křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (CRS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Fortastra

Losangeleský startup Fortastra, který vyvíjí manévrovatelné kosmické zařízení určené k zajištění bezpečnosti na oběžné dráze, získal 30 milionů dolarů v rámci investičního kola série A, které oznámil 8. října.

Blue Origin

Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.

SpaceX

Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.

AnySignal

Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.

NASA

NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Sonda LRO našla lander Nova-C

V noci z 22. na 23. února se lunární lander Nova-C Odysseus od firmy Intuitive Machines podařilo přistát na povrchu Měsíce u kráteru Malapert A v okolí jižního pólu Měsíce. Sonda LRO patřící agentuře NASA později přelétla nad touto oblastí a z výšky 90 kilometrů vyfotografovala Odyssea. Díky tomu bylo možné přesně určit místo jeho přistání. První lunární přistání soukromé firmy proběhlo na souřadnicích 80,13° jižní šířky a 1,44° východní délky v „nadmořské výšce“ 2579 metrů. Lander Nova-C dosedl do erodovaného kráteru s průměrem zhruba 1 kilometru do místa, kde svah dosahuje 12°. Odysseus si připsal i další prvenství. Jde o první úspěšné přistání v rámci programu CLPS a také po více než 50 letech o první případ, kdy se vědecké přístroje a technologické demonstrátory od NASA dostaly na povrch Měsíce.

Náraz sondy DART mohl změnit tvar cílové planetky

Evropská sonda Hera, která je součástí snah o zajištění planetární obrany, se připravuje na svou cestu k planetce-měsíčku Dimorphos, který obíhá okolo planetky Didymos. Mezi její první úkoly bude patřit pátrání po kráteru, který na planetce Dimorphos zanechala předešlá návštěva – sonda DART, která záměrně narazila do planetky, aby pozměnila její oběžnou dráhu. Nejnovější studie zveřejněná v časopise Nature Astronomy nyní naznačuje, že se žádný kráter možná nenajde. Ne snad, že by jej někdo ukradl, ale náraz sondy DART pravděpodobně přeměnil celý povrch planetky. To by byl významný poznatek jak pro výzkum planetek, tak pro planetární obranu.

Výzkum planetární ochrany pro budoucí mise

S tím, jak agentura NASA pokračuje v průzkumu Sluneční soustavy, včetně budoucích pilotovaných výprav k Marsu, pracují experti z oddělení planetární ochrany na vývoji pokročilých metod, které mají budoucím expedicím zabránit zavlečení biologické kontaminace na jiné světy. Tomuto tématu se věnují také odborníci z Marshall Space Flight Center v alabamském Huntsville, kde tvoří tým planetární ochrany. Jejich cílem je vyvinout nové metody detekce, čištění a dekontaminace, které pomohou ochránit mimozemské světy a zajistí spolehlivé a bezpečné provádění budoucích planetárních vědeckých misí. Mají také zabránit návratu potenciálně nebezpečných mikroorganismů na Zemi. Tým planetární ochrany je součástí týmu SEE (Space Environmental Effects), který v Laboratoři materiálů a procesů studuje účinky kosmického prostředí.

VT_2024_08

Vesmírná technika: Odhazovací motor záchranné věžičky programu Mercury

Zatímco v minulém díle jsme se kromě základního popisu záchranné věžičky z amerického pilotovaného programu Mercury věnovali popisu únikového motoru, dnes se podíváme na raketový motor odhazovací. Ten se nacházel Pod tělem únikového raketového motoru, mezi trojicí jeho výstupních trysek. Řeč bude také o všestrannosti této věžičky, která mohla létat na třech různých raketách. Začneme si také povídat o historii zkoušek záchranné věžičky pro program Mercury

New Horizons prozkoumává Kuiperův pás

Nová pozorování pořízená sondou New Horizons naznačují, že by Kuiperův pás (rozlehlá a vzdálená oblast naší Sluneční soustavy osídlená stovkami tisíc ledových a kamenných stavebních kamenů planet) by se mohl táhnout mnohem dál, než se experti doposud domnívali. Sonda New Horizons velkou rychlostí prolétává vnějším okrajem Kuiperova pásu přibližně 60× dále od Slunce, než kde obíhá Země. Palubní přístroj SDC (Student Dust Counter) zaznamenává úroveň prachu, která je vyšší, než se pro danou oblast očekává. Tento prach tvoří drobné pozůstatky kolizí mezi většími objekty Kuiperova pásu a částice vyvržené z povrchů těchto objektů, které jsou pravidelně zasahovány mikroskopickými prachovými impakty.

VT_2024_07

Vesmírná technika: Záchranná věžička z programu Mercury

Záchrannou věžičku pilotovaných kosmických lodí máme povětšinou spojenou se sovětskými a později ruskými Sojuzy. Pro její první praktické použití však musíme zamířit do Spojených států amerických. Dnes tedy bude řeč o záchranné věžičce, která chránila astronauty při startech v rámci prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Záchranná věžička kosmických lodí Mercury měla celkem na výšku 4,65 metru a maximální průměr 81 cm.

Hardware pro Artemis II dostal loga agentur

Umění a technologie si podaly ruce, když týmy přidaly na pomocné urychlovací stupně rakety SLS známe worm logo NASA a na adaptér návratového modulu lodi Orion kromě worm loga NASA ještě logo agentury ESA. V obou případech se jedná o hardware určený pro misi Artemis II. Worm logo NASA bylo představeno v roce 1975 společností Danne & Blackburn jakožto moderní logo kosmické agentury. Po téměř třicetileté pauze se začalo opět používat v roce 2020, ovšem jeho použití je omezeno pouze na speciální produkty a mise. Zástupci NASA, kteří mají na starost pozemní systémy, společně s pracovníky firmy Jacobs, začali 22. ledna kreslit červené logo na segmenty, ze kterých vzniknou pomocné urychlovací stupně na tuhé pohonné látky. Nejprve použili laserový projektor, aby mohli s pomocí pásky označit obrys loga. Následně přišla aplikace dvou vrstev barvy, které poté zakrylo několik vrstev průhledného laku. Každé písmeno měří na výšku zhruba 210 cm, takže délka celého loga činí přibližně 7,6 metru.

Základní schéma observatoře LISA. Obrázek pochopitelně není ve správném měřítku.

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 1. díl

Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.