionární. Indická kosmická agentura ISRO oznámila 2. února, že družici NVS-02, která byla vypuštěna 29. ledna, potkal problém s pohonným systémem, který jí zabraňuje zvyšovat oběžnou dráhu. Agentura vydala prohlášení na svých webových stránkách, ale jinak celou událost nerozebírá. „Činnosti pro zvýšení oběžné dráhy vedoucí k usazení družice do vyhrazeného slotu nemohou být provedeny kvůli tomu, že se neotevřely ventily pro přívod okysličovadla do raketových motorů,“ stojí v prohlášení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
