BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Týmy na Kennedyho středisku úspěšně otestovaly systém pro řízení startu, tedy software používaný při startu rakety SLS s kosmickou lodí orion na lunární mise z programu Artemis. Součástí hodnocení, které probíhalo v řídících místnostech Kennedyho střediska, bylo testování správné funkce softwaru, zvukových a obrazových displejů a nácvik scénáře přerušení startu. Inženýři z programu EGS (Exploration Ground Systems) rozdělili test na dvě části. Týmy nejprve zajistily, aby software, který používá tým pro vypuštění rakety SLS, zvládl více vstupů najednou. Po testování softwaru týmy provedly simulaci odpočítávání startu, která začala v čase T minus 2 hodiny a 30 minut do startu a zahrnovala testování „přepínače přerušení“, což je přepínač, který může přepnout pouze ředitel startu a asistent ředitele startu v případě, že je nutné přerušení startu na startovací rampě.
Nejbližším sousedem planety Země je její Měsíc, avšak dodnes lidstvo fyzicky prozkoumalo pouze asi 5 % jeho povrchu. Teprve v roce 2023 vědci na základě dat z éry programu Apollo a podrobnějších studií provedených v letech 2011–2012 americkou sondou GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) definitivně potvrdili, že Měsíc má kapalné vnější jádro, které má v sobě pevné vnitřní jádro. Jak NASA a její partneři pokračují v plánech na průzkum Měsíce v rámci programu Artemis, který připravuje půdu pro budoucí mise s lidskou posádkou na Mars, prohlubování našich znalostí o 4,5 miliardy let starém Měsíci pomůže vědcům a astronautům nalézt nejbezpečnější způsoby, jak provádět výzkum, žít a pracovat na jeho povrchu.
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Podruhé za méně než rok se k Měsíci vydá americká technologie, která má nasbírat data o interakci proudu spalin z motoru lunárního landeru s povrchem Měsíce. Soubor kamer SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies) rozmístěných kolem základny lunárního landeru bude pořizovat snímky během sestupu a po něm a během přistání. Tento experiment vyvinuli experti z Langley Research Center v Hamptonu, stát Virginia. Zdejší výzkumníci pak využijí snímky překrývajících se míst k vytvoření trojrozměrného modelu okolí místa přistání landeru Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. Na této misi bude využita verze experimentu SCALPSS 1.1. Starší verzi (SCALPSS 1.0) bychom našli na landeru Nova-C Odysseus od Intuitive Machines, který přistál na Měsíci letos v únoru. Vzhledem k mimořádným problémům, které tuto misi potkaly během přistání však SCALPSS 1.0 nebyl schopen zaznamenat snímky interakce proudu spalin s povrchem. Tým však dokázal provozovat tento přístroj během přeletové fáze a pak také na povrchu Měsíce po přistání, což mu dává důvěru v hardware pro 1.1.
NASA oznámila, že 20. prosince udělila zakázky společnostem Intuitive Machines, Kongsberg Satellite Services (KSAT), SSC Space US a Viasat o poskytování služeb na podporu sítě Near Space Network.
133 tun těžká parabolická anténa byla nedávno nainstalována na stanici Deep Space Network 23, což znamenalo klíčový krok na cestě k posílení celé sítě DSN. Tuto síť tvoří soustava obřích rádiových antén, které umožňují kosmickým agenturám (primárně NASA) sledovat kosmické sondy mířící k Měsíci a dál, posílat jim pokyny a přijímat od nich naměřené vědecké údaje. NASA nyní přidává další anténu a zvyšuje jejich celkový počet na 15, aby podpořila zvyšující se zájem o největší a nejcitlivější rádiový telekomunikační systém na světě.
NASA i SpaceX momentálně počítají se startem americké mise IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) nejdříve na září 2025. Nový termín startu má poskytnout dodatečný čas na přípravu letových systémů ke startu. Mise IMAP bude studovat heliosféru, magnetickou bublinu našeho Slunce, která chrání celou Sluneční soustavu. Cílem je lépe porozumět této ochranné vrstvě. Za tímto účelem bude IMAP odebírat vzorky, analyzovat a mapovat částice mířící k Zemi od mezihvězdného prostoru. Celá mise také pomůže výzkumníkům dozvědět se více o slunečním větru, nepřetržitém proudu částic ze Slunce, ale také o nabitých částicích jako takových, nebo o kosmických paprscích v heliosféře. Tyto částice mohou ovlivnit astronauty v kosmickém prostoru, ale také poškodit nejrůznější technologie. Pravděpodobně také hrají roli v přítomnosti života jako takového ve vesmíru.
Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce. Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký průzkum Venuše. Jeden z přístrojů na palubě sondy pořizoval snímky planety ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, což vědcům přineslo nový způsob, jak prohlédnout skrz hustou oblačnost, která halí tuto planetu. Experti tak mohli nahlédnout až k povrchu, což bylo dříve možné pouze s pomocí radaru a infračervených měření. Poslední plánovaný průlet kolem Venuše nastal 6. listopadu 2024 a navedl sondu na dráhu, na které
Agentura NASA vybrala čtveřici soukromých společností, které mají rozšířit služby agenturní sítě Near Space Network na bázi komerčních přenosových kapacit přímo na Zemi. To je podle NASA kriticky důležitá komunikační schopnost, která umožní kosmickým lodím přenášet data přímo na pozemní stanice na Zemi. Práce budou zadány v rámci nových smluv na služby sítě Near Space Network, které jsou smlouvami s pevně stanovenou cenou a neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím. Časový rámec projektu je od února 2025 do září 2029 s další pětiletou opcí, která by mohla prodloužit smlouvu až do 30. září 2034. Kumulativní maximální hodnota všech smluv na služby Near Space Network Services činí 4,82 miliardy dolarů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.