Siwei Gaojing
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na dnešních 13:40 SEČ je naplánován začátek výstupu do volného kosmického prostoru EVA-83. Astronauti NASA Frank Rubio (skafandr EMU s červenými rozlišovacími pruhy) a Josh Cassada (EMU bez rozlišovacích pruhů) vystoupí z přechodové komory Quest. Výstup potrvá 7 hodin. Na oba astronauty čeká více jak 80 dílčích úkolů spojených s instalací nového panelu fotovoltaických článků iROSA na pravobočním nosníku ITS-S4. Panely iROSA budou nainstalovány na křídlo 4A.
Právě v těchto dnech prochází americké vozítko Perseverance procesem, v jehož rámci začne vytvářet historicky první úložiště vědecky cenných vzorků mimo povrch planety Země. Půjde o kriticky důležitý milník v rámci americko-evropské kampaně MSR (Mars Sample Return), která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z Marsu za účelem jejich podrobné analýzy. Proces budování úložiště započne ve chvíli, kdy rover uvolní jedno ze svých pouzder, které ukrývá jádrový vrt s velikostí odpovídající zhruba školní křídě. Pouzdro bude uvolněno z břicha roveru a z výšky cca 89 centimetrů dopadne na povrch Marsu v kráteru Jezero – konkrétně k tomu dojde v lokalitě pojmenované Three Forks. V průběhu přibližně 30 dní má rover postupně vyložit deset trubiček se vzorky, které představují značnou pestrost hornin objevených v kráteru Jezero.
Americký CubeSat BioSentinel (viz náš podrobnější článek o této misi) má za úkol dopravit živé organismy dál od Země, než kam se zatím vypravily – více než 1,5 milionu kilometrů od naší planety. Na palubě CubeSatu o velikosti krabice od bot (ve složeném stavu cca 10 × 20 × 30 cm) najdeme kvasinky – stejné mikroorganismy, kterým vděčíme nejen za kynutí chleba, ale i za proces výroby piva. CubeSat BioSentinel se 5. prosince pohyboval ve vzdálenosti zhruba 1 055 000 kilometrů od Země, když experti z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley poslali malé družici pokyn k zahájení prvotního výzkumu dlouhodobých účinků kosmického prostředí v meziplanetárním prostoru na živé organismy. Vědci nyní mohou sledovat, jak mikroorganismy reagují na kosmické záření.
V listopadovém dílu jsme přinesli fotografie z výroby modulů PPE, HALO a I-HAB pro připravovanou kosmickou stanici Gateway. Čtvrtým modulem má být evropský tankovací modul ERM (ESPRIT Refueling Module). Na vizualizaci vidíme současnou představu jeho vnitřního uspořádání. Velká část prostoru má být vyčleněna pro skladování nákladu. Nepřehlédnutelná jsou velká okna po obvodu modulu, určená pro pozorování Měsíce a Země.
Další týden je za námi a před vámi je čerstvé a aktuální vydání dalšího pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky posledního týdne. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměřil na předběžné závěry a výsledky z testu mise DART, která se cíleně srazila s planetkou Dimorphos. V dalších tématech se podíváme na první test nově vyrobeného motoru RS-25, či na start čínské rakety CZ-11. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jednou z nejdůležitějších kosmonautických událostí letošního roku byl bezesporu start nejsilnější rakety současnosti, americké SLS. Tento majestátní nosič po dlouhých letech vývoje a příprav konečně 16. listopadu 2022 v rámci mise Artemis 1 odstartoval a připravil všem divákům nádhernou podívanou. Jde o raketu, která která by již při svém příštím startu měla na oběžnou dráhu Měsíce po více než padesáti letech opět dopravit lidské bytosti. Jaké milníky však musela tato raketa absolvovat, než se tato událost stala skutečností? Jde opravdu o zbrusu novou raketu, nebo bylo při jejím vývoji využito poznatků získaných při programu raketoplánů? O těchto a dalších zajímavých okolnostech, které této misi předcházely, vám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Mobilní vypouštěcí plošina pro raketu SLS byla 9. prosince zavezena zpět do montážní haly VAB, kde projde kontrolami a opravami poté, co minulý měsíc obsloužila start mise Artemis I. Tato série kontrol je nezbytná pro další krok – úpravy celé 116 metrů vysoké konstrukce před první pilotovanou výpravou programu Artemis. Oficiální údaje stále hovoří o tom, že by k lunární misi Artemis II mělo dojít v roce 2024. V jejím rámci se tři Američané a jeden Kanaďan vydají na cestu, při které obletí Měsíc a v rámci desetidenní testovací mise se dostanou dále od Země, než kde lidé zatím byli. Následující mise programu Artemis plánované na další roky už počítají i s přistáním na povrchu Měsíce, ale i se stavbou stanice Gateway na dráze kolem Měsíce.
Celá mise Artemis I proběhla bez vážnějších závad a kosmická loď Orion zvládla i poslední klíčovou fázi – návrat na Zemi. Tepelný štít i 11 padáků ve čtyřech různých sadách fungovalo perfektně, takže návratová kabina mohla 11. prosince v 18:40 SEČ dosednout do vln Tichého oceánu. K lodi se nikdo nejprve několik hodin nepřibližoval, což bylo součástí zkoušky, při které senzory měřily, jak kabina postupně chladne. Jakmile test skončil, ujali se kabiny experti z NASA i amerického námořnictva, kteří se postarali o její zavlečení do útrob lodi USS Portland. Právě ona obstará přepravu Orionu na pevninu. V dnešním článku si prohlédneme fotografie, které zachycují průběh návratu lodi Orion z mise Artemis I.
V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.
Dalších sedm dní uteklo a Česká republika už během krátké doby získala druhého možného kandidáta, který se možná podívá do kosmického prostoru! My si však shrneme i řadu dalších událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu se podíváme na poslední pohled na družici Meteosat třetí generace, která má naději být revolucí pro předpověď počasí. V dalších tématech se zaměříme na start čínské rakety z oceánské lodi, či dohodu ESA a NASA o vynesení vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
