Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Družice GOES-U, tedy poslední exemplář z řady pokročilých geostacionárních družic GOES-R studujících počasí, nedávno dokončil termálně-vakuové zkoušky. Jde o součást zevrubného testovacího programu, který má prověřit, že družice dokáže přečkat drsné podmínky při startu a pobytu na geostacionární oběžné dráze zhruba 36 000 kilometrů daleko. Testy se odehrávají v coloradském Littletonu, v areálu firmy Lockheed Martin Space, která družici GOES-U postavila. Program GOES-R je společným dílem agentur NASA a NOAA. Zatímco NASA zajišťuje stavbu a vypouštění družic, NOAA má na starost jejich provoz a distribuci nasbíraných dat po celém světě. Tyto družice poskytují kriticky důležitá data pro předpovědi počasí a varování spojená s detekcí přírodních rizik jako jsou požáry, kouř, mlha, vulkanický popel, nebo prach. Kromě toho navíc družice zvládají sledovat sluneční aktivitu a kosmické počasí.
Meteorologické podmínky na Floridě se z pohledu nosných raket v těchto dnech rozhodně nedají označit jako ideální. Na floridské rampě LC-39A už stojí kompletně nová sestava tvořená raketou Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm (a jako vždy novým druhým stupněm) a také novou nákladní kosmickou lodí Dragon 2. Ta ve svých útrobách ukrývá zásoby, které má v rámci mise CRS-26 dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici. Ovšem počasí zatím příliš nespolupracuje. Meteorologové zatím předvídají jen 10% pravděpodobnost dobrých podmínek. My však budeme s naším komentovaným přenosem připraveni pokrýt start, který má proběhnout ve 21:54 SEČ.
Po několika odkladech konečně startovala první mise programu Artemis, který má realizovat návrat člověka na Měsíc. Mělo by jít o návrat trvalý, který by se měl stát odrazovým můstkem pro expanzi na Mars a dále. Při prvním letu nejsou na palubě živí astronauti, letí však tři fantomy. Jeden mužský jménem Campos testuje mechanické namáhání a dvě „dámy“ Helga a Zohar testují radiační zátěž ve velkých vzdálenostech od Země.
Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Astronomii (stejně jako každou jinou vědu) ženou vpřed velké otázky. A jen těžko bychom hledali větší otázku, než dotaz spojený s tím, jak se začaly formovat první hvězdy a galaxie, což ve výsledku vedlo i k našemu vzniku. Střípky odpovědí na tuto otázku musíme hledat ve velmi vzdáleném vesmíru. Tak vzdáleném, že světlo muselo cestovat miliardy let, než k nám dorazilo. Právě toto světlo v sobě nese pohledy na první vznikající galaxie. Tato časná fáze (jen asi 200 milionů let po Velkém třesku) leží za (i tak úžasným) dosahem starších teleskopů. Díky americko-evropsko-kanadskému Teleskopu Jamese Webba se ale můžeme i na ně podívat.
Dopady mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu každé kosmické sondy či mise. Také nejdokonalejší kosmická observatoř, Webbův teleskop, jim musí čelit. Teleskop byl navržen tak, aby dokázal odolávat nepřetržitému bombardování částicemi o velikosti zrníček prachu, které se však pohybují extrémními rychlostmi. Webbův teleskop jim musí umět vzdorovat, aby mohl i nadále provádět měření pro přelomové vědecké objevy.
16. listopadu v 7:47 SEČ se na floridské rampě LC-39B zažehly motory rakety SLS a o slovo se přihlásil nosič, který se po odlepení od startovní rampy stal nejsilnější raketou současnosti. Na práci centrálního stupně a pomocných motorů na tuhé pohonné látky poté navázal horní stupeň ICPS, který svými zážehy dopravil kosmickou loď Orion na dráhu mířící k Měsíci. Hodinu a 54 minut po startu se Orion mohl od horního stupně odpojit a zahájit tak misi Artemis I, která otevírá dveře k návratu lidí na povrch Měsíce. V tomto článku najdete průběžně aktualizované informace o tom, jak mise probíhá. Na jednom místě budete mít psaný text, obrázky i videa, abyste nemuseli nic složitě hledat.
V současnosti asi nejkontroverznější počin NASA vzbuzuje emoce, budí rozpaky i rozhořčení. Bohužel nejen kvůli své velikosti a výkonu. Opakovaně se roky setkávám s nepochopením tohoto kosmického dopravního systému, na nějž v Americe vsadili všechno. Jedno je ovšem jisté. Raketa SLS neměla nikdy na růžích ustláno, ale to lze chápat u takto nákladného a časově náročného projektu. Jenže pouhá kritika z pohodlí domova ničemu fakticky nepřispěla. Naopak, pomohla vytvořit temný stín, který tento nosič nyní vrhá do řad laické veřejnosti, která často kosmonautiku vnímá jako rozmar, či zbytečnost. Jenže pouze lehkomyslně odsoudit tento počin NASA, jako zbytečný, není jednoduše správné. Pojďme se tedy bez růžových brýlí podívat na to, proč svět vlastně potřebuje raketu SLS?
Po opravdu úmorném a nekonečném čekání, tu máme další pokus o start rakety SLS s kosmickou lodí Orion. Start měl sice proběhnout již v srpnu, ale kvůli technickým potížím byl start odkládán. Největší zdržení ale způsobil hurikán Ian, kvůli kterému musela být SLS přesunuta zpět do montážní haly VAB, která raketě poskytla ochranu před nepříznivým počasím. Poté co se hurikán přehnal nad Floridou, byla SLS opět vyvezena na startovní rampu, ale jen o pár dní později přišla další bouře, která dostala název Nicole. Tentokrát se ale NASA rozhodla nechat raketu na rampě. Nyní je start plánován na 16. listopadu v 07:04 SEČ. Pro více informací si můžete přečíst tento článek. Jsou v něm popsány všechny důležité informace od CubeSatů, přes popis SLS až po průběh celé mise.
Dnes ve 14:00 SEČ začne sedmihodinový výstup do volného kosmického prostoru (EVA-81) z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Astronauti NASA Josh Cassada ve skafandru EMU s červenými rozlišovacími pruhy a Francisco Rubio bez rozlišovacích pruhů vystoupí z modulu Quest. Pro oba to bude první výstup do volného kosmického prostoru. Čeká na ně necelých 100 dílčích činností, zejména na pravobočním příhradovém nosníku ITS-S6, spojených s přípravou budoucí instalace nových panelů fotovoltaických článků iROSA na křídlo 1B.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
